Evidence mezi lety 1947 - 1989
Důležitým zdrojem dat jsou údaje sebrané při sčítání obyvatelstva. V letech 1970 a 1980 se sčítání uskutečňovalo podle stejné metodiky, kdy sčítací komisař označoval sčítací arch velkým písmenem A,
pokud došel k závěru, že jde o příslušníka romského etnika. Proto
můžeme získané počty použít k porovnání a především k určení trendů
vývoje, bez větších obav ze zkreslení.
Dalším pramenem dat byly tzv.
soupisy Romů. První poválečný soupis byl proveden Ministerstvem vnitra již v roce
1947. Byl zjištěn poměrně vysoký počet Romů -
16752 osob. Jelikož na konci války v Česku žila jen zanedbatelná hrstka v důsledku holocaustu, jednalo se téměř výhradně o nově
přistěhovalé Romy, především ze Slovenska. Na počátku 50. let vznikaly
jmenné seznamy příslušníků této menšiny, které byly dokončeny v roce 1958.
V 70. letech byly tyto soupisy prováděny
národními výbory, a to nepravidelně, asi tak jednou za dva roky. V
80. letech pak byly tyto soupisy uskutečňovány již
pravidelně každý rok.
Při statistickém zpracování mají však tyto soupisy oproti sčítání celou
řadu nevýhod. Především pak nejsou tyto početní údaje nijak
strukturovány. Také samotný účel vzniku představuje jisté zkreslení,
jelikož byly evidovány pouze osoby, které pobíraly některé ze
sociálních dávek.
Vzhledem k sociální stratifikaci Romů však toto zkreslení není příliš
výrazné. Naopak je zde možnost jistého nadhodnocení s cílem
získat více finančních prostředků.
Hlavním smyslem těchto
soupisů bylo utváření efektivní koncepce sociální politiky vůči
romskému obyvatelstvu a následně pro práci sociálních pracovníků. Důvod
vést podrobnou evidenci zanikl počátkem roku 1990, kdy jsou Romové
posuzováni z hlediska potřeb sociální péče jako ostatní obyvatelstvo.
Tab. 1: Velikost romské populace v České republice podle soupisových akcí
Graf 1: Velikost romské populace v České republice podle soupisových akcí