demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50267

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
26.06.2005 ROZHOVOR: Důchodová reforma z pohledu ekonomie

"Hlavním problémem České republiky je poměrně unikátní kombinace rychle stárnoucí populace a prakticky 100% podílu státu na financování důchodů. To představuje výbušnou směs," říká v rozhovoru Doc. MPhil. Ondřej Schneider, Ph.D., vedoucí Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (IES FSV UK).

Proč je důchodová reforma v současnosti nutností a jaké problémy v důsledku stárnutí populace hrozí veřejnému sektoru bez provedení reforem? (důsledky současného systému)

Hlavním důvodem a argumentem pro provedení důchodové reformy v ČR je nevýhodnost stávajícího systému prakticky pro všechny obyvatele republiky mladší 40 let, muže i ženy. Nejhorší výsledky ovšem systém dává těm nejmladším a dosud nenarozeným. Pokud cítíme zodpovědnost za naše děti, měli bychom systém změnit co nejdříve.

Pokud k reformě nepřistoupíme, nestane se bezprostředně nic, jen náš důchodový systém bude nadále korodovat. Na vyplácení stále nižších penzí bude spotřebovávat stále vyšší podíl HDP a postupně se stane středem velkého mezigeneračního konfliktu.

Jaké nejvýznamnější faktory, resp. parametry, reformy musí být nastaveny, aby byl systém dlouhodobě udržitelný?

Neexistuje jediná důchodová reforma, tzn., že nelze ani říci, jaké nastavení parametrů je ideální. Podle mého názoru je nejdůležitějším parametrem důchodové reformy míra, s jakou dokáže reforma zvýšit prostředky věnované na financování zabezpečení ve stáří, aniž by přitom spotřebovával stále vyšší podíl státních prostředků.


Mohl byste stručně popsat hlavní navrhované/doporučované změny, jejich makroekonomický  a mikroekonomický dopad (dopad na jednotlivé osoby, participace občanů, výnosy a náklady jednotlivých účastníků, např. srovnání různých příspěvků, atp.)?

Na tuto otázku nelze jednoduše a krátce odpovědět. Proto bych doporučil portál věnovaný důchodové problematice www.duchodovareforma.cz, kde jsou všechny tyto aspekty vyčerpávajícím způsobem vysvětleny.
 

Jaké jsou hlavní problémy ČR, jsou navrhovaná řešení jednotlivých politických stran životaschopná? Jsou řešením nebo pouze politickým kompromisem? Existují v ČR jiné připravené varianty?

Hlavním problémem ČR je poměrně unikátní kombinace rychle stárnoucí populace a prakticky 100% podílu státu na financování důchodů. To představuje výbušnou směs. Návrhy politických stran, tak, jak je známe k dnešku, jsou vcelku zajímavé (s výjimkou KSČM). Je zajímavé, že strana levicová (ČSSD) prosazuje řešení výrazně výhodné pro vyšší příjmové skupiny. Zajímavý, i když asi zbytečně komplikovaný, je návrh KDU-ČSL, aby si lidé "připláceli" ke spoření na důchod. ODS zase navrhuje systém, který je velmi jednoduchý, pochopitelný a i levný. Jeho nevýhodou je politická nestabilita ve smyslu obrovského pokušení budoucích vlád systém učinit štědřejším.

Zajímavé také je, že ač pomocí rozdílných metod, většina politických návrhů končí u jednoho: dramatické snižování důchodů v budoucnosti. Kdyby politici dokázali vylézt ze svých ideologických zákopů, zjistili by, že jejich názory jsou velmi podobné: důchodový systém zachráníme, ale za cenu prudkého snížení důchodů pro dnešní třicátníky a mladší.

Pro český důchodový systém samozřejmě existují i jiné varianty, např. klasický přechod na smíšený systém, jak ho praktikuje Slovensko, Maďarsko či Polsko. Varianty nejsou propočítány tak důkladně, neboť nikdo jiný než stát nemá peníze zaplatit si tým odborníků na půl roku. Nicméně základní představa tu je.


V jakém časovém horizontu je třeba reformu provést, jaké generace budou současným a  také reformovaným systémem ovlivněny?

U reformy důchodového systému platí, že ačkoliv se jakoby nic neděje, každý rok odkladu reforem nás stojí desítky miliard korun.  Z toho důvodu by bylo vhodné reformu provést co nejdříve. To ale tvrdíme již deset let a zatím se nic neděje?

Gabriela Hrubá


Zkráceně o důchodové reformě
Přestože by stávající důchodový systém neměl podle zprávy ministerstva práce a sociálních věcí upadnout v následujícím dvacetiletí do dluhů, jeho současná podoba není do budoucna kvůli očekávanému demografickému vývoji finančně udržitelná. Existující systém v České republice funguje na principu průběžného financování (PAYG - pay-as-you-go). V systému zaměstnané osoby odvádí ze svých příjmů pojistné, které slouží k placení penzí nynějších důchodců. Parlamentní strany proto pověřily tým expertů, aby propočítal jejich jednotlivé možné varianty.  Závěrečnou zprávu předloží tým do konce června letošního roku, poté budou politici hledat vhodný penzijní systém.

ČSSD
Sociální demokracie počítá do budoucna se švédským modelem pomyslných účtů (NDC - notionally-defined contribution). Jde o příspěvkový systém, kdy je výše důchodu závislá na objemu pojistného shromážděného na pomyslném účtu. Startoval by v roce 2010 a transformace současného systému by byla ukončena v roce 2040.

Pojistná sazba by činila zprvu současných 28 procent hrubé mzdy, z toho 21 procent na starobní důchody. Od roku 2010 by byl do důchodového systému převeden příspěvek na politiku zaměstnanosti, takže odvodová sazba by stoupla na 29,6 procenta. Hranice odchodu do důchodu by se zvýšila na 65 let - pro muže v roce 2030, pro ženy v letech 2033 až 2043.

KDU-ČSL
Podle lidoveckého návrhu by bylo možné zkombinovat stávající systém s pojištěním u soukromých institucí, kam by byla přesměrována část jeho odvodů. Státní pilíř by zůstal zachován. Reforma by začala v roce 2007. Počítá se s pojistnou sazbou 28 procent hrubé mzdy, z toho na starobní důchody 20 procent. Podíl pojistného, který by si lidé mohli ukládat do soukromých systémů, by se lišil pro různé generace. Nově příchozí na trh práce by si mohli snížit pojistnou sazbu do státního systému o osm procentních bodů, které by nasměrovali do fondového pilíře. Lidé mladší padesáti let by též měli možnost vystoupit ze státního systému (opt-out), ale oněch osm bodů by museli doplnit dvěma procenty hrubé mzdy. Jejich pojistná sazba by tedy činila 30 procent. Hranice věku odchodu do důchodu by u mužů a bezdětných žen postupně dosáhla 65 let, u žen s dětmi by byla nadále redukovaná.

KSČM
Komunisté věří, že současný systém by po parametrických úpravách mohl být životaschopný. Jejich varianta předpokládá posílení příjmů důchodového systému od roku 2007 o platbu státu ve výši zrušeného příspěvku na penzijní připojištění. Od roku 2012 by měl být do důchodového systému převeden příspěvek na politiku zaměstnanosti. Pojistná sazba by tak stoupla na 29,6 procenta. Od roku 2015 by osoby samostatně výdělečně činné měly platit sociální pojištění minimálně ve výši průměrné mzdy. Šest let před rokem, kdy se kumulované saldo důchodového systému propadne do dluhu (rok 2048), by se začala zvyšovat hranice odchodu do důchodu, až by pro muže i ženy v roce 2048 dosáhla 65 let.

ODS 
Koncepce ODS předpokládá rovný důchod pro všechny. S jeho postupným zaváděním by se začalo v roce 2007. Pokud by byl povinný, lidé narození v roce 1960 a starší by pobírali důchod na základě pravidel současného systému a pojistné by činilo 28 procent. "Tranzitivní" ročníky 1961 až 1974 by pobíraly kombinovaný důchod, přičemž pojistná sazba by činila 20,5 procenta hrubé mzdy, z tohoto 12,5 bodu na starobní důchod. Ročníky 1975 a mladší by při stejné sazbě stoprocentně pobíraly rovný důchod. Dobrovolná varianta by umožnila volbu zůstat v současném systému nebo přejít na rovný důchod všem lidem narozeným v roce 1966 a dříve. Pro ročníky 1967 a mladší by byl rovný důchod povinný a sazba by byla v obou případech opět 20,5 procenta. Věk odchodu do důchodu by se měl zvyšovat současným tempem pro muže i ženy na 65 let a dále pak dle růstu naděje dožití až na 71 let. Na rozdíl od projektu KDU-ČSL dává ODS lidem volnost, zda a kam si budou ušetřené prostředky ukládat.

US-DEU
Kombinovaný unionistický systém předpokládá intenzivnější zapojení fondového financování důchodů. Současně by byl parametricky upraven současný systém. Věk pro odchod do důchodu by se u mužů i žen zvýšil do roku 2043 na 67 let. Rozhodné období pro stanovení důchodů by stouplo na 40 let. Zvýšila by se rovnováha důchodů, zpřísněny by byly sankce za předčasný odchod do důchodu. Náhradový poměr u nově přiznaných důchodů by do roku 2030 klesl na 30 procent. Pojištěnec by měl možnost převést pojistné ve výši tří procentních bodů na individuální kapitálový účet, ale za předpokladu, že z vlastního dodá dalších šest procent hrubé mzdy. Celková pojistná sazba by se tak zvýšila na 34 procent. Rozhodnutí by bylo možné učinit kdykoliv po spuštění reformy v roce 2007.


Stejně jako Česká republika řeší problém dlouhodobé udržitelnosti důchodových systémů z důvodů stárnutí celý vyspělý svět. V některých zemích přistoupili k výrazné obměně systému jako např. v Polsku, na Slovensku či ve Švédsku. Jinde přistoupili spíše k úpravám existujících systémů. Jde např. o Německo, Rakousko či Francii.

Podobný systém, který navrhují v Česku lidovci, spustila Slovenská republika počátkem letošního roku.  Občané, kterým je více než 16 let, se mohou sami rozmyslet, zda se zapojí do nového systému a začnou si spořit na důchod, nebo zda nechají svůj osud jen v rukou státu a zůstanou jen v průběžném systému. Od tohoto modelu zrazuje zejména ČSSD, protože systém má i svá rizika. Hlavním z nich jsou vysoké transformační náklady.

Dosavadní výpočty jednotlivých variant důchodové reformy mají pouze ujasnit rozsah problému a zlepšit orientaci v problematice. Podle koordinátora pracovní skupiny Vladimíra Bezděka je potřeba odpovědět na několik klíčových otázek. Politické strany budou muset především najít kompromis v tom, jakou míru solidarity bude penzijní systém obsahovat. Například podle návrhu vládních sociálních demokratů by se ocitlo přes 60 procent důchodců na penzi blízké životnímu minimu. Další otázkou je, kolik prostředků bude mít nový penzijní systém k dispozici.  Třetím faktorem je podle Bezděka problém mezigenerační nespravedlnosti. Ta bude vznikat v současném průběžném systému, ve kterém hrozí, že by některé generace získaly výrazně méně, než do systému přinesly.
www.reformaduchodu.cz

Karel Vrána
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum