O dnešní situaci si můžeme udělat představu u sezdaných párů, a to buď podle údajů z Pohybu obyvatelstva (vždy z manželství uzavřených během jednoho kalendářního roku), nebo z výsledků sčítání lidu (pak se jedná o údaje za všechny manželské páry žijící k okamžiku sčítání).

V roce 2003 uzavřelo manželství 48 943 párů. Do analýzy byly zahrnuty jen ty páry, kde žena byla mladší 40 let a muž nebyl starší 54 let. Zde je třeba upozornit, že se samozřejmě vyskytují i větší než 15leté rozdíly, avšak věk ženichů se po jednotkách věku uvádí do 54 let (dále jen věková skupina 55+) a u nevěst do 39 let (od 40 do 59 let v pětiletých skupinách a dále 60+). Nejčastěji byl ženich o jeden rok,  případně o dva roky starší než nevěsta (Graf 1), nebo jsou stejně staří. Manželství, která uzavíraly páry, ve kterých byla žena o jeden rok starší, byla v roce 2003 co se četnosti výskytu týče na sedmém místě. Pokud jsou mezi manžely velké věkové rozdíly, tj. 10 a více let, pak v 93 % z nich je muž starší.

Graf 1: Věkové rozdíly v manželstvích uzavřených v roce 2003


Z roku 1651 se dochoval Soupis poddaných podle víry, z nějž lze, kromě jiného, zjistit i věkové rozdíly mezi manžely, je však nutné si uvědomit, že vlivem zaokrouhlování věku k číslům končícím číslicemi 0 a v menší míře i 5, nejsou výsledky zcela přesné. U manželů bývá často uváděn věk 30 let pro ženu a 40 let pro muže, případně 20 a 30 nebo 40 a 50. Zaokrouhlování k těmto hodnotám věku ale zároveň informuje o tom, že desetiletý věkový rozdíl mezi manžely byl obvyklý a zcela běžný. Pro možnost srovnání se staršími pracemi na toto téma bylo i při zpracovávání údajů za jihočeské panství Eggenbergů použito stejného třídění (Tab 1).

Tab 1: Věkové rozdíly mezi manžely v roce 1751 (v %)

<sub>pozn.:  p. - panství

Prameny:  
1 M. Sládek, Demografická a sociální struktura třeboňských panství roku 1651, DP na FF UK v Praze, 1986.
2 V. Staněk, Bechyňský kraj v polovině 17. století v "Soupisu poddaných podle víry",  DP na FF UK v Praze, 2000.
3 R. Vejtrubová, Čáslavský kraj v polovině 17. století - náboženská příslušnost, demografická a sociální struktura, DP na FF UK v Praze, 1993.
4 H. Chodounská, Demografická a sociální struktura obyvatelstva Náchodska v polovině 17. století, DP na PřF UK v Praze, 2003.
5 E. Maur, Problémy demografické struktury v polovině 17. století, Československý časopis historický XIX, 1971, s. 851.
6 M. Tošnerová, Obyvatelstvo města Berouna v polovině 17. století, HD 21, 1997, s.84.</sub>

V největším počtu případů byl muž starší než jeho žena o 1-10 let. Vlivem zaokrouhlování byla pravděpodobně do této skupiny zahrnuta i některá manželství, kde byl věkový rozdíl i o pár let vyšší. Na vesnicích podíl těchto rodin téměř vždy přesahoval polovinu. Ve městech byl nižší, ale většinou přes 40 %. Odchylky mohly být způsobeny mimo jiné i malou velikostí zkoumaného souboru.

Druhou největší skupinou, alespoň na venkově, byl soubor manželství, ve kterých byl muž starší než žena o 11-20 let. Jak již bylo řečeno, při přesném uvádění věků by byl tento soubor pravděpodobněji zastoupen silněji. Podíl manželství s takovýmto věkovým rozdílem byl na venkově mezi 10-20 %, spíše však okolo 18 %; výjimku přestavuje panství Rokycany, kde bylo takovýchto manželství pouze 6,5 %. Ve městech bylo rodin s manžely tohoto věkového rozdílu více, asi 12-22 %, nicméně asi v polovině měst byl ještě vyšší podíl rodin, kde byla starší žena, a to o 1-10 let. Manželství, kde byla žena o 1-10 let starší než muž, činila 11-18 % všech městských rodin. Mimo toto rozpětí je pouze město Žleby, ve kterých byl však zjištěn příliš nízký počet rodin. Na venkově byla manželství s ženou starší o 1-10 let třetí nejčastější skupinou. Jejich podíl zde činil 7-12 %. Výjimkou jsou jen vesnice na panství Okrouhlice, kde byl podíl těchto rodin 18,4 %, ani v tomto případě nebyl soubor příliš početný.

Neobvyklá nebyla ani manželství, kde byl muž starší o více než 20 let. Na venkově i ve městech jich bylo 2-8 % s výjimkou Světlé nad Sázavou, kde jich bylo téměř 14 %.

Rodin, ve kterých byla žena starší o 11 a více let, bylo sice velice málo, ale ve srovnání s dnešní situací pořád poměrně mnoho. Na venkově jich bylo 1-3 % a ve městech činil jejich podíl 3-8 %. Případů, kdy byl manžel mladší než manželka, bylo daleko více ve městech než na vesnici. Pravděpodobně se jednalo především o sňatky tovaryšů s vdovami po řemeslnických mistrech, což byl snadný způsob, jak se zařadit mezi cechovní řemeslníky [1]. I na venkově mohl prostřednictvím sňatku se starší vdovou získat mladý muž selské hospodářství.

Z velkého podílu výrazných věkových rozdílů mezi manžely je zřejmé, že sňatek byl spíše ekonomickým krokem a vzájemná náklonnost snoubenců bývala většinou vedlejší záležitostí. Rozdílný věk manželů měl i psychologický dopad. Mladá žena často nemohla dobře rozumět svému muži, a o to více se citově vázala na děti. Otec plně zaměstnán prací si ke svým dětem nevytvořil tak silné pouto jako matka a v době jejich dospívání býval již stařec nebo byl mrtev [2].

Na Eggenbergském panství žilo v době pořízení Soupisu 10 593 osob, které byly až na malé výjimky starší dvanácti let a z nich 4 842, řečeno dnešní terminologií: v kolonce rodinný stav se zápisem ženatý/vdaná. Na panství Eggenbergů byla situace podobná jako v ostatních srovnávaných oblastech. Ve městech nebyl podíl rodin s mužem starším o 11-20 let než jeho žena nikterak extrémní, ovšem podíl rodin s mužem starším o více než 21 let patřil k nejvyšším ze všech sledovaných oblastí. Manželka starší než její manžel byla na Eggenbergském panství méně častým zjevem než ve většině českých měst.

V procentním zastoupení různých skupin manželství ve městech a vsích vyniká především fakt vyššího zastoupení méně obvyklých manželství ve městech. Jedná se o manželství, kde byla žena starší než muž, a manželství s mužem o více než 21 let starším.

Za toto panství byla k dispozici individuální data, a není tedy bez zajímavosti podívat se do rodin netypických. Za nejméně obvyklý pár bychom asi označili 30letého Görga a jeho 80letou manželku Lumay z Polné na Šumavě. Lze se oprávněně domnívat, že hodnoty věku byly zaokrouhleny, ale i tak představovali s 50letým věkovým rozdílem v neprospěch muže na svou dobu značně neobvyklý pár. Za zmínku (vedoucí k různým nepodloženým domněnkám) stojí i to, že v této domácnosti žila ještě 40letá děvečka.

Vztah starého muže a mladé ženy můžeme vidět v manželství 88letého Veita Pauera a 24leté Marie z Chrobol. Věk obou není zaokrouhlen, a tak se lze domnívat, že mezi nimi byl skutečně obrovský věkový rozdíl 64 let. Charakter soupisu bohužel nedovoluje zjistit, v jakém věku do manželství vstupovali.

Graf 2: Manželské páry na panství Eggenbergů  v roce 1651 podle věkového rozdílu manželů (v %)


I v současné době, stejně jako dříve, se vyskytují manželství s velkým věkovým rozdílem mezi partnery, ale dnes je jich mnohem méně. Stejně jako tehdy i dnes je to vysvětlitelné tím, že pro jednoho z manželů toto manželství není prvním. Manželství, v nichž je žena výrazně starší než muž byla a jsou méně častá než ta, v nichž je muž o hodně let starší než jeho žena. Zatímco v 17. století byla běžná manželství s mužem o 1-10 let starším, dnes je zřejmá převaha takových vztahů, ve kterých je manžel jen o jeden či o dva roky starší než jeho žena, případně jsou stejně staří.

[1] E. Maur, Problémy demografické struktury v polovině 17. století, Československý časopis historický XIX, 1971, s. 851-2
[2] L. Fialová, P. Horská, M. Kučera, E. Maur, J. Musil, M. Stloukal, Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1998, s. 111-112.
[3] Soupis poddaných podle víry - Bechyňský kraj