Soužití druha a družky se v české společnosti stává čím dál více frekventovaným jevem. V roce 2001 podle Sčítání lidu, domů a bytů žilo bez manželského slibu 125 tisíc párů. Jak se liší výskyt nesezdaných soužití v jednotlivých okresech? Odpověď naleznete v následující analýze, která čerpá z dat sčítání lidu uskutečněných v letech 1991 a 2001.

Informace o nesezdaných soužitích jsou sledovány ve Sčítání lidu, domů a bytů, kde jsou taková soužití vymezena jednak uvedením vztahu druh / družka na Bytovém listu, který zjišťuje vztah sčítané osoby k uživateli bytu a dále trvalým pobytem ve společné domácnosti. Lze předpokládat, že jejich počet je do jisté míry podhodnocen. Zatímco v roce 1991 bylo sečteno zhruba 85 tisíc nesezdaných soužití, v roce 2001 byl počet kohabitujících párů vyšší. Podrobněji se základním charakteristikám nesezdaných soužití v Česku věnuje analýza Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB.

Intenzitu výskytu nesezdaných soužití v jednotlivých okresech je možné zmapovat pomocí podílu kohabitací ze všech úplných rodin. Úplná rodina je rodinná domácnost, ve které spolu žijí oba partneři (ať sezdaní, či nesezdaní) a případně i jejich děti. Odlišuje se tak od neúplných rodinných domácností, ve kterých žije pouze jeden rodič s alespoň jedním dítětem. V roce 2001 bylo v České republice podle sčítání lidu z rodinných domácností 80,2 % úplných rodin a 19,8 % neúplných rodin (ČSÚ, 2005). Jelikož se podařilo získat vhodná data nejen  za rok 2001, ale i za rok 1991, je možné postihnout  vývoj v čase mezi posledními dvěma sčítáními lidu. K 1. 1. 1996 vznikl nový okres Jeseník. Jelikož jeho území dříve bylo zčásti součástí okresu Šumperk a z části okresu Bruntál, je jeho území v kartogramech znázorňujících hodnoty z roku 1991 vyšrafováno. O základních charakteristikách variability podílu kohabitací z úplných rodin v okresech České republiky v letech 1991 a 2001 podává informaci následující tabulka.

Je zřejmé, že mezi lety 1991 a 2001 se nesezdané soužití v okresech České republiky více rozšířilo. Ve sledovaném období se zvýšila jak minimální hodnota podílu kohabitací z úplných rodin (z 1,4 % v roce 1991 na 2,5 % v roce 2001), tak maximální hodnota (z 8,4 % v roce 1991 na 12,2 % v roce 2001). V celé republice se podíl úplných rodin žijících v nesezdaném soužití mezi lety 1991 a 2001 zvýšil o 2 procentní body (z 3,4 % na 5,4 %). Největší relativní nárůst podílu nesezdaných soužití z úplných rodin byl ve sledovaném období zaznamenán v Tachově, kde se tento podíl zvýšil o 4,2 procentní body, dále v Sokolově, Děčíně, Ústí nad Labem, Mostě a Chomutově (ve všech byl zaznamenán nárůst o 3,7 procentních bodů). Ke snížení zkoumaného ukazatele ve sledovaném období nedošlo v žádném z okresů. Nejmenším relativním nárůstem hodnot se vyznačuje okres Benešov (nárůst o 0,9 procentního bodu), Zlín a Uherské Hradiště (v obou nárůst o 1 procentní bod).

Okresy s nejnižším podílem nesezdaných soužití z úplných rodin se s výjimkou jednoho v první desítce, pokud neuvažujeme přesné pořadí, nezměnily (Tab 2). Výjimkou je Blansko, které se řadí v roce 1991 mezi deset okresů s nejnižším  procentem kohabitací z úplných rodin, nikoliv však již v roce 2001. V roce 2001 jej ve výčtu okresů nahradila Chrudim. Deset okresů s nejvyšším podílem soužití druha a družky z úplných rodin je shodných v obou sledovaných letech, dokonce se první dva okresy (Sokolov a Chomutov) shodují i v pořadí (Tab 3). V Sokolově žilo v nesezdaném soužití v roce 1991 8,4 % úplných rodin a v roce 2001 12,2 %. V Chomutově stejný ukazatel nabýval v roce 1991 hodnotu 7,6 % a v roce 2001 11,2 %. Nejmenší podíl kohabitací z úplných rodin v roce 1991 byl zaznamenán v Pelhřimově (1,4 %), dále v Uherském Hradišti a Žďáru nad Sázavou (v obou 1,5 %). V roce 2001 se nejnižším podílem kohabitujících úplných rodin vyznačoval okres Uherské Hradiště (2,5 %), následován Žďárem nad Sázavou a Zlínem (s 2,8 %).

Nyní se zaměřme na regionální diferenciaci soužití druha a družky v roce 2001 z hlediska přítomnosti či nepřítomnosti závislých dětí. Jelikož se na úrovni okresů nepodařilo získat počty kohabitací dle počtu závislých dětí, je možné uvést pouze rozložení nesezdaných soužití bez závislých dětí (Graf 3) a případně se závislými dětmi. Jde o komplementární ukazatele, jejichž součet v rámci libovolného okresu činí 100 %. Z hodnoty jednoho ukazatele je možné proto jednoduše odvodit hodnotu druhého ukazatele dopočtem do sta. Z tohoto důvodu budeme rozdíly mezi okresy demonstrovat  pouze za pomoci  podílu kohabitací bez závislých dětí.

Tab 4: Charakteristiky variability podílu NS bez závislých dětí v okresech ČR, 2001

Prameny: Sčítání lidu, domů a bytů  2001; vlastní výpočty

Graf 3: Podíl nesezdaných soužití bez závislých dětí ze všech NS, v %, rok 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001; vlastní výpočty

Z minimální a maximální hodnoty podílu NS znázorněné v Tabulce 4 je patrné, že v České republice v roce 2001 převažovaly kohabitace bez závislých dětí. Podíl těchto nesedaných soužití se v okresech pohyboval mezi 48,6 % a 68,3 %. Podíl kohabitací se závislými dětmi nabýval v okresech hodnot od 31,7 % do 51,4 %. Relativně nejvíce nesezdaných soužití bez závislých dětí bylo podle sčítání lidu v roce 2001 v Praze (68,3 %), dále ve Chrudimi (66,8 %) a Zlíně (65,6 %), naopak nejméně v Českém Krumlově (48,6 %), Bruntále (49,0 %) a Chomutově (49,2 %).


Tab 5: Okresy s nejnižším a nejvyšším podílem nesezdaných soužití bez záv. dětí, ČR, 2001

Prameny: Sčítání lidu, domů a bytů 2001; vlastní výpočty
 

Celková změna intenzity zkoumaného jevu a jeho rozmístění v okresech České republiky je dobře patrná z grafů  1 a 2. Stejná škála obou kartogramů umožňuje postihnout větší rozšíření soužití druha a družky v roce 2001 oproti roku 1991. Severozápadní Čechy, Jižní Čechy a Severní Morava se vyznačují nejvyšším podílem kohabitací z úplných rodin, naopak jihovýchodní část republiky a Vysočina jsou charakteristické spíše nízkým procentem nesezdaných soužití z úplných rodin. Při porovnání grafů 1 a 2 je možné též konstatovat, že (vyjma hranice mezi Českou republikou a Slovenskem) se nesezdaná soužití rozšiřují směrem od hranic republiky do vnitrozemí. A proč jsou soužití druha a družky regionálně diferencována právě uvedeným způsobem? Odpovědět na tuto otázku není vůbec jednoduché. Každý okres má svá specifika a každý občan si volí typ svého životního uspořádání podle momentální situace, podle svých možností, potřeb, žebříčku hodnot a zvyklostí. K analýze takovéhoto chování by bylo třeba uskutečnit specializovaný výzkum. Za pozornost však stojí vysoká korelace podílu osob žijících v nesezdaném soužití a podílu nevěřících obyvatel v daném okrese. Uvedenou skutečnost lze vysvětlit mimo jiné tím, že věřící lidé mají manželství umístěno vysoko na svém žebříčku hodnot, a proto vstupují do manželství více než lidé nevěřící. Jde však pouze o jedno možné zdůvodnění jinak komplexního jevu, jakým je volba životního uspořádání.


Zdroj informací a dat:

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Život žen a mužů z pohledu SLDB 2001. Praha, ČSÚ 2005.
Publikace ke Sčítání lidu domů a bytů v letech 1991 a 2001. Praha, ČSÚ.