demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50536

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
14.05.2006 VÝZKUM: Migrace mezi novými členskými zeměmi EU

Migrační pohyb obyvatelstva se v posledních letech stává vysoce aktuálním tématem v téměř všech zemích EU. Následující příspěvek vychází z výzkumu Mezinárodní migrace mezi novými členskými zeměmi Evropské unie a věnuje se migraci mezi 4 postkomunistickými zeměmi, které v roce 2004 vstoupily do EU - Českem, Slovenskem, Maďarskem a Polskem.

Mezinárodní migrace může být jedním, nikoli však výlučným, nástrojem k zajištění dostatku pracovních sil (obzvláště v některých oborech) a příspěvků do sociálních systémů. Migrace a mobilita mezi členskými zeměmi navzájem může sloužit jako adaptační proces při ekonomických strukturálních nerovnováhách a do značné míry ovlivňovat i mezinárodní konkurenční schopnost EU.

Situace je poněkud komplikovanější po rozšíření EU v roce 2004 o nové členské země střední a východní Evropy. Obavy z enormního přesunu obyvatel z těchto nových států do starých členských zemí Unie vedly k zavedení přechodného období na pohyb pracovních sil. Výzkum pohybu mezi starými a novými členskými zeměmi je v zorném poli nemalého počtu výzkumných studií. Relativně malá pozornost se však věnuje vzájemným migračním tokům mezi novými členskými státy. Vzhledem k tomu, že nové země převzaly v oblasti pohybu osob kompletně acquis communautaire (Pozn.: Jde o francouzský výraz znamenající v podstatě "to, čeho bylo v EU dosaženo". Jinými slovy jde o práva a povinnosti sdílené členskými státy EU.) a nezavedly mezi sebou omezující přechodná období, došlo k 1.5. 2005 k uvolnění vstupu osob (včetně pracovníků) z nových členských zemí na území ostatních nových členských států.

Základním záměrem výzkumu bylo posoudit rozsah proudů mezinárodní migrace osob mezi Českou republikou, Slovenskou republikou, Polskem a Maďarskem, identifikovat příčiny (motivy) těchto pohybů a zhodnotit celkové zapojení těchto vybraných zemí do mezinárodní migrace.

Cílem tedy bylo zhodnotit vzájemné migrační propojení sledovaných zemí. Ačkoliv země spolu sousedí a jsou částečně ekonomicky propojeny, rozsah vzájemné migrace nepředstavuje dominantní migrační toky daných populací (vyjma migrace mezi ČR a SR). Podíl občanů z EU 15 ve sledovaných populacích je spíše minimální, avšak narostl po vstupu zemí do EU v květnu 2004. Důvodem nebyl ani tak prudký nárůst zastoupení občanů EU 15 v nových členských zemích vlivem migrace, i když s přesunem ekonomických aktivit do nových zemí přicházejí i západoevropští manažeři a podnikatelé. Hlavním důvodem je změna statistické evidence, kdy se mezi občany EU počítají i noví členové ze střední a východní Evropy. Tyto trendy se však projevily více v ČR a SR než v Polsku a Maďarsku, v nichž hraje větší úlohu migrace z dalších východoevropských zemí, které zatím členy EU nejsou.

Výběr čtyř zemí střední Evropy byl pro účely výzkumu zcela záměrný. Země leží v jednom geografickém regionu, navzájem spolu sousedí. Prošly společně obdobím socialistických republik a na počátku 90. let počaly budovat tržní hospodářství. Země byly členy seskupení CEFTA do doby než v květnu 2004 všechny vstoupily do EU. ČR, SR, Maďarsko a Polsko se mezi sebou často srovnávají, neboť se jedná o země s podobnými ekonomickými parametry. ČR, SR a Maďarsko jsou malé země, Polsko se ve velikosti celkové populace značně odlišuje. V Tab. 1 jsou uvedeny vybrané ekonomické parametry sledovaných zemí podle údajů Economic Inteligence Unit.


Tab. 1: Vybrané ekonomické parametry v ČR, SR, Maďarsku a Polsku


Zdroj: www.viewswire.com
Pozn. BÚ - běžný účet, PZI -  přímé zahraniční investice

Posouzení vzájemných migračních toků mezi vybranými zeměmi je v některých případech velmi obtížné, protože neexistují dostatečně podrobná data. Stejně tak je velmi obtížné údaje navzájem porovnávat, neboť se liší národní legislativou upravující typy migrace a druh (povolení k) pobytu. V neposlední řadě se často jedná o údaje podhodnocené, které nezahrnují (a ani nemohou) nelegální část migrace a také data, která se zdají být neaktuální. Na základě zhodnocení dostupných informací lze vzájemné migrační toky mezi čtyřmi vybranými zeměmi hierarchicky uspořádat podle odhadovaného rozsahu. Nejdůležitějším migračním tokem mezi vybranými zeměmi je migrace Slováků do ČR (viz Tab. 2). Relativně významnou migrační složkou jsou i Poláci v ČR. Pořadí dalších migračních pohybů nebylo možné zjistit, neboť údaje nebyly dostupné. Lze pouze říci, že počet občanů ČR v Polsku dosahoval v roce 2002 asi 0,8 tis., počet Maďarů na Slovensku byl menší než 1,5 tisíce (Trends in International Migration 2004), a počet Maďarů v ČR byl menší než 500 osob (ČSÚ).

Tab. 2: Nejvýznamnější migrační toky mezi vybranými zeměmi (poslední dostupný rok)


Zdroj: Dle údajů OECD Trends in International Migration 2004, sestaveno autorkami
Pozn.: Třetí sloupec udává počet osob, které bychom podle místa narození mohli považovat za příslušné cizince. Tedy údaj 285,3 v prvním řádku udává počet osob v ČR, které se narodily na Slovensku (bez ohledu na jejich občanství). Údaj 39,9 ve 4. řádku udává počet osob žijících v Maďarsku, které se narodily v býv. Československu nebo nástupnických zemích.


Pokud výše uvedené údaje vztáhneme k celkovému počtu cizinců v cílových zemích a sestavíme podíly počtu cizinců z jednotlivých sledovaných zemí na celkové populaci cizinců v cílových zemích, zjistíme, že o významném propojení zemí pomocí migrace můžeme mluvit skutečně jen v případě vztahu ČR a SR. V následujících tabulkách byly tyto odhady podílů uspořádány nejprve podle stavu populace cizinců dle státní příslušnosti (viz Tab. 3), následně podle stavu populace narozené v cizině (viz Tab. 4).

Tab.3: Podíl počtu občanů vybraných zemí původu na celkovém počtu cizinců v cílových zemích (v %)


Zdroj: vlastní výpočty na základě údajů OECD (Trends in International Migration 2004: tab. B.1.5)
1Český statistický úřad (Cizinci v ČR 2004)
2Údaj vznikl jako součet osob se státní příslušností býv. Československa (2,4 tis.) a osob ze Slovenska (1,5 tis.). Lze předpokládat, že většina osob z býv. ČSFR byla spíše ze Slovenska než z ČR.
3Tyto údaje odpovídají posledním uváděným skupinám cizinců v pořadí nejčetnějších skupin v dané cílové zemi, sledované země původu uvedeny v pořadí nebyly, tudíž počet jejich občanů je menší.
Pozn.: Údaj 27,9 v prvním sloupci a druhém řádku udává, že občané SR tvoří 27,9 % ze všech cizinců v ČR, údaj < 5 v druhém sloupci a 3. řádku znamená, že podíl občanů Maďarska na populaci cizinců v SR je menší než 5 %.


Největší podíl cizinců z vybraných zemí z celkového počtu cizinců v zemi lze nalézt v ČR (35 %) a následně v SR, kde významnou část migrace tvoří právě bilaterální toky. V případě podílů podle populace narozené v cizině je propojení vyšší a lze říci, že odráží společnou nebo příbuznou historii vybraných zemí, posun státních hranic, či eventuelně migrační chování předchozích generací. Je zřejmé, že tento ukazatel zahrnuje i osoby se státní příslušností cílové země („necizince“). Podle našeho názoru je však tento ukazatel vcelku relevantní, protože odráží historické vlivy a prokazuje dlouhodobé propojení regionu pomocí migračních toků.

Tab. 4: Počet osob narozených ve vybraných zemích původu a jejich podíl na celkovém počtu osob narozených v cizině v dané cílové zemi

Zdroj: Data OECD, Trends in International Migration 2004, tabulky str. 146-147


Z porovnání Tab. 3 a 4 je zřejmé, že v případě SR je zastoupení vybraných zemí regionu podle populace narozené v cizině vyšší (81 %) než pro ČR, kde z celkové populace narozené v cizině se 70,5 % narodilo ve sledovaných zemích střední Evropy.

Naší snahou však bylo porovnat propojení vybraných zemí nejen v oblasti migrace jako takové, ale i pomocí dalších ekonomických vztahů, neboť tyto země podporovaly vzájemný obchod v rámci CEFTA od 1.3. 1993. Z tohoto hlediska by bylo zřejmě vhodnější uvést propojení v oblasti migrace pracovních sil a porovnat ekonomické propojení zemí pomocí pohybu výsledků výroby a výrobních faktorů. V následující tabulce jsou uvedeny odhady toků pracovních sil. Z údajů je vidět, že opět nejvýznamnější propojení existuje mezi ČR a SR. Pokud tyto údaje srovnáme s Tab. 2 je zřejmé, že propojení pohyby pracovních sil je v obou zemích vyšší než propojení sledované na základě celkového počtu cizinců. Tedy vzájemné migrační toky mezi ČR a SR reprezentují významnou část celkových pracovních migrací v obou zemích. Dle údajů OECD pracovalo roce 2003 v ČR 56,8 tisíc pracovníků ze Slovenska (55,7 % všech pracovníků cizinců) a v SR pracovalo asi 2 tisíce občanů ČR (42,5 % všech pracovníků cizinců). Bilance vzájemných pohybů pracovní síly mezi ostatními zeměmi je značně nevyrovnaná. Co se týká Maďarska, z tabulky je zřejmé jisté propojení mezi Slovenskem a Maďarskem, a to právě v oblasti pracovních sil.


Tab. 5: Podíl počtu pracovníků z vybraných zemí původu na celkovém počtu pracujících cizinců v cílových zemích (v %)


Zdroj: vlastní výpočet na základě údajů OECD (Trends in International Migration 2004: tabulky B.2.4)


Propojení v oblasti pracovní migrace je však skutečně pouze odhadem, protože každá země do migrace a do pracujících cizinců počítá různé osoby. I přesto snad lze tyto odhady porovnat s propojením zemí pomocí vzájemného obchodu. To naznačují tabulky s podíly jednotlivých zemí a vybraných zemí jako celku na celkových vývozech a dovozech dané země.

Tab. 6: Podíl vývozů do vybraných zemí na celkovém vývozu z ČR, SR, Maďarska a Polska (2004, v %)


Zdroj: vlastní výpočty na základě údajů národních statistických úřadů a ČNB
Pozn.: Údaj 8,4 v prvním řádku a druhém sloupci znamená, že z celkových exportů ČR jich 8,4 % směřovalo na Slovensko. Údaj 24,0 v druhém řádku a posledním sloupci znamená, že z celkových exportů ze SR jich 24 % směřovalo do zbylých třech vybraných zemí.

Tab. 7: Podíl dovozů z vybraných zemí na celkovém dovozu ČR, SR, Maďarska a Polska (2004, v %)

Zdroj: vlastní výpočty na základě údajů národních statistických úřadů a ČNB
Pozn.: Údaj 13,2 v prvním řádku a druhém sloupci znamená, že z celkových dovozů do SR jich 13,2 % pocházelo z ČR. Naopak dovozy ze Slovenska představují 5,3 % dovozů zboží do ČR. Údaj 20,4 v druhém sloupci na posledním řádku znamená, že z celkových dovozů na Slovensko jich 20,4 % pocházelo ze zbylých třech vybraných zemí.

Z tabulek o vzájemném obchodu sledovaných čtyř zemí je zřejmé, že nejvíce je obchodně v regionu zapojeno Slovensko (24 % jeho vývozů směřuje do vybraných zemí a 20 % dovozů pochází z vybraných zemí). Zapojení SR a ČR do regionálního obchodu je vyšší v důsledku vzájemných obchodních toků. Pokud bychom porovnali stav migrace a obchodní toky, lze vypozorovat následující:
1) ekonomické zapojení ČR a SR v regionu je mnohem vyšší při měření počtem migrantů než při měření pomocí obchodních toků, přesto jsou obě země zapojeny v regionální ekonomické výměně relativně více než Maďarsko a Polsko. Lze říci, že právě tyto závěry jsou dány vzájemným vztahem, kulturní a historickou blízkostí ČR a SR.
2) Pro Maďarsko a Polsko platí, že jsou výrazně méně zapojeny do vzájemných ekonomických toků, avšak pokud jsou zapojeny, tak spíše pomocí mezinárodního obchodu než pomocí migrace. Polsko je zapojeno spíše jako vývozce pracovní síly, kdy část migrace sice směřuje do vybraných zemí střední Evropy (především do ČR a SR), ale mnohem více Poláků směřuje především do západní Evropy.

Ekonomické propojení migrací a obchodem lze v případě ČR porovnat i s kapitálovými toky, tedy s toky přímých zahraničních investic (PZI). Celkový příliv přímých zahraničních investic v roce 2004 v České republice dosáhl hodnotu 114 712,5 mil. Kč. Podíl Slovenska, Maďarska a Polska na tomto přílivu byl celkově 8,9 %. U odlivu přímých zahraničních investic byl podíl těchto zemí 22,6 % na celkovém odlivu 14 038,9 mil. Kč.

Tab. 8: Podíl přílivu a odlivu přímých investic z/do vybraných zemí, Česká republika (2004)

Zdroj: Česká národní banka, 2005
Pozn.: PZI - přímé zahraniční investice

Z tabulky je vidět, že ČR je v regionu střední Evropy spíše důležitým poskytovatelem (22,6 % odlivu PZI z ČR do ostatních sledovaných zemí) než příjemcem přímých zahraničních investic (9 % z celkových přílivů PZI do ČR z ostatních sledovaných zemí). Z údajů o obchodu a investicích vyplývá, že ČR v regionu působí spíše jako vývozce zboží a kapitálu než jako jejich dovozce. Relativní zapojení do odlivů kapitálu je navíc vyšší než v případě vývozu, kdy do vybraných zemí vyváží ČR téměř 23 % celkového odlivu kapitálu, avšak pouze 16 % svých exportů . Naopak při porovnání relativních podílů dovozu zboží a dovozu kapitálu zjistíme, že ČR z regionu dováží relativně více zboží (12 %) než kapitálu (9 %).

Při porovnání s pracovní migrací je v případě vztahů se Slovenskem větší relativní propojení v oblasti migrace než v oblasti pohybu kapitálu. To se promítá i do relativního postavení regionu na celkových migračních tocích a přílivu kapitálu do ČR. V případě vztahu mezi ČR a Maďarskem nacházíme ve všech ukazatelích velmi nízké podíly, tj. ani jeden z ekonomických toků (zboží, kapitál, práce) z Maďarska není pro ČR významný. Pro vztahy ČR a Polska platí obdobné tendence jako pro vztahy ČR a SR, ale v menším rozsahu: toky migrace z Polska jsou relativně důležitější (6-7 % dovozu pracovní síly) než toky obchodu (dovozu 4,6 %) a investic (0,01 %). Relativně jsou pro ČR celkem důležitější dovozy výrobního faktoru pracovní síly (62,7 %) než kapitálu (9 %) a než dovozy zboží (12 %).

Z posouzení vzájemných toků migrace mezi vybranými zeměmi vyplynulo, že ačkoliv země spolu sousedí a jsou částečně ekonomicky propojeny, rozsah vzájemné migrace nepředstavuje dominantní migrační toky ve sledovaných zemích, kromě vztahů SR→ČR a ČR→SR, event. Polsko→ ČR. Ve vybraných zemích sice platí, že migranti jsou především občané sousedních nebo blízkých zemí a že geografická blízkost, etnické menšiny v sousedních zemích, jazyková příbuznost a event. společná minulost, hrají významnou úlohu pro vysvětlení migračních pohybů ve střední a východní Evropě, ale často jsou to jiní „sousedi“ než vybrané země. V ČR tvoří největší skupiny cizinců občané Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu a Polska, v případě Maďarska jsou nejdůležitějšími skupinami cizinců občané Rumunska, Ukrajiny a Srbska a Černé Hory. V Polsku jsou nejvýznamnější skupinou cizinců dle státní příslušnosti občané Ukrajiny, Ruska, Německa a Běloruska. Na Slovensku, ve kterém žije nejmenší absolutní počet cizinců ze sledovaných zemí, je nejvíce cizinců občany ČR, Ukrajiny a Polska. Z hlediska celostátního (vyjma uvedených migračních toků) nehraje propojení vybraných zemí významnou roli. Závěry by pravděpodobně byly odlišné, pokud by byla k dispozici regionální data. Je možné se domnívat, že přeshraniční toky mají větší váhu a větší vliv na zaměstnanost v příhraničních regionech (Maďarsko - Slovensko, Slovensko - Polsko, ČR - Polsko).

Původním záměrem příspěvku bylo stručné zhodnocení vlivu vstupu do EU na mezinárodní migraci ve vybraných sledovaných zemích. Doba od vstupu je však zatím příliš krátká na možnost posouzení změny rozsahu migrace. A přestože od vstupu uplynuly již dva roky, stále nejsou za všechny sledované země k dispozici data, z nichž by se zmiňované záměry daly jednoznačně vyčíst.

Vstup zemí do Evropské unie se promítl v následujících směrech:

1) znamenal volný pohyb pro občany nových členských zemí po území západoevropských zemí EU, kromě pohybu pracovních sil, jenž umožňují pouze vybrané země. V těchto západoevropských společnostech došlo po rozšíření EU k nárůstu počtu pracovních sil z vybraných zemí střední Evropy, především z Polska. Vstup do EU má tedy vliv na emigraci, i když omezený;

2) znamenal volný pohyb pro občany vybraných zemí v nových členských státech navzájem, a tak mají snazší přístup na trhy práce, neboť odpadá povinnost žádat o pracovní povolení. Doufejme, že se nadále povedou alespoň registrace, aby bylo možné provést statistické vyhodnocení. Sledování rozsahu migrace bude pravděpodobně obtížnější;

3) znamenal volný pohyb a přístup na trhy práce pro občany původní EU 15 v nových členských zemích;

4) nové členské země musely přijmout legislativu v souladu s evropskými směrnicemi a nařízeními a modifikovat své vztahy ke třetím zemím. V důsledku změn vízové politiky tak došlo ke omezení přístupu do těchto zemí z tradičních zdrojových oblastí, které nejsou součástí EU (Ukrajina, Bělorusko);

5) díky vstupu do EU se nové členské země staly atraktivními destinacemi pro žadatele o azyl i pro pracovní migraci.

Do budoucna lze předpokládat, že se zapojení ČR, SR, Maďarska a Polska do mezinárodní migrace bude odvíjet především z ekonomického vývoje a množství pracovních příležitostí v těchto zemích. Svou roli bude hrát i předpokládaný demografický vývoj (úbytek populace) a rostoucí množství již usazených cizinců (pull faktory). Neméně důležitý bude ekonomický vývoj v sousedních zemích a politická stabilita v nedalekých oblastech zemí bývalého SSSR, Blízkého Východu, bývalé Jugoslávie či v afrických zemích (push faktory).

Zdroje dat:
www.cnb.cz
www.czso.cz
www.infostat.sk
www.stat.gov.pl
www.ksh.hu

Literatura:
Trends in International Migration: SOPEMI 2001. OECD, Paris 2002.
Trends in International Migration: SOPEMI 2004. OECD, Paris 2005. ISBN 92-64-00792-X.
Cizinci v České republice 2004, ČSÚ 2005. ISBN 80-250-0858-4.
Divinský, B.: Zahraničná migrácia, Slovensko 2004, Súhrnná správa o stave spoločnosti.
Dumont, J-C., Lemaitre, G. (2004). Counting Immigrants and Expatriates in OECD Countries: a New Perspective. OECD Paris.
Salt J. (2005). Types of Migration in Europe: Implications and Policy Concerns. European Population Conference 2005: Demographic Challenges for Social Cohesion. Strasbourg , April 2005. Navštíveno na internetu www.coe.int
www.viewswire.com




Radka Bicanová, Zuzana Fíglová
hostující autorky


Eva Kačerová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum