demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 100441

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
4.11.2006 ANALÝZA : Regionální diferenciace výskytu kolorektálního karcinomu v ČR

O kolorektálním karcinomu se příliš nemluví. Řada lidí si proto myslí, že jednoduše neexistuje, nebo že je výjimečný a nijak zvlášť závažný. Statistické údaje však hovoří o opaku, na tento druh rakoviny ve světě každý rok zemřou stovky tisíc lidí. Příspěvek Jany Wiesnerové popisuje regionální diferenciací výskytu tohoto novotvaru v ČR.

Pro tuto analýzu byla zpracována data o výskytu (incidenci) a úmrtnosti na zhoubný novotvar kolorekta, tj. tlustého střeva, rekta a rektosigmoideálního spojení. Podle 10. revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN 10) se jedná o diagnózy C18-C21.


Celosvětově je incidence karcinomu kolorekta nejvyšší ve vyspělých státech. Na světě onemocní ročně rakovinou tlustého střeva a konečníku 780 tisíc lidí. Více než 400 tisíc zemře, většinou v důsledku pozdní diagnózy onemocnění a nedůsledné prevence. Rakovina tlustého střeva je druhým nejčastějším druhem rakoviny, na který se v Evropské Unii umírá. Řadí se mezi 6 chorob s nejvyšší úmrtností. V Evropě je ročně diagnostikováno 360 tisíc nových případů.


Obecně se vyšší úmrtnost na novotvary kolorekta dotýká téměř všech vyspělých zemí. Česká republika ale od začátku 90. let zaujímá v tomto směru zcela prioritní postavení, které ji „vyneslo“ do čela celosvětových statistik výskytu nových onemocnění a úmrtí na kolorektální karcinom. V naší populaci je výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku na druhém místě v četnosti ze všech zhoubných nádorů u obou pohlaví. Za rakovinou plic u mužů a po rakovině prsu u žen.


Incidence tohoto onemocnění se u nás od roku 1960 trvale zvyšuje. Do roku 1989 se zvýšil počet nových onemocnění téměř třikrát a počet úmrtí více než dvakrát. V absolutních hodnotách jsou to téměř 3 000 nových nádorů tlustého střeva a 2 600 nádorů rekta ročně.


Pokud jde o rakovinu tlustého střeva a konečníku, patří mezi jedny z nejlépe léčitelných novotvarů vůbec. Ale důležité je stadium nádoru v době diagnózy. Nádory omezené na sliznici a podslizniční vrstvu jsou více než v 90 % případů definitivně vyléčitelné. S postupujícím šířením nádoru do hlubších vrstev střevní stěny klesá i šance na dlouhodobé přežití a trvalé vyléčení. U nemocných s pokročilým zhoubným nádorem pronikajícím celou tloušťkou střevní stěny a s postižením lymfatických uzlin a vzdálených orgánů je prognóza nemocných krajně nepříznivá a bohužel i krátkodobá. Nejméně polovina pacientů s nově diagnostikovaným karcinomem kolorekta je objevena až v těchto pozdních fázích nádorového onemocnění, kdy šance na definitivní vyléčení jsou mizivé.


Úmrtnost na tyto nádory je z těchto důvodů relativně vysoká, protože většina nádorů je zjištěna v pokročilém stádiu. Nádory tlustého střeva představují zhruba 8% a nádory rekta více než 7% nádorových úmrtí.


Rizikové faktory

Riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku vzrůstá spolu s věkem. Nemoc je výrazně častější u lidí ve věku nad padesát let a pravděpodobnost, že ji někdo má (nebo bude mít) vzrůstá s každým desetiletím věku v řádu desítek procent. Přesto byl kolorektální karcinom prokázán také u výrazně mladších pacientů.


Ve světě obecně platí, že u žen je pravděpodobnost výskytu kolorektálního karcinomu větší než u mužů. V České republice však častěji onemocní muži. Je to způsobeno především častější nadměrnou konzumací piva, která riziko výskytu rakoviny výrazně zvyšuje.


Mezi zevní rizikové faktory patří strava s vysokým obsahem živočišných tuků a červeného masa, nízký obsah vlákniny ve stravě, nadváha, kouření, konzumace alkoholu nebo nedostatečný příjem ochranných látek, např. vitaminu C či kyseliny listové.


Do určité míry je riziko vzniku kolorektálního karcinomu dáno dědičně. Do skupiny s familiálními a dědičnými faktory řadíme familiální adenomovou polypózu, syndrom dědičného nepolypózního karcinomu, osoby s kolorektálním karcinomem v rodinné anamnéze, nespecifické střevní záněty a osoby po endoskopické polypektomii adenomových polypů. Nejčastější je však tzv. sporadický karcinom, který představuje asi 80 % všech karcinomů.


Přibližně 80 % sporadických karcinomů vzniká na podkladě adenomových polypů, které jsou významnou prekancerózou. Lze tedy říci, že kolorektální karcinom nemá jedinou příčinu, ale vzniká interakcí mezi genetickou predispozicí a vnějšími faktory.

 

Vývoj incidence kolorektálního karcinomu v okresech ČR

Následující analýza se zabývá vývojem regionální diferenciace výskytu kolorektálního karcinomu v populaci ČR. Údaje vychází z Národního onkologického registru, který eviduje onemocnění novotvary, a data z něj jsou zpracovávána a každoročně publikována Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR v publikaci Novotvary.


Během období 1980, 1985, 1990 – 94, 1994 – 98 a 1998 – 2002, za která byly údaje o nemocnosti karcinomem kolorekta v okresech České republiky studovány, se incidence (výskyt nových případů) novotvarů tlustého střeva a konečníku u obou pohlaví zvyšovala.


Existují rozdíly v intenzitě nemocnosti kolorektálním karcinomem mezi pohlavími, zatímco v případě žen byla průměrná intenzita nemocnosti kolorektálním karcinomem 46 žen připadajících na 100 000 žen evropského standardu (v letech 1998 – 2002), v případě mužů byla intenzita nemocnosti na tento typ nádorů zhruba dvojnásobná (91 mužů na 100 000 mužů evropského standardu v letech 1998 – 2002).
 
Tab 1, 2 : Statistické charakteristiky standardizované míry incidence kolorektálního karcinomu mužů a žen v okresech České republiky v letech 1980, 1985, 1990 – 94, 1994 – 98 a 1998 - 02 (na 100 000 osob evropského standardu)



Kartogram 1, 2 : Standardizovaná míra incidence novotvarů kolorekta mužů, v letech 1990 – 94 a 1998 - 2002 (na 100 000 mužů evropského standardu)



Kartogram 3, 4 : Standardizovaná míra incidence novotvarů kolorekta žen, v letech 1990 – 94 a 1998 - 2002 (na 100 000 žen evropského standardu)



Graf 1, 2 : Rozložení okresů České republiky podle standardizované míry incidence kolorektálního karcinomu mužů a žen, v letech 1990 – 94 a 1998 – 2002 (na 100 000 osob evropského standardu)

 



V České republice existují mezi okresy poměrně výrazné rozdíly v intenzitě nemocnosti na novotvary tlustého střeva a konečníku. Během sledovaných období (1980, 1985, 1990 – 94, 1994 – 98 a 1998 – 2002) se vyčleňovaly oblasti s vyšší i nižší nemocností na karcinom kolorekta, vyšší nemocnost na tento typ nádorů byla prakticky po celé studované období v některých okresech západních a jižních Čech a také na severu Moravy, nižší byla potom na východě Čech a také na jižní Moravě.

 

Vývoj úmrtnosti na karcinom kolorekta v okresech ČR

V průběhu sledovaného období (1980, 1985, 1990 – 94, 1994 – 98 a 1998 – 2002) se přibližně do poloviny devadesátých let úmrtnost na kolorektální karcinom zvyšovala a od té doby spíše stagnuje nebo velmi pozvolna klesá, a to v případě obou pohlaví.


Stejně jako v případě nemocnosti i u úmrtnosti na karcinom kolorekta existují rozdíly v intenzitě mezi pohlavími. Zatímco v případě žen byla průměrná intenzita úmrtnosti na kolorektální karcinom 26 žen připadajících na 100 000 žen evropského standardu (v letech 1998 – 2002), v případě mužů byla intenzita nemocnosti na tento typ nádorů opět zhruba dvojnásobná (53 mužů na 100 000 mužů evropského standardu v letech 1998 – 2002).


Tab 3, 4: Statistické charakteristiky standardizované míry úmrtnosti na kolorektální karcinom mužů a žen v okresech České republiky v letech 1980, 1985,1990 – 94, 1994 – 98 a 1998 - 02 (na 100 000 osob evropského standardu)



Kartogram 5, 6 : Standardizovaná míra úmrtnosti na novotvary kolorekta mužů v letech 1990 – 94 a 1998 – 2002 (na 100 000 mužů evropského standardu)



Kartogram 7, 8 : Standardizovaná míra úmrtnosti na novotvary kolorekta žen v letech 1990 – 94 a 1998 – 2002 (na 100 000 žen evropského standardu)



Graf 3, 4 : Rozložení okresů České republiky podle standardizované míry úmrtnosti na kolorektální karcinom mužů a žen v letech 1990 – 94 a 1998 – 2002 (na 100 000 osob evropského standardu)

 



Mezi okresy České republiky po celé studované období existovaly a i nadále existují rozdíly z hlediska úmrtnosti na karcinom kolorekta. Vyčleňují se oblasti s vyšší i nižší úmrtností na novotvary tlustého střeva a konečníku. Podobně jako v případě nemocnosti, tak také úmrtnost na kolorektální karcinom byla vyšší převážně v okresech západních a jižních Čech. Naopak nižší úmrtnost na tento typ nádorů byla zjištěna na východě Čech a také na Moravě.


Rakovina patří mezi největší zdravotní problémy dneška. V boji proti rakovině je důležitá důsledná prevence a také studium příčin nemocí. Kolorektální karcinom je nejčastějším nádorem trávicího traktu a druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u obou pohlaví.


Z velké většiny jsou za vznik kolorektální rakoviny odpovědné zevní faktory, především stravovací zvyklosti, způsob přípravy a konzervace jídla. V posledních deseti letech se vedle faktorů zevního prostředí stále častěji diskutují i genetické vlohy. Ukázalo se, že u většiny tzv. sporadických kolorektálních karcinomů se uplatňují genetické faktory, které přispívají ke zhoubné transformaci a vzniku adenomů a invazivních karcinomů tlustého střeva.

 

Jana Wiesnerová


hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum