demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50325

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
29.11.2006 REPORTÁŽ: Komplexní rodinná politika jako priorita státu

Ve dnech 28. a 29. listopadu 2006 se v Černínském paláci v Praze konala mezinárodní konference Komplexní rodinná politika jako priorita státu aneb je ČR státem přátelským k rodině? pořádaná MPSV, na které vystoupila řada českých i zahraničních odborníků vyjadřujících se k problematice podpory rodin. Přinášíme přehled nejzajímavějších příspěvků.

Konference byla rozdělena do následujících tematických bloků:
1) Souvislosti demografického vývoje a institucionálního zajištění rodinné politiky
2) Sladění pracovních a rodinných rolí (Předpoklady a výzvy)
3) Finanční podpora rodiny (Podpora rodiny prostřednictvím daňových opatření a dávek pro rodinu)

 

Souvislosti demografického vývoje a institucionálního zajištění rodinné politiky

Úvodní blok konference byl rozdělen do dvou částí – první si kladla otázku do jaké míry a v jakém smyslu může rodinná politika ovlivnit demografický vývoj (v ČR), druhá část se zaměřovala na rodinné politiky a institucionální zajištění jejich realizace.

Jiřina Kocourková z Katedry demografie a geodemografie PřF UK v Praze vystoupila v první části s příspěvkem pojednávajícím o vztahu pro-rodinných opatření a porodnosti z demografické perspektivy. Na začátku připomněla aktuálnost problematiky extrémně nízké plodnosti v rámci EU, neboť většina evropských států má úhrnnou plodnost pod hranicí prosté reprodukce. Mezi těmito státy však existují značné rozdíly:
- úp nad 1,7 (Finsko, Norsko, Dánsko,Francie, Nizozemsko)
- úp 1,5 - 1,7 (Velká Británie, Belgie)
- úp 1,3 - 1,5 = velmi nízká plodnost (Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko, Německo, Rakousko)
- úp pod 1,3 = extrémně nízká plodnost (státy východní a střední Evropy včetně ČR)


Dle McDonalda je kritická hodnota pro další vývoj úhrnné plodnosti 1,5 dětí na jednu ženu, proto by úp pod tuto hranici neměla klesnout (P. McDonald 2005). V minulosti byla považována za efektivní ta opatření, která ovlivňovala konečnou plodnost žen, středem pozornosti nového přístupu v pronatalitní politice však již není vliv na kp, ale časování plodnosti, tj. zastavení odkládání plodnosti do vyššího věku („tempo policies“). Časování plodnosti může být ovlivněno dvěma způsoby: změnou pořadí životních událostí nebo zachováním převládajícího sledu životních událostí, ale zkrácením fází, které předcházejí založení rodin (reálnější možnost).


Na konci svého příspěvku uvedla autorka následující závěry pro rodinnou politiku v ČR:
- přijímaná opatření by měla podpořit kompenzaci odkládané plodnosti
- bez zlepšování podmínek rodin nelze očekávat samovolný vzestup úp nad 1,5
- populační klima ovlivňuje nejvíce ženy ve věku nejvyšší plodnosti (25-29 let)
- úspěšnost rodinné politiky se projeví ve zvýšení průměrného počtu dětí u žen s vyšším vzděláním

 

Ladislav Rabušic z Katedry sociologie Fakulty sociálních studií MU v Brně přednesl příspěvek nazvaný Několik poznámek k české rodinné politice – sociologická perspektiva, ve kterém si kladl otázky, zda jeho skepse vůči možnostem rodinné politiky platí i nadále a zda není přece jen v silách rodinné politiky stimulovat mladé lidi k vyšší porodnosti. Nízkou porodnost prezentoval jako nezamýšlený důsledek dvou vln sociálních změn:
- expanze společenského liberalismu (od konce 60. let)
- vlny ekonomické deregulace (nový kapitalismus od 80. let)


Ačkoliv vede společenský liberalismus ke svobodě a nezávislosti a nový kapitalismus k většímu individuálnímu bohatství (a k vyšším příjmovým nerovnostem), uvrhly tyto síly instituci rodiny pod velký tlak a zdá se, že bez pomoci státu se rodina neobejde. V tomto kontextu vyjádřil souhlas s McDonaldem, který uvádí: „Řešení pro nízkou fertilitu leží v poskytování většího pocitu jistoty mladým ženám a mladým mužům v tom, že když uzavřou sňatek a budou mít děti, budou společností v tomto sociálně a individuálně důležitém rozhodnutí podporováni.“ (McDonald 2006:496).


V následující části prezentoval některé výsledky reprezentativního šetření Manželství, práce a rodina z roku 2005, ze kterého vyplývá, že fakt, že se v ČR v posledních letech rodí málo dětí, vyvolává obavy jen u zhruba dvou pětin respondentů. Česká populace si myslí, že mít děti je záležitostí každého člověka, do které nemá nikdo co mluvit, nikoliv naší zodpovědností vůči společnosti. Většina mužů i žen rovněž souhlasí s tvrzením, že ženy chtějí mít jak děti, tak zaměstnání.


V závěru příspěvku si Rabušic opakovaně položil základní otázku, jaká má být česká rodinná politika, a odpověděl na ní opět slovy McDonalda: „Taková, která vytvoří třetí vlnu sociální změny, v níž stát a další instituce poskytují podporu rodinnému životu.“ A dodal: „K tomu je třeba vypracovat nové vidění rodiny, která funguje v podmínkách společenského liberalismu a nového kapitalismu, které jsou integrální součástí ekonomiky a společnosti 21. století.“


Ve druhé části prvního bloku vystoupil s příspěvkem Celkový pohled na rodinnou politiku a některé cílené programy podporující rodiny v Norsku Bjørn Bredesen z Ministerstva pro děti a rovnost. Rodinná politika v Norsku je založena na holistickém integrovaném přístupu s důrazem na genderovou rovnost, jejímž cílem je posílit rodinu, zamezit jejímu rozpadu a utvořit takové podmínky, aby rodina fungovala ve společnosti správně. Cílem politiky genderové rovnosti je zajistit oběma rodičům možnost kombinace práce a rodiny a podporovat participaci mužů na péči o malé děti (např. zavedením otcovských kvót, které v současnosti využívá až 90 % otců). Mezi další opatření rodinné politiky zaměřené na rodiny s malými dětmi patří kupříkladu rozvoj předškolních zařízení (jeslí a mateřských škol), zajištění flexibility (nebo zkrácení) pracovní doby zaměstnancům s malými dětmi či rozvoj služeb podporujících rodiny. Jako příklady těchto specifických služeb uvedl Bredesen poradenské, terapeutické a mediační služby, jež jsou zpravidla poskytovány zdarma, programy pro rodiče dětí se zdravotním postižením nebo různorodé kurzy. Všechny typy schémat v Norsku navazují na dlouhodobou tradici podpory blaha rodiny a stát si uvědomuje, že pro jeho dobrý rozvoj je rodinná politika velmi důležitá.

 

Rodinnou politiku a její institucionální zajištění v Rakousku představila Angelika Schiebel ze Spolkového ministerstva pro sociální zabezpečení, generace a spotřebitelské věci. Rodinná politika, která je v Rakousku velmi důležitá, se skládá ze 4 pilířů:
- podpora ženy a rodiny
- zabezpečení sociálních vztahů
- zajištění optimálních podmínek pro slučitelnost rodiny a zaměstnání
- podpora rodiny v obtížných situacích


Rodičům je v rámci této politiky poskytována finanční kompenzace formou dávek – zaopatřovacích příspěvků a dávek při péči o nemocné děti, přičemž finanční pomoc je závislá na počtu dětí a jejich věku (nikoliv na příjmech rodičů). Kromě toho dostávají rodiny věcné dávky – například učebnice a sešity zdarma a žákům, učňům a studentům je propláceno cestovné. Rodinám jsou v Rakousku poskytovány též poradenské a mediační služby (zejména v době odluky a rozvodu rodičů) a jsou pro ně zřizována poradenská střediska (zaměřující se na problematiku násilí v rodině, plánování rodiny, rozvodu, zdravotně postižených členů rodiny apod.). Centrální pole rakouské rodinné politiky představuje problematika slučitelnosti rodinných a pracovních rolí – v této souvislosti mají kupříkladu rodiče do 7 let věku dítěte nárok na úpravu pracovní doby, rodiče, kteří dlouho nepracovali, jsou pomocí programu rodinných kompetencí připravováni na návrat na pracovní trh apod.

 

Sladění pracovních a rodinných rolí (Předpoklady a výzvy)

Ve druhé části prvního dne konference věnované tématu harmonizace rodiny a zaměstnání vystoupila Miriam Kotrusová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí s prezentací Flexibilita v zaměstnání jako nástroj větší harmonizace rodinných a profesních rolí v ČR (se zaměřením na částečné úvazky). Na začátku představila tradiční a moderní flexibilní formy zaměstnání:
tradiční formy - přesčasy, směnný provoz, práce v noci, večer a o víkendech
- moderní formy - práce na částečný úvazek, na dobu určitou, na zavolání, práce doma, zaměstnávání prostřednictvím zprostředkovatelských agentur 
Jako příčiny rozšiřování flexibilních forem zaměstnávání uvedla růst zaměstnanosti žen, růst nezaměstnanosti, oslabenou pozici odborů a potřebu větší flexibility ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců.
V České republice je nízký podíl osob pracujících na částečný úvazek – pouze 4,9 % (2,1 % mužů a 8,6 % žen) oproti průměru 18,4 % za EU 25 (7,4 % mužů a 32,3 % žen). Ženy zaměstnané na částečný úvazek bývají zpravidla ve věku 30-44 let, muži naopak ve věku 60 a více let. Nejčastějším důvodem pro zaměstnání na částečný úvazek je fakt, že pracovník nemůže najít práci na planý úvazek, dále jsou to zdravotní důvody nebo nutnost péče o dítě nebo osobu s postižením. Důvody nízkého zájmu o částečné úvazky jsou nedostatečný zájem ze strany pracovní síly z důvodu nízkých mezd (pod úrovní průměrné mzdy), malý zájem ze strany zaměstnavatelů a neexistence systému podpory částečných úvazků (s výjimkou evidovaných nezaměstnaných osob). Zaměstnanost na částečný úvazek by však měla být podporována, přičemž tato podpora se musí soustředit na formulaci a prosazování základní ochrany takto pracujících osob, na reformu sociálního zabezpečení a daňového systému a na schémata přímé podpory (dotace, úlevy na daních, zvýhodnění v důchodovém systému).

 

Sylva Ettlerová rovněž z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí navázala s příspěvkem Dostupnost služeb péče o děti předškolního věku. Výsledky empirických šetření ukazují, že služby mateřských škol a jiných zařízení hrají podstatnou roli právě z hlediska nutnosti sladění rodinných a pracovních povinností při návratu rodiče (většinou ženy) do zaměstnání po rodičovské dovolené. Mezi klasické institucionální formy péče o děti patří jesle a mateřské školy, těmi dalšími jsou zpravidla mikrojesle, dobrovolná sdružení rodičů, placená výpomoc (paní na hlídání apod.) a mateřská centra (tyto další formy péče o děti jsou však využívány ve velmi malé míře). Od 90. let 20. století došlo k dramatickému poklesu počtu jeslí z 1043 zařízení na současných 54, ve stejném období došlo též k poklesu počtu mateřských škol (ze 7328 na 4710 – tento pokles do jisté míry kopíroval snižování porodnosti). Návštěvnost mateřských školek je u nás velmi vysoká, dlouhodobě nejvyšší míru návštěvnosti (94 %) vykazují 5leté děti a v posledních letech i děti 4leté. Co se týče spokojenosti rodičů se službami mateřských škol, je obecně dost vysoká.


Nejlépe rodiče hodnotí péči a program školky, většina rodičů je též spokojena se začátkem a koncem otevíracích hodin školky i s délkou možného denního pobytu dítěte ve školce nevyžadující např. předčasný odchod ze zaměstnání. Školky mají otevřeno v průměru 10 hodin denně, děti v ní stráví průměrně 7 hodin. Z územního hlediska má MŠ dostupnou v místě bydliště přibližně v dosahu 30 minut chůze téměř 90 % rodin, a to zejména ve větších obcích a velkých městech. Ostatní však narážejí na problémy spojené s nedostatkem míst ve školce, s nevyhovujícími podmínkami či nabízenými službami školky nebo s neexistencí školky v místě bydliště vůbec (ta nejvíce trápí nejmenší obce).


Závěrem se autorka zmínila též o cenové dostupnosti školek. Měsíční výši základních poplatků za mateřskou školu stejnou pro všechny děti určuje její ředitel, přičemž poslední ročník se poskytuje bezúplatně. Podle empirických šetření činí průměrné měsíční výdaje za školku (včetně poplatků za stravování, kroužky či jiné pravidelné aktivity pro děti) přibližně 750 – 800 Kč na rodinu s jedním dítětem v MŠ.

Prví den konference uzavřela Hélène Leyland z Ministerstva zdravotnictví a solidarity ve Francii, jež posluchačům představila francouzskou politiku a základní opatření v oblasti péče o děti. Její příspěvek pak druhý den doplnil Philippe Steck z Národní pokladny rodinných dávek. Forma současné francouzské rodinné politiky vznikla již v roce 1945, od té doby však pochopitelně prošla určitým vývojem. Tato politika se soustřeďuje především na podporu porodnosti, pokrytí rodinných nákladů, boj proti chudobě, daňové otázky, otázky rovnosti mezi muži a ženami a problematiku slaďování rodinných a profesních rolí. Základním cílem rodinné politiky ve Francii je umožnit rodičům, aby měli možnost svobodné volby a aby mohli mít tolik dětí, kolik chtějí. RP musí zajišťovat bezpečnost a blahobyt dětí, služby péče o děti, podporovat zaměstnanost žen, rovnost mezi pohlavími, rovnost příležitostí a zamezovat sociálnímu vyloučení. Nástroji zajištění péče o děti předškolního věku jsou: mateřská a rodičovská dovolená, rodičovské příspěvky, finanční pomoc a daňové úlevy, jesle, mateřské školy, domácí asistentky a chůvy na hlídání dětí a další možnosti podle toho, jaké má rodina zdroje. Obecným trendem ve Francii, na který se politika snaží reagovat, je skutečnost, že lidé si přejí mít děti a zároveň i pracovat. Francouzkou rodinnou politiku charakterizuje neutrálnost snažící se vyhnout ideologiím a radikálním názorům. Vedle podpory dětí je cílem též podporovat zaměstnanost a bydlení.


Finanční podpora rodiny (Podpora rodiny prostřednictvím daňových opatření a dávek pro rodinu)

S prezentací Podpora rodiny v kontextu daní z příjmu vystoupil na začátku třetího bloku Radim Bláha z Ministerstva financí ČR, který představil dvě novely zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmu:
1.) Nový zákon 669/2004 Sb. o daních z příjmu, který umožňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, odpočet na manžela a manželku a společné zdanění manželů.
2.) Zákon 545/2005 Sb., díky kterému dochází ke snížení daňových sazeb u nízkopříjmových skupin fyzických osob.

 

Petr Víšek z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR se zamyslel nad rodičovským příspěvkem, jeho minulostí a budoucností. Tato dávka vznikla v roce 1975 jako mateřský příspěvek, rodičovský příspěvek byl zaveden v roce 1990. Od roku 1995 je tento příspěvek součástí dávkového systému státní sociální podpory, přičemž jde o světově zcela unikátní dávku délkou nároku i výškou. Už na počátku byla umožněna určitá výdělečná činnost rodičů, limitovaná hodinami nebo výdělkem, nicméně v průběhu 15ti let došlo 5krát ke změkčování podmínek nároku. Ve všech případech se měnila podstata dávky tím, že se umožňoval větší výdělek a více doby, kterou může dítě strávit v předškolním zařízení. Prakticky každý rok byla tato dávka zvyšována v rámci valorizace dávek SSP (v návaznosti na růst životních nákladů) – v roce 1990 byla výše rodičovského příspěvku 900 Kč, v roce 2006 již 3696 Kč, od ledna 2007 bude rodičovský příspěvek navýšen na 7582 Kč měsíčně. Toto navýšení ovšem dle přednášejícího vyvolává mnoho otázek – například ve srovnání s minimální mzdou, která před zdaněním činí 7955 Kč, je rodičovský příspěvek vyšší; po 1. lednu 2007 bude cca 57 % veškerého objemu státní sociální podpory (RP + porodné) proudit do prvních čtyř let života dítěte. V tomto kontextu navrhl některé možnosti řešení:
- individualizace čerpání dávky (snižovaní dávky je nemožné)
- rozložit čerpání do několika úseků (např. 2 roky povinně a zbytek dvakrát 6 měsíců podle potřeby rodiny)
- dvojrychlostní čerpání (poloviční dobu za dvojnásobnou dávku)
Současná výše RP znamená při nástupu na rodičovskou dovolenou:
- pro rodiče bez příjmu zvýšení čistého příjmu na 7582 Kč
- pro rodiče s minimálním příjmem zvýšení čistého příjmu na 125%
- pro rodiče s průměrným příjem (matka) pokles příjmu na 50 %
V závěru příspěvku zmínil autor vývoj přímé podpory rodin:
- v roce 1990 byla do přímé finanční podpory rodin směrována 3 % HDP
- v roce 2006 to bylo cca 1,4 % HDP
- v roce 2007 to bude cca 1,75 % HDP
Závěrem přednášející uvedl, že je především třeba obnovit diskusi o celkovém obsahu, rozsahu, prioritách a cílech přímé hmotné podpory rodin a nikoliv zvyšovat ad-hoc tu či onu dávku.

 

Situaci ve Velké Británii přiblížila ve svém příspěvku Cena rodičovství: vliv daní a dávek na rodiny ve Velké Británii Jill Kirby z Centra pro politická studia. Rodinná politika v této zemi kombinuje princip dávek a daňových úlev, přičemž se ve velké míře zaměřuje na rodiny samoživitelů, neboť 25 % dětí žije ve Velké Británii pouze s jedním rodičem a polovina těchto samoživitelů je nezaměstnaných. V poslední době totiž v souvislosti s růstem rozvodovosti roste počet neúplných rodin, klesá porodnost především u středněpříjmových rodin a rostou náklady na živobytí (především na bydlení). Problémem však je, že se do pozadí pozornosti ve prospěch samoživitelů mohou dostávat středněpříjmové úplné rodiny či nesezdané páry. Důležitým cílem politiky je tedy podporovat utváření rodin na všech úrovních a především pozvednout děti z chudoby.

 

V závěru posledního bloku konference představil Vít Jásek ze společnosti Sodexho Pass ČR ideu vícezdrojového financování v oblasti podpory rodiny, která by mohla být realizována formou poukázek, jež by byly účelovou investicí dávající možnost volby, ale pouze v rámci přesně definované oblasti. Toto vícezdrojové financování je dle přednášejícího vhodné tam, kde jeden zdroj nemůže sám financování zajistit, vnáší prvek spoluúčasti, který vede k efektivnímu využití prostředků, umožňuje libovolně měnit počet zdrojů a výši jejich příspěvků a je transparentní a snadno kontrolovatelné. Možnými zdroji mohou být například zaměstnavatel, zaměstnanec, stát nebo region. Jako konkrétní nástroje podpory rodiny uvedl cílený příspěvek na péči o děti (který by mohl být kupříkladu využit na financování jeslí, školek, individuálního hlídání dětí, zájmových kroužků apod.), cílený příspěvek na zachování životní úrovně rodin a příspěvek na vzdělávání rodičů při rodičovské dovolené a před návratem do zaměstnání.


 


Kamila Svobodová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum