O České republice se často říká, že, alespoň v evropském kontextu, je jedním z nejateističtějších států. Následující analýza zkoumá mimo jiné i vliv pověry "na svatbu v máji, do roka máry" na rozložení sňatků do jednotlivých měsíců v roce. Jedním ze způsobů určení míry vlivu je srovnání s populací, na kterou zkoumaná pověra nemá vliv. K tomuto účelu bylo zvoleno rozložení sňatečnosti v Anglii a Walesu.

Jaké jsou základní faktory ovlivňující sňatečnost v roce? Velká část těch, kdo tento akt již v životě podstoupil, by pravděpodobně řekla, že počasí. Z této jednoduché, spekulativní premisy jsem vycházel při určení ideálního rozložení sňatečnosti. Základním faktorem je teplota vzduchu a doplňujícím pak úhrn srážek. Samozřejmě existují i jiné faktory, s historickými kořeny (sezóna úrody, pověry) i zcela současné (v ČR např. termín letních prázdnin), které ovlivňují toto rozložení. V grafu 1 je nicméně závislost počtu sňatků na teplotě vzduchu patrná. Jediný výraznější výkyv zaznamenává měsíc říjen (10) a také listopad (11). V těchto měsících je v Anglii nejvyšší úhrn srážek (kolem 60 mm) v roce oproti jinak stabilním hodnotám (okolo 40 mm). Nepodařilo se mi zjistit, zda plánování sňatků v Anglii ovlivňuje nějaká pověra či zvyklost. Pouze se mi od několika tamních obyvatel dostalo shodného ujištění, že jsou v Anglii ve velké oblibě zahradní oslavy. To by také vysvětlovalo výkyv v říjnu, kdy je ještě relativně teplo, ale riziko deště některé budoucí svatebčany odradí a ti raději plánují termín na nějaký méně deštivý měsíc. 

Graf 1: Závislost rozložení sňatků na průměrné teplotě vzduchu podle měsíce v Anglii a Walesu.

Legenda: sňatky - průměrné hodnoty sňatků v Anglii a Walesu za roky 1992-2002
teplota - průměrné hodnoty teploty vzduchu v Anglii a Walesu za roky 1995-2000
Pramen: www.statistics.gov.uk, weather.co.uk
Hodnoty na svislé ose Y vyjadřují odchylku od průměrné hodnoty (1)

Rozložení sňatků v grafu 1 spíše ukazuje na trendy  plánování v závislosti na počasí v Anglii, ale nelze jej bezvýhradně srovnávat se situací v České republice. Nesmíme opomíjet skutečnost, že v Anglii a Walesu jsou odlišné klimatické podmínky oproti podmínkám v Česku. Zatímco u nás v době prázdnin v červenci a v srpnu běžně dosahují denní teploty hodnoty 35 stupňů ve stínu, v Británii jsou tyto teploty většinou o více než deset stupňů nižší, a tak nejvíce sňatků v roce bývá právě v srpnu (graf 1). Další zajímavostí jsou letní prázdniny. Ty jsou ve Velké Británii méně centralizované než u nás, pravděpodobně díky většímu počtu soukromých škol. Ve většině hrabství ale začínají prázdniny v půlce července a končí k závěru srpna. Přesto se tato skutečnost, na rozdíl od ČR (graf 2), výrazněji nepromítá do tohoto rozložení. Vysvětlením může být např. nižší prázdninová migrace (Češi jsou proslulí chalupáři). Ačkoli Britové hodně cestují do zahraničí, nestěhují se na celé prázdniny na letní byt, chalupu či chatu, a tak se při plánování obřadu nemusejí obávat, že jim přijde málo hostů z důvodu dovolených. Takovýchto spekulací může být velké množství, ale prázdniny v Anglii nejsou předmětem analýzy.      

Ačkoli je z grafu 2 také patrná závislost počtu sňatků v jednotlivých měsících na průměrné měsíční teplotě vzduchu, je možné na první pohled vidět několik zřetelných výkyvů. Ty vycházejí z odlišných podmínek v Česku a ve Velké Británii. Rozdíly lze sledovat ve dvou rovinách. Klimatické odlišnosti popsané výše a zvykové odlišnosti. Nejvýznamnějšími jsou pravděpodobně následující dvě:

Graf 2: Závislost rozložení sňatků na průměrné teplotě vzduchu podle měsíce v České republice.

Legenda: sňatky - průměrné hodnoty sňatků v ČR za roky 89,95,00,03
teplota - průměrné hodnoty teploty vzduchu v ČR za roky 1960-2000
Pramen: www.czso.cz, www.chmi.cz
Hodnoty na svislé ose Y vyjadřují odchylku od průměrné hodnoty (1)

V generaci současných svatebčanů-třicátníků pravděpodobně již sama pověra nemá příliš velkou odezvu, ale většina svateb podléhá tak trochu kolektivnímu rozhodování. Rodiče, prarodiče a další vnímají svatbu svého potomka jako mimořádně důležitou událost, a tak se většinou najde někdo, kdo pověru přednese. Má současný demografický vývoj rodiny, její atomizace, stárnutí a zmenšování, vliv na reprodukci, reaktivaci tradic, zvyklostí a pověr?

Nejnižších hodnot dosahovaly v květnu sňatky za komunismu (graf 3). Byla tehdy společnost spíše ateistická nebo pohanská? V posledních letech můžeme z grafu 3 sledovat zvyšování počtu sňatků v květnu, tedy pomalé přibližování se průměru. Zatímco v roce 1989 dosahovaly květnové hodnoty 0,28 násobku průměru, v roce 2003 to již bylo 0,45 násobku. Po šestileté stagnaci se od roku 1995 tyto hodnoty začaly pomalu zvyšovat. Je to důsledkem společenských změn? Proč po tolika letech ztrácí sílu letitá pověra? Jde o nově nastolený trend?

Je mnoho otázek, na které by bylo zajímavé se zaměřit při zkoumání vlivu pověr na náš život v globalizované společnosti. Na rozdíly v sezónnosti sňatků mezi věřícími a svatebčany bez vyznání, rozdíly mezi jednotlivými českými regiony a na mnoho dalších faktorů. To vše možná brzy bude tématem našeho výzkumu.    

Graf 3: Vývoj sezónnosti sňatečnosti za první republiky a po roce 1989.

Hodnoty na svislé ose Y vyjadřují odchylku od průměrné hodnoty v daném roce (1)

Analýza nemusí vyjadřovat názor celého redakčního týmu.