Demografický informační portál Články

12.01.2007 ANALÝZA: Je % nemanželsky narozených v ČR projevem westernizace?

Podíl dětí narozených mimo manželství se ve vyspělých zemích zvyšuje s tím, jak dochází ke změnám ve formování rodin a oslabování tradiční role formálních svazků. Jitka Rychtaříková se ve svém příspěvku publikovaném ve 40. čísle Zpravodaje České demografické společnosti věnuje problematice narozených mimo manželství v ČR zejména v kontextu vzdělání.

Politické události roku 1989 přinesly České republice ekonomickou transformaci, sociální diferenciaci i proměnu demografických trendů. K nejvýznamnějším demografickým změnám devadesátých let 20. století a přelomu 20. a 21. století patří dlouhodobý pokles intenzity plodnosti hluboko pod hladinu prosté reprodukce, snižování úrovně úmrtnosti ve středním a vyšším věku a historicky minimální počty sňatků. Nápadným fenomenem je rychle rostoucí podíl dětí narozených mimo manželství, který vzrostl ze 7,4% v roce 1986 na 31,8% v roce 2005 (počítáno ze živě narozených). Uvedené procento bývá někdy zjednodušeně interpretováno jako projev „westernizace“ demografického chování obyvatel České republiky. Pod tímto pojmem se přitom myslí liberalizace chování, jejímž jedním z projevů je pluralizace rodinných forem a to zejména ve smyslu posunu k typu kohabitace, která alternuje rodinu s dětmi legalizovanou sňatkem. Za nositele uvedených změn bývají považováni postmoderně orientovaní lidé s vyšším vzděláním. Tyto „úvahy“ vycházejí ze skutečnosti, že v řadě zemí se současně snížil počet sňatků a narostl podíl dětí narozených mimo manželství.

Změna počtu nebo procenta dětí rodících se mimo manželství nemusí být jen otázkou změny či setrvalosti hodnotových orientací, ale může souviset s momentální (transversální) diferencovanou změnou v demografických trendech a strukturách. Vzestup procenta dětí narozených mimo manželství může být výsledkem rozdílnosti trendů mimomanželské a manželské plodnosti nebo odrazem změny struktury obyvatelstva podle rodinného stavu. Například procento dětí narozených mimo manželství se může významně zvyšovat důsledkem rychlešjšího poklesu intenzity manželské plodnosti při nezměněné intenzitě mimomanželské plodnosti nebo při jejím pomalém narůstání. Rovněž zvýšení počtu nevdaných/neženatých může přispět k navýšení počtu i procenta dětí narozených mimo manželství, ačkoliv vlastní intenzita (děti narozené mimo manželství ku nevdaným ženám) se nemusí změnit. Postih faktorů vysvětlujících nárůst procenta dětí narozených mimo manželství je tedy dnes novou a otevřenou otázkou komplexního charakteru. Faktory mohou být demografické (změna intenzit, struktur a jejich vzájemná interakce) nebo behaviorální (změna hodnotového systému), přičemž obě skupiny faktorů mohou být ovlivněny vnějším populačním klimatem (změna systému podpory rodiny, kdy např. pro sociálně slabší je finančně výhodněšjší sňatek neuzavírat, ap.). Uvedené faktory mohou působit současně, ve stejném i opačném směru i ve vzájemné kombinaci.

V České republice vzrostl počet dětí narozených mimo manželství mezi roky 1986 a 2005 o 22 517 (z 9 892 v roce 1986 na 32 409 v roce 2005). Počet dětí narozených v manželství se snížil o 53 662 (ze 123 464 v roce 1986 na 69 802 v roce 2005). Největší váhu v nárůstu mimomanželsky živě narozených, o 16 589, představují děti narozené svobodným ženám (6 862 v roce 1986 a 25 753 v roce 2005). Podíl živě narozených dětí svobodným matkám ze všech živě narozených se tudíž zvýšil o 20 bodů (5% v roce 1986 a 25% v roce 2005). Byl v posledních letech i nárůst intenzity plodnosti svobodných žen tak dramatický? Omezíme-li se pouze na porovnání živě narozených v prvním pořadí svobodným a vdaným ženám, potom podíl živě narozených dětí v prvním pořadí svobodným matkám činil 8,7% v roce 1986 a 38,4% v roce 2005 v souboru živě narozených 1. biologického pořadí svobodným a vdaným matkám. Tento ukazatel vlastně vyjadřuje „volbu“ mezi svobodným mateřstvím a mateřstvím v manželství. Na tomto místě je však nutné si uvědomit, že vývoj procentuelních hodnot nezávisí pouze na nárůstu počtu dětí narozených svobodným matkám, ale také, jak již bylo uvedeno, na rychlosti poklesu počtu dětí narozených v manželství, ke kterému právě v průběhu devadesátých let docházelo. Zatímco v roce 1986 se narodilo v prvním biologickém pořadí v manželství 56 046 dětí, tak v roce 2005 to bylo pouhých 29 962 (počet živě narozených dětí v 1. pořadí svobodným matkám byl ve stejných letech: 5 639 a 18 685). Kdyby byl počet živě narozených v manželství v prvním pořadí v roce 2005 stejný jako v roce 1986, potom by podíl živě narozených svobodným v prvním pořadí z dětí narozených v prvním biologickém pořadí svobodným a vdaným činil v roce 2005 hypotetických 25% oproti pozorovaným 38%.

Graf 1: Procento živě narozených dětí svobodným matkám podle vzdělání

V České republice je u svobodných žen, podobně jako u všech žen, intenzita plodnosti negativně korelována s výší vzdělání. Ženy se základním vzděláním porodily 14% dětí jako svobodné v roce 1986 a 60% v roce 2005. U vysokoškolaček byly tyto hodnoty ve stejných letech 2% a 11%. Uvažujeme-li pouze děti narozené v prvním pořadí svobodným ženám, potom v roce 1986 se narodilo v prvním pořadí 5% dětí svobodným ženám ze všech živě narozených v prvním pořadí, u žen se základním vzděláním však tento podíl již činil 27%, toto procento narůstalo během celého sledovaného období a dosáhlo hodnoty 78% v roce 2005. Naopak ženy s maturitou a vysokoškolačky měly první dítě jako svobodné v méně než 5 procentech ještě na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Čím bylo vyšší vzdělání svobodných matek, tím později došlo ke změně vývojového trendu ve smyslu nárůstu, u těch nejvzdělanějších až koncem devadesátých let 20. století. Podíl dětí svobodných vysokoškolaček činil v roce 2005 v souboru živě narozených dětí v prvním biologickém pořadí narozených vysokoškolačkám 17%.

Graf 2: Průměrný věk svobodných matek při narození prvního dítěte podle vzdělání

Průměrný věk při narození prvního dítěte byl u svobodných matek také diferencován podle vzdělání, nejnižší byl u žen se základním vzděláním a nejvyšší u vysokoškolaček. Důležitá je diferenciace v čase. Mezi roky 1986 a 2005 se průměrný věk svobodného mateřství téměř nezměnil u žen se základním vzděláním, kde je stále kolem 20 let, ani u vysokoškolaček, kde zůstal na 30 letech. Průměrný věk při narození dítěte prvního biologického pořadí vzrostl pouze u žen se středním vzděláním bez maturity a s maturitou. Tyto trendově diferencované průměry současně dávají odpověď na otázku, proč není v české společnosti příliš silná korelace v čase mezi podílem dětí narozených svobodným matkám a jejich věkem. Ženy se základním vzděláním vzhledem k tomu, že nezměnily počátek svého svobodného rodičovství, vytvářejí specifickou stabilizovanou subpopulaci. Třicetileté vysokoškolačky zřejmě mají již málo prostoru k posunu věku svobodného mateřství.

Svobodné mateřství je specifickým, multifaktoriálně podmíněným fenoménem. Podíl dětí narozených mimo manželství nepřesáhl v České republice 10% od druhé světové války do konce osmdesátých let dvacátého století, poprvé až v roce 1992, v roce 2005 to bylo již 31,8%. Na tomto nárůstu se více podílely ženy s nižším vzděláním, přičemž průměrný věk při narození těchto dětí se změnil velmi málo. Charakter uvedených proměn tedy nepotvrdil hypotézu o trendu postmodernismu, protože v České republice jsou „nositeli“ změn spíše lidé s nižším vzděláním a vysvětlení bude zřejmě souviset s aktuálním nastavením státní sociální politiky, neboť matky samoživitelky (za které jsou obecně považovány neprovdané ženy), mají nárok na vyšší sociální podporu než vdané ženy, a tato okolnost může být zajímavá právě pro mladé dosud svobodné ženy se základním vzděláním, jejichž postavení na trhu práce není vzhledem k jejich nízké kvalifikaci nejvýhodnější.

Tab. 1: Podíl dětí narozených svobodným matkám podle jejich dosaženého vzdělání z úhrnu živě narozených v letech 1986-2005 v České republice

Jitka Rychtaříková

hostující autor