demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 48564

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
15.06.2008 VÝZKUM: Cool je... vědět víc

Demografické informační centrum pro společnost La Strada o.p.s. realizovalo v letech 2006 - 2008 výzkum: Ústavní výchova a rizika komerčního sexuálního zneužívání. Tento výzkum byl zveřejněn v publikaci Cool je... vědět víc. Přinášíme vám vybrané pasáže z výzkumu, především závěry. Více informací o samotném výzkumu naleznete v přiložené výzkumné zprávě.

Obrázek 1: Obálka publikovaného výzkumu


V posledních letech se stále častěji v médiích objevuje téma prostituce nezletilých a mladistvých. Za všechny případy kauza německého sdružení Karo, kdy se do debaty zapojily i špičky ministerstva vnitra a policie. Například i ministr vnitra Gros tehdy zprávu pobočky UNICEF a sdružení Karo zpochybňoval. Samotné téma je vnímano jako vysoce kontroverzní a to ztěžuje otevřenou odbornou debatu. V reakci na tuto situaci byla připravena koncepce výzkumu, který se zaměřil na problematiku komerčního sexuálního zneužívání v kontextu institucionální výchovy. Výsledky byly prezentovány dne 20.3.2008 na tiskové konferenci v Praze odborné veřejnosti. Obdobná prezentace proběhla také v květnu v Prešově pro slovenskou odbornou veřejnost. Celá publikace je zaměřena pro širší veřejnost, a tak některé výstupy, především z kvantitativní analýzy, jsou ve zprávě uvedeny značně "povrchně".

Koncepce realizace celého výzkumného záměru představuje komplex aplikace různých výzkumných metod a ve své podstatě se jedná o kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod. Výzkum je rozčleněn do jednotlivých etap pro větší přehlednost. Tyto etapy jsou znázorněny ve schématu 1. Základem celé architektury je konceptualizace, na jejímž základě byla postavena základní architektura výzkumu. Výchozí etapou se stala kvantitativná analýza již sebraných dat (Etapa A). Na základě výstupů z této etapy byly formovány následné etapy, především se jedná o etapu B a dílčí etapu 2. Dílčí etapa 2 byla dokonce do architektury začleněna teprve na základě těchto výstupů a po první revizi celé koncepce realizace, která proběhla po vyhodnocení této kvantitativní analýzy. Dále následovala realizace stěžejní etapy výzkumného záměru, kterou představuje terénní výzkum. Dílčí etapa 1 byla realizována jako doplňková aktivita výzkumu podle původního plánu současně s terénním výzkumem. Výsledkem této aktivity jsou návrhy několika výzkumných záměrů, které by bylo vhodné v dohledné budoucnosti realizovat pokud bychom chtěli lépe pochopit problematiku nucené práce v kontextu migrace a její možný dopad na související prostředí i mimo tento kontext.  

Schéma 1: Koncepce realizace výzkumného záměru


Etapa A byla realizována pouze na základě údajů z českého diagnostického ústavu, přičemž etapa B byla realizována již v ústavních zařízeních na Slovensku i v Česku. Skutečnost, že etapa A byla realizována pouze v jedné zemi byla ovlivněna především skutečností, že za žádný ústav na Slovensku nebyly k dispozici srovnatelné údaje a jejich sběr by nebylo možné uskutečnit během doby trvání samotného výzkumu. Zároveň byla tato skutečnost využita k ověřování zjištěných statistických závislostí v prostředí českých ústavních zařízení i v prostředí slovenských..

Hlavním cílem výzkumu bylo identifikovat jednotlivé faktory, které mejí souvislost s prostitučním chování nezletilých a mladistvých dívek. V rámci terénního výzkumu byly v rámci pohovorů s experty identifikovány další poznatky, jako např. typologie prostitučního chování, typy ohrožení, apod.

V následujícím textu jsou prezentována dvě základní témata. Prvním tématem je představení obecného modelu vzešlého ze zjištěných zkušeností a následná aplikace tohoto modelu v různých analytických pohledech. Dalším tématem je shrnutí nejdůležitějších poznatků, které byly během realizace výzkumu zjištěny. Podrobnější poznatky jsou uvedeny u příslušné etapy, kde jsou také podrobněji rozpracovány v širším kontextu.

1. Modelování
Následující kapitoly představují souhrn většiny nabytých informací z různých etap realizovaného výzkumu. V jednotlivých modelech jsou představeny různé analytické přístupy, které zahrnují jak hledisko času (longitudinální model), tak hledisko současné (průřezové) konstelace vztahů jednotlivých rolí v systému (transverzální model). Všechny následující modely vznikly na základě zjištěných událostí a představují nejucelenější pohled na danou problematiku z této výzkumné zprávy. Zároveň grafické znázornění zjištěných vztahů a interakce jednotlivých rolí představuje jednu z možností, jak výsledky snáze interpretovat.

Definice výchozího modelu
Schématické znázornění problematiky prostituce mezi klientkami v ústavních zařízeních je relativně obtížný úkol, který vyžaduje vysokou míru redukce a zjednodušení. Existence takovéhoto modelu však umožňuje přehledné znázornění v rámci výzkumu učiněných poznatků. Pro pochopení modelů longitudinálního a transversálního je nezbytné pečlivé prostudování obecného modelu, který je znázorněn ve schématu 2.

Schéma 2: Model ústavní výchovy ve vztahu k přirozenému prostředí klientek


Oblast A
Tato oblast zahrnuje sociálně (společensky) slabou, popřípadě již přímo lehce dysfunkční rodinu klientky i členy a členky rodiny, kteří jsou přímo součástí různých sociálně patologických sítí. Podmínkou příslušnosti do této množiny je příbuzenský či jinak blízký vztah s nezletilou dívkou, která je potenciálně ohrožená prostitucí. Právě vztah s dalšími členy množiny zásadním způsobem ovlivňují volbu životní strategie.

Oblast B
Tato oblast představuje různé aktéry sociálně patologického jednání, kteří mají primárně vztah k problematice vykořisťující prostituce. Nemusí jít vždy zrovna o jiné dívky se zkušeností s prostitucí nebo jejich „pasáky“, ale také např. o dealery drog, atd. Z této množiny se rekrutuje velká část klientek různých ústavních zařízení.    

Oblast C
Tato množina zahrnuje všechny klientky modelového ústavního zařízení. Poměr tmavé a světlé barvy nevyjadřuje konkrétní podíl klientek problémových a neproblémových. Jedná se pouze o obecný schématický model a reálná situace se od modelové může v mnohém lišit. Zatímco jednotlivé „Oblasti“ představují celistvé geometrické útvary (elipsy, obdélník), termín „Pole“ vyjadřuje pouze plochu shodné barvy. Každý průnik, který tvoří geometrická tělesa představuje samostatnou podmnožinu osob. Specifikace jednotlivých polí je znázorněna přímo ve schématu u každé položky.  

Longitudinální model – kariérní
Longitudinální model přímo vychází z modelu obecného popsaného v předešlé kapitole. V rámci schématu 3 jsou zachyceny 3 základní kariéry, které se často v realitě opakují, respektive se jedná o 4 kariéry. Tyto kariéry se opět snaží zohlednit co nejvíce získaných poznatků.

Schéma 3: Longitudinální model zachycující modelové kariéry prostituujících se dívek


Kariéra 1
Výchozím bodem této kariéry je příslušnost k nějaké sociálně slabé rodině, která vykazuje jisté dysfunkční příznaky a představuje pro dívku potenciální ohrožení téměř od narození. U této kariéry sledujeme následující etapy, které budou demonstrovány na konkrétním případu:
  • Etapa K1a – Sylva vyrůstá u babičky v jedné pražské čtvrti. Babička si přivydělává ubytováním cizích mužů v jejich malém bytě a Sylva tak často již od dětství tráví večery v přítomnosti cizích mužů. Když jí je 13 let, babička již spí a jeden ubytovaný muž, Petr, jí nabídne zdali by mu nechtěla dělat chvíli trochu bližší společnost, že jí za to zítra pozve do restaurace na oběd. Sylva po chvíli souhlasí a poskytne Petrovi orální sex (K1a – Sylva, do té doby „pouhá“ členka dysfunkční rodiny, začíná poskytovat sexuální služby v interakci s osobami ze sociálního prostředí rodiny).
  • Etapa K1b – Sylva, poznamenaná touto zkušeností začíná stále častěji poskytovat sexuální služby v blízkém okolí, aniž by o tom babička věděla. Případ se dostane ke kurátorce a ta vzhledem k nízkému věku Sylvy navrhne předběžné opatření na nařízení ústavní výchovy. Soud souhlasí a Sylva je umístěna do diagnostického ústavu (K1b – Sylva je vytržena z rodinného prostředí, které je významně zasaženo sociálně patologickými jevy a stává se klientkou v ústavní péči).
  • Etapa K1c – Během diagnostického pobytu dojdou specialisté k závěru, že vzhledem ke skutečnosti, kdy babička o této situaci nevěděla, je nejvhodnějším řešením návrat Sylvy zpět do rodiny za podmínky, že bude zjednána náprava. Sylva se vrací, avšak plynule navazuje na svoji započatou prostituční kariéru (K1c – z ústavní výchovy se opět zapojuje do sociálně patologické sítě příbuzných a známých a její role „prostitutky“ se v prostředí rodiny institucionalizuje).
  • K1d – Jedná se o hypotetickou variantu, jelikož v reálu nastala předešlá situace. Sylvě je nařízena ústavní výchovy, jelikož rodinné zázemí bylo identifikováno jako vysoce rizikové. Po nějaké době umírá Sylvina babička a v 19 letech, kdy Sylva opouští ústavná výchovu, se nemá kam vrátit. Mezitím v ústavu ukončila učební obor, a tak začíná pracovat a začíná nový život (K1d – Sylva se přes počáteční problémy a rizika dokáže od tohoto odpoutat a po opuštění ústavu již prostituci neprovozuje).

Kariéra 2
I v tomto případě budeme tuto modelovou kariéru demonstrovat na konkrétním příkladu:
  • K2a – Lucka byla po krádežích, kterých se dopouštěla ve svém dětském domově přemístěna na rediagnostický pobyt do diagnostického ústavu. Zde se Lucka dostala do party několika problémových holek (K2a – z klientky jen lehce zasažené sociální patologií se díky vlivu ostatních klientek stává „vážně problémová“ klientka)
  • K2b – Lucce se ještě s jednou kamarádkou podaří úspěšně z diagnostického ústavu utéci. Bez jakýchkoli kontaktů se o sebe musejí samy postarat a stávají se součástí sociálně patologické sítě (K2b – jelikož je z dětského domova a nemá vlastní sociální síť mimo ústav, musí se zapojit do nějaké alternativní sociální sítě, kterou představuje síť sociálně patologická).

Kariéra 3
Poslední modelová kariéra představuje ideální typ, který však v realitě nenastává příliš často:
  • K3a – Petře umřela maminka, která ji měla svěřenu do péče. Vzhledem k tomu, že nemá otce je na základě předběžného opatření umístěna do diagnostického ústavu (K3a – přestože se klientka nedopustila žádného přestupku je umístěna do zařízení, ve kterém se setkává s dívkami, u kterých je zcela běžná sociálně patologická činnost).
  • K3b – O Petru se rychle přihlásí její strýc, který byl v době smrti matky v zahraničí a Petra mu je svěřena do péče, takže může opustit ústavní zařízení a žít dále nepoznamenána sociálně patologickými jevy (K3b – po krátké zkušenosti s dívkami ohroženými sociální patologií se Petra dostává mimo tento systém).  

Transverzální model – prostituce jako ohrožení
Pomocí transverzálního modelu můžeme schematizovat vztahy mezi jednotlivými aktéry procesu, který ve svém důsledku může vést k prostitučnímu chování dívek. Ve schématu 4 je celý konkrétní systém postaven na obecném modelu tak, aby byly patrné vztahy mezi jednotlivými aktéry, aktivitami a jednotlivými rolemi v obecném modelu.

Schéma 4: Vztahový komplexní model procesu vedoucího k prostituci dívek v ÚV


Blok – Ústavní zařízení
Tento blok v systému znázorňuje teoretickou polohu obecného zařízení ve vztahu k potenciálním ohrožením, kterým jsou dívky v tomto systému vystaveny. Blok představuje spíše zařízení, která se zaměřují na klienty a klientky s etopedickými problémy. Jedná se tak především o dětský domov se školou a výchovný ústav. Hlavní riziko, kterým jsou v rámci ústavu klientky vystaveny, je rozvinuté sociálně patologické chování u některých klientek, které ve své podstatě pro ostatní klientky představují vnitřní ohrožení.

Blok – Rodina
Po nástupu do ústavní výchovy jsou dívky vystaveny tlaku ze strany vlastní, často dysfunkční rodiny. Tento tlak může mít ve svém důsledku vliv na recidivu v prostitučním chování. Negativní vliv ze strany rodinných příslušníků může být nevědomý, většina členů rodiny si neuvědomuje potenciální riziko, které dysfunkční rodina představuje pro své příbuzné. Rodina tak pro klientky může představovat významné vnější ohrožení.

Blok - Kuplířské sítě
Tento blok představuje vážné ohrožení pro klientky, ať již byly v rámci těchto sítí v kontaktu s některými kuplíři před nástupem do ústavní výchovy nebo v žádném takovém kontaktu nebyly. Kuplíři se cíleně zaměřují na dívky v ústavní výchově a představují takřka každodenní riziko. S dívkami navazují kontakt prostřednictvím různých seznamek na internetu, popřípadě využívají samostatných vycházek dívek do blízkého okolí ústavu.

Zvláště nebezpečným se tento vliv jeví v kombinaci s vnitřním ohrožením. Pokud již nějaká klientka tento kontakt naváže, může k těmto kontaktům dopomoci i ostatním dívkám. Tyto sítě představují druhé hlavní vnější ohrožení pro dívky v ústavní výchově z hlediska rizika provozování prostituce.

Blok – Prostituce
Jedná se o situace, kdy klientky ústavních zařízení v různých situacích poskytují různý typ sexuálních služeb. Tato prostituce může nabývat několika základních podob, které jsou zvýrazněny právě ve spodním obecném schématu. Může poskytovat prostituci v rámci dysfunkční rodiny bez napojení na další sociálně patologické sítě, nebo se může stát (opět) součástí těchto rodinně sociálně patologických sítí, popřípadě se může od rodiny zcela izolovat. V prvních dvou případech (v kontextu obecného modelu) však její prostituce zpětně vyvíjí v jisté míře negativní vliv na vlastní rodinu. Například na sourozence, především mladší sestry, které může k podobnému chování navádět. V případě, že je sama dívka již matkou, může se tento vliv odrazit v poskytování negativního vzoru dítěti.

2. Shrnutí
Závěry z celého výzkumu lze rozdělit na několik částí. První část se týká identifikovaných klíčových faktorů, které mají souvislost s prostitučním chováním dívek v ústavní výchově. Ve druhé části představujeme krátké shrnutí navržené typologie prostituce na základě pohovorů v jednotlivých zařízeních. V poslední části jsou shrnuty závěry zjištěné ve vztahu k prevenci této problematiky. Respektive informovanost o různých preventivních metodách, informovanost o problematice jako takové v prostředí ústavní výchovy, a identifikace konkrétních metod prevence.   

Identifikované faktory
Nejvýznamnější závěry jsou ty, které vycházejí z dílčích závěrů etap A i B. Jelikož tyto etapy na sebe navzájem navazovaly, byla realizace etapy B zaměřena částečně právě na verifikaci dílčích závěrů z etapy A. Mezi takové závěry, které vycházejí jak z kvantitativní analýzy, tak i z kvalitativní analýzy patří především zjištění, že nezletilé dívky, které byly oběťmi domácího násilí mají mnohem méně často zkušenosti s prostitucí ve srovnání s ostatními dívkami. Interpretace tohoto zjištění by představovala přílišnou spekulaci, nicméně je tento závěr v částečném rozporu s obecným psychologickým diskursem.

Dalším zajímavým zjištěním byla závislost mezi příslušností k nějaké subkultuře a zkušenostmi s prostitucí. Opět shodně na základě dílčích výsledků etapy A i B vyplývá závěr, že v případech, kdy dívky jsou příslušnicemi nějaké subkultury, ať už se jedná o punk, anarchismus nebo techno, mají zkušenosti s prostitucí velmi významně menší ve srovnání s ostatními dívkami. Je možné, že příslušnost k nějaké ideologii pro dívky představuje svým způsobem imunitu před rizikem prostituce, kterému jsou ostatní nezletilé dívky mnohdy vystaveny. V každém případě představuje jak násilí v rodině, tak i příslušnost k subkultuře velmi specifické „ochranné“ faktory ve vztahu k prostitučnímu chování.

Naopak žádné zvláštní překvapení nepřinesly další dílčí závěry, které popisují závislosti na faktorech týkajících se sociálního vyloučení, vzdělání, velikosti rodiny, páchání trestné činnosti a nadužívání návykových látek. Ze všech těchto faktorů byl největší důraz kladen na drogy jako základní limitu zkušeností s prostitucí. Na tomto závěru panovala shoda v závěrech etap A i B. Kde naopak nepanovala shoda byla velikost rodiny, kdy se nepodařilo v terénním výzkumu nalézt oporu a vysvětlení pro zjištění etapy A, že dívky z větších rodin jsou rizikem prostituce ohroženy více. Tento nesoulad může částečně vyplývat ze skutečnosti, že pracovníci ústavních zařízení jsou jen v minimálním kontaktu s rodinami klientek, a tak lze v tomto případě přikládat větší váhu výsledkům kvantitativní analýzy.

Zajímavým nesouladem mezi výsledky etap A a B je u faktoru krádeží. Ačkoli v terénním výzkumu i kvantitativní analýze panuje zřetelná shoda na závislosti užívání drog a prostituce, tak v případě krádeží a loupežných přepadení tato shoda nepanuje, ačkoli je trestná činnost s užíváním drog velmi úzce spojena. Zatímco z kvantitativní analýzy vyplývá nejsilnější závislost mezi krádežemi a zkušenostmi s prostitucí, v rámci terénního výzkumu při pohovoru s pracovníky jednotlivých zařízení tato souvislost potvrzena nebyla.

Nejvýznamnější faktory determinující prostituční chování nezletilých dívek
  • Sociálně vyloučené romské dívky, které jsou v ústavní výchově, jsou problémem prostituce zasaženy více než ostatní klientky v ÚV. Potvrzeno ve etapě A i B.
  • Příslušnice různých subkultur jako například punk, techno, anarchismus mají s prostitucí jen minimum zkušeností.  Potvrzeno ve etapě A i B.
  • U dívek, které prožily v násilí v rodině, je výskyt prostitučního chování méně častý než v případě ostatních dívek v ÚV. Potvrzeno ve etapě A i B.
  • Dívky provozující prostituci pocházejí z nadprůměrně velkých rodin (mají více sourozenců). Tato závislost byla potvrzena statistickou analýzou, avšak v terénním výzkumu potvrzena nebyla.
  • Drogy byly identifikovány jako nejvýznamnější faktor – dívky se zkušeností s prostitucí užívají měkké a především tvrdé drogy mnohem častěji než ostatní klientky ústavů. Potvrzeno ve etapě A i B.
  • Podobně jako drogy, tak i krádeže a loupežná přepadení byly identifikovány jako významné faktory determinující prostituční kariéru. Tato závislost byla potvrzena statistickou analýzou, ale při terénním výzkumu potvrzena nebyla.

Typologie prostituce
V průběhu výzkumu byly identifikovány následující typy prostituce. Tato typologie byla částečně konfrontována v rozhovorech s vychovateli a vychovatelkami a jinými pracovníky a pracovnicemi ke konci výzkumu. Jednotlivé typy a formy prostituce jsou podrobněji popsány ve výzkumné zprávě v kapitole 3.7.2.

Základní typy prostituce:
  • Nucená, organizovaná
  • V domácím prostředí – zdroj obživy
  • Nouzový zdroj obživy (na útěku z ústavu)
  • Zcela dobrovolná prostituce
  • „Lehká“ prostituce
  • Homosexuální prostituce

Významná ohrožení
Celá problematika prostituce dívek v ústavní výchově je determinována různými potenciálními ohroženími. V rámci výzkumu bylo identifikováno několik základních ohrožení, přičemž některá ohrožení spolu vzájemně velice úzce souvisí, respektive se překrývají, jiná jsou samostatným celkem. Nejvýznamnější zjištěná ohrožení jsou následující:   
  • Vnitřní ohrožení – toto ohrožení představují problémovější klientky v ústavech, které mohou ovlivnit individuální strategii dívek, které nejsou sociální patologií zasažené. Tento fenomén může být navíc posílen existencí vnitřní hierarchické struktury v zařízení, kde v čele této struktury stojí často problémové dívky, které mohou díky vysoké míře hierarchické sensitivity ve vztahu k personálu působit jako „spořádané“ klientky. 
  • Vnější ohrožení 1 – obzvláště nebezpečný vliv mohou představovat  organizované skupiny pachatelů, kuplířů, jejichž členové se zaměřují na cílené oslovování a kontaktování dívek v ústavních zařízeních. K těmto kontaktů často využívají moderních technologií, jako jsou různé seznamky, nebo chatroomy na internetu. Přitom právě internet často představuje jednu z mála možností, jak mohou klientky ústavních zařízení poznávat svět kolem sebe. Tyto gangy často využívají ke zprostředkování kontaktů další dívky, které byly zkontaktovány dříve. 
  • Vnější ohrožení 2 – samotná rodina ať již v užším smyslu nebo v širším smyslu slova může pro klientky v ústavních zařízení představovat jistou formu ohrožení. Některé rodiny nedokáží odlišit modely chování, které působí negativně na psychiku dívky, popřípadě se přímo v samotné rodině nachází někdo, kdo představuje v kobtextu prostituce pro dívku enormní ohrožení.

Podrobnější specifikaci výše uvedených poznatků je možné nalézt ve výzkumné zprávě, která se nachází na webu www.strada.cz.
 
Daniel Hůle
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum