demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 193442

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
29.06.2008 VÝZKUM: Výběrová šetření jako zdroj dat ke sledování životních drah

Studium reprodukčního a rodinného chování je do znační míry determinováno tím, jak přesné a obsahově bohaté informace o chování jednotlivců jsou k dispozici. Vedle sledování přirozené měny jsou jedním z důležitých zdrojů informací výběrová šetření, která si často kladou za cíl studium biografie jedinců a postihnutí vztahů mezi klíčovými životními událostmi.

Studium vztahů mezi různými životními událostmi zůstávalo dlouhou dobu doménou kvalitativních sociologických studií, které měly k dispozici podrobné životní historie, pouze však u malého počtu respondentů. V posledních desetiletích se v sociálních vědách začaly rozvíjet specifické statistické metody, které umožňují výzkum životní dráhy založený kvantitativních výzkumech, tedy na velkém množství individuálních dat. Na životní dráhu je nahlíženo jako na proces vývoje od dětství přes adolescenci a dospělost, do zralého věku a stáří (Alan, 1999). Cílem analýzy životních drah je popsat, vysvětlit a předpovědět hlavní události, které lidé prožívají. Studium se tedy zaměřuje na odhalování vzorců v časování a následnosti životních událostí, na určení, zda a jak jsou jednotlivé životní události spojeny a na předpověď nebo rekonstrukci životních drah z parciálních pozorování (Willekens, 1999).

Pro studium vztahů a souvislostí mezi různými událostmi v lidském životě, včetně demografických událostí, jsou zapotřebí vhodná data (tedy historie životních událostí), která poskytují potřebné chronologické informace. Je zároveň nutné použít takových způsobů získávání dat, které umožňují sledovat určitou skupinu jedinců po celou dobu jejich existence nebo přinejmenším po tu její část, která je předmětem zkoumání. Nejčastěji jsou pro možnost analyzovat životní dráhy používána sociologická dotazníková šetření. V zásadě jsou používány dva typy výzkumů: prospektivní a retrospektivní.

Použití tohoto typu výzkumu je nezbytné, pokud je cílem měřit sociální změnu, neboť umožňuje analýzu podmíněností a příčin určitého sociálního jevu. V širokém významu termínu „longitudinální“ lze za longitudinální pokládat několik typů dat - opakované průřezové výzkumy, prospektivní (např. výzkumy panelů domácností nebo kohort) a retrospektivní šetření (výzkum životní historie, pracovní dráhy atd.).

Vývojová data jsou nezbytný empirickým základem v novém typu uvažování o procesu sociální změny (Gershuny 1998). Výzkumy životních drah usnadňují konstrukci individuálních trajektorií, neboť postupně sbírají informace o ubíhající životní dráze respondentů. Sledujeme jedince a domácnosti v průběhu historického času a informace o nich jsou sbírány v určitých intervalech. Navíc výzkumy často obsahují také relevantní retrospektivní informace, takže o jedincích máme pak v klíčových oblastech informace od začátku jejich života. Například v britském výzkumu Household Panel Study bylo využito příležitosti a během prvních tří vln byly sebrány retrospektivní údaje o pracovní dráze, partnerské a rodinné dráze respondentů. Tím byl získán ucelený obrázek o životě těch, kteří tvořili reprezentativní vzorek britských domácností. 

Druhým příkladem může být německý Socio-Economic Panel, v jehož dotazníku jsou obsaženy dva „kalendáře“ sledující odlišné oblasti. První zachycoval školní docházku, odborné vzdělávání, základní vojenskou službu, zaměstnání, nezaměstnanost, práci v domácnosti a odchod do důchodu v předešlých letech. Druhým je pak příjmový kalendář, v němž respondent měsíčně zaznamenával obdržené příjmy z různých zdrojů v posledním roce a průměrný měsíční obnos z každého uvedeného zdroje.
Dvěmi základními způsoby získávání dat popisujících životní dráhu jedince jsou:
  • retrospektivní studie opírající se o paměť lidí, kteří sledované události přežili. Jsou založeny na rozhovorech a rekonstrukci životní dráhy na základě logického sledu událostí. Realizace tohoto typu šetření je snazší a shromážděná data poskytují dobrou informaci o životních drahách pozorovaných jednotlivců.
  • prospektivní studie, do kterých jsou jednotlivci vybráni před tím, než prodělají sledované události. Z výběru však mohou postupem času vypadnout a redukují tak během několika let jeho rozsah. Také náklady a čas potřebný k uskutečnění tohoto typu výzkumu snižují možnosti jeho praktického použití. Na druhé straně velkým pozitivem tohoto přístupu je neobyčejně dobrá přesnost získaných dat.

Longitudinální výzkumy využívající retrospektivních dat
V retrospektivních výzkumech jsou respondenti dotazováni pouze jednou s cílem získat od nich zpětně informace o všech studovaných událostech od chvíle, kdy u nich mohly tyto události nastat. Dobrým příkladem takto koncipovaného výzkumu je britský Women and Employment Survey z roku 1980, v rámci kterého byly získány velmi detailní informace o průběhu pracovní dráhy reprezentativního vzorku žen v ekonomicky aktivním věku ve Velké Británii.
Přestože výhodou retrospektivních výzkumů jsou jejich zpravidla nižší náklady a podstatná redukce času nutná k získání požadovaných dat (v porovnání s prospektivními longitudinálními výzkumy), musíme si být vědomi některých omezení. Předně je reprezentativita výběru ohrožen faktem, že v době šetření nemohou být ve výběru ti, kteří zemřeli nebo se odstěhovali. Pro řadu zkoumaných jevů však není úmrtí nebo emigrace nezávislou proměnnou – např. při studiu sňatečnosti je zřejmé, že určité nemoci nebo postižení zvyšují riziko úmrtí ale zároveň s tím snižují pravděpodobnost sňatku. Ve výzkumu tedy pracujeme s předpokladem, že každý v původní skupině má stejnou pravděpodobnost „vypadnout“ před uskutečněním šetření a nedostat se do studované populace. Hrozí zde však nebezpečí odchylek a toho, že budou podhodnoceny některé specifické skupiny, nebo že se tyto do vzorku vůbec nedostanou.

Další problém představuje paměť dotazovaných a s tím také problémovost otázek jdoucích do minulosti. Pro respondenty totiž může být velmi obtížné vybavit si časování změn a událostí, ke kterým došlo v řadě případů před dávnými lety. V případě retrospektivního výzkumu se snadno může stát, že se u některých lidí dotazujeme na události, které se odehrály před více než padesáti lety. Musíme proto brát v úvahu, že spolehlivost paměti se snižuje spolu s prodlužující se dobou uplynulou od konkrétní události a také to, že některá uvedená data mohou být hodně nepřesná1  a některé události dokonce úplně opomenuty. Je zde také limit tolerance respondenta k tomu, jak velké množství údajů může být zjišťováno při jedné příležitosti. Dále není v retrospektivním výzkumu možné pokládat do minulosti jdoucí otázky motivační, postojové, kognitivní či zaměřené na afektivní stavy.

V České republice jsou příkladem takto koncipovaných výzkumů v posledních několika letech dvě šetření, která obě přinesla velmi zajímavá data a umožnila tak analýzy a studie rozšiřující hlubší pochopení rodinného či partnerského chování včetně změn a dopadů, které s sebou v této oblasti přineslo období transformace. Jedná se o Šetření reprodukce a rodiny v roku 1997 a o Biografický výzkum mladé generace z roku 2002.

Výzkum Šetření reprodukce a rodiny vycházel z mezinárodního projektu Fertility and Family Survey, jehož cílem bylo zkoumání reprodukčního chování v evropském regionu. Česká republika se k projektu přihlásila již v roce 1992, ale z důvodu podobného šetření tohoto typu, které zde proběhlo v roce 1993 (Reproductive Health Survey), bylo Šetření rodiny a reprodukce Českým statistickým úřadem odloženo na rok 1997. Výběrový soubor měl za cíl získat informace od reprezentativního souboru žen ve fertilním věku (15-44 let) z celé České republiky. Šetření se skládalo ze tří dotazníků: krátkého dotazníku pro domácnost, dotazníku pro ženu a dotazníku pro partnera ženy. Z hlediska sledování životní dráhy zde byla prostřednictvím bloků otázek zkoumána orientační rodina respondentů, průběh jejich vzdělávání, pracovní dráha i sféry osobního života – především pak historie a průběh partnerských vztahů a rodičovství (včetně plánování rodičovství a průběhu těhotenství).

Obdobně v Biografickém výzkumu mladé generace (VÚPSV, 2002) bylo cílem postihnout především životní dráhu mladých lidí (25-34 let) a zasadit události rodinného života, jako je například sňatek, narození dítěte nebo rozvod, do kontextu dalších důležitých událostí v životě člověka, jakými jsou např. ukončení studia, odchod z domova rodičů, začátek samostatného bydlení nebo nástup do zaměstnání. V dotazníku bylo zjišťováno rodinné chování mladých lidí prostřednictvím otázek na partnerské vztahy, manželství, rozvod a rodičovství. Ani zde pak nechyběly části věnované postihnutí průběhu vzdělání a pracovního života.

Longitudinální výzkumy založené na datech z prospektivních šetření
V případě prospektivních výzkumů je jedinec sledován od okamžiku, kdy se vyskytuje možnost, že u něj nastane studovaná událost (například od okamžiku, kdy dokončil školu v případě studia profesní kariéry, od data sňatku v případě studia rozpadu manželství). Výzkum je založen na dlouhodobém sledování určitého výzkumného objektu, přičemž ovšem v průběhu času nedochází ke změnám hlavního tématu výzkumu ani k obměně používaných technik. Jeho hlavním cílem je zachycení změn, které s postupem času u objektu mohou nastat, a jejich vysvětlení.

Na základě jednoho výzkumného projektu je tak realizováno několik šetření, časové řady jsou proto získány za stabilní výběrový soubor pomocí jednoho výzkumného nástroje (Buriánek, Munk, 1980). Nesporným pozitivem tohoto přístupu je celková homogennost výzkumu, která v sobě zahrnuje standardnost jak sběru dat a jejich zpracování, tak interpretace. Tím, že zachycujeme zvolenou populaci postupně v jednotlivých fázích vývoje studovaného jevu, dostáváme celkový obraz dynamiky sledovaného jevu.

Jakkoli je v longitudinálních datech obsažen potenciál poskytnout bohatší informace o individuálním jednání, jejich použití vyvolává teoretické a metodologické problémy. Hlavní problémy prospektivních výzkumů jsou:
  • Je-li v každé vlně použit stejný soubor proměnných (otázek), mohou se objevit odlišnosti mezi jednotlivými vlnami v důsledku chybějících dat (z důvodu odmítnutí, změn bydliště nebo úmrtí respondenta). Takovéto systematické odchylky mezi jednotlivými vlnami výzkumu způsobují posuny v odhadech. Například hlavním problémem většiny studií zabývajících se chudobou je podhodnocení chudých lidí – obtížný je již kontakt s mini (tím je jejich zastoupení podhodnoceno již v první vlně výzkumu) a nesnadné je též úspěšné uskutečnění rozhovorů v dalších vlnách šetření. Ačkoli mohou být proměnné převažovány a tím minimalizováno podhodnocení určitých skupin v souboru, je obtížné dosáhnout skutečné účinnosti takových vah.
  • Jelikož jsou v takto získaných datech obsaženy informace o stavu studovaných jednotek v předem určených okamžicích výzkumu (diskrétní časové body), běh událostí mezi těmito stanovenými body zůstává neznámý.
  • Panelový efekt – protože jsou dotazováni stále titíž jedinci, je možné, že odpovědi dané v jedné vlně šetření budou ovlivněny odpověďmi z předchozích vln. Taktéž neochota účastnit se výzkumu může pramenit z předchozích vln šetření a může vyústit v odchod jedince ze zkoumaného soboru. Posledním efektem může být případ, kdy se jedinec pod vlivem své účasti ve zkoumaném panelu sám změní (ať již své názory, nebo chování).
Nejčastěji jsou titíž jedinci dotazováni opakovaně v průběhu času v panelových výzkumech - může se jednat především o reprezentativní panely, nebo o kohortní panely. Pro reprezentativní panely je typický náhodný výběr respondentů a opakování sběru dat v pravidelných časových okamžicích. Základním znakem je, že tento typ výzkumu umožňuje vysledovat a stanovit původ individuálních změn. Z tohoto důvodu jsou obdobné panely vhodné pro statistickou analýzu jak sociální změny, tak i dynamiky chování. Mezi mezinárodně nejznámější prospektivní panelové výzkumy patří americký Panel Study of Income Dynamics (PSID), British Household Panel Study (BHPS) či německý Socio-Economic Panel (SOEP).

Kohortní panely mohou být pokládány za speciální typ panelových studií, které se zaměřují explicitně na proces generační obměněny. Kohorta je definována jako skupina lidí v rámci geograficky či jinak vymezené populace, která zažije v dané době stejnou důležitou životní událost (například uzavřou v určitém roce sňatek, narodí se jim první dítě, nastoupí do prvního zaměstnání). Sledována je tak jedna nebo více generací v průběhu své životné dráhy. Cílem výzkumu je obvykle studium dlouhodobých změn v procesu individuálního vývoje. Za tímto účelem jsou tedy dotazování opakována s odstupem několik let. Příkladem těchto výzkumů mohou být německý Life History Study či britský National Child Development Study, v jehož rámci byly sledovány děti narozené během prvního březnového týdne roku 1958. Na tomto příkladě je možné názorně ukázat pozitiva a možnosti, která přinášejí prospektivní výzkumy – zmíněná data dovolují popsat a analyzovat situaci v rodině, vývoj či například osobnostní charakteristiky dětí v průběhu jejich vývoje a dospívání (tedy často před dlouhou dobu před tím, než nastala námi studovaná událost, kterou může být například formování partnerského vztahu respondenta). Všechny tyto informace mohou v následné analýze posloužit jako důležitý rámec, ve kterém je jednání všech zúčastněných analyzováno a vysvětlováno. V retrospektivním výzkumu nejsme schopni získat informace například o vlastnostech a osobnostních charakteristikách dítěte, vztahu dítěte k rodičům v dětství, školních výsledcích a podobně. Ve zmiňovaném výzkumu byly například již u sedmiletých dětí ve zkoumané kohortě zjišťovány emocionální indikátory - pomocí zvolené škály byly rodiči a učiteli popsány problémy s chováním u dětí. Dále byly zjišťovány kognitivní indikátory, založené především na standardizovaných testech jazykových a matematických schopností, a vybrané socioekonomické indikátory. Další předností je, že v longitudinálním prospektivním výzkumu se můžeme dotazovat také na postoje a hodnotové orientace a sledovat jejich změnu v průběhu času a pod vlivem působení různých životních událostí.

Opakovaný výzkum je typem prospektivního šetření, kdy však jedinec nemusí být sledován bezprostředně od okamžiku, kdy u něj výskyt studované událost začne být reálný, a toto pozorování nekončí až tehdy, když událost pro jedince již nepřipadá v úvahu. V případě tohoto typu výzkumu je však nezbytné při první vlně šetření provést retrospektivní výzkum, aby bylo možné postihnout dosavadní dráhu a významné životní události. Při splnění těchto podmínek pak výsledná získaná informace pokrývá všechny z hlediska výzkumného předmětu důležité životní události, které jedinec zažil až do data posledního kola dotazování. Protože tedy obecně nesledujeme jedince až do doby úmrtí, některé pozorované intervaly jsou neukončené, tzv. zprava otevřené - např. některým ženám se narodilo v průběhu trvání šetření první dítě, ale vzhledem k ukončení výzkumu k určitému datu nevíme, kdy a zda vůbec se jim narodí druhé dítě; obdobně někteří manželé se rozvedli či ovdověli, u stále trvajících manželství v době posledního kola rozhovorů nevíme, zda se také nerozvedou a případně kdy k tomu dojde.

V České republice je příkladem takovéhoto longitudinálního výzkumu právě probíhající druhá vlna šetření Ženy a muži v ČR: životní dráhy a mezigenerační vztahy, které je součástí mezinárodního programu Generations and Gender Programme (GGP). Cílem šetření je hlubší poznání faktorů, včetně populačních politik, které determinují partnerské a rodinné vztahy a rozhodování. Má za cíl studium dynamiky vývoje rodiny a rodinných vztahů od jejího založení až do jejího zániku. Zahrnuje tedy období několika životních cyklů: založení rodiny, rození dětí, střední věk, až po sledování životních situací seniorů. Dotazováni jsou muži a ženy ve věku 18-79 let z celé České republiky. Výběrové šetření je tedy koncipováno jako panel, neboli vždy po třech letech je dotazována stejná skupina respondentů. První vlna šetření realizovaného v rámci programu Rodina, partnerství a demografické stárnutí: Generace a gender proběhla v první polovině roku 2005, v roce 2008 probíhá v rámci programu Aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita2  sběr tzv. druhé vlny. Plánováno je ještě jedno šetření, opět po třech letech.

Dotazník  se věnuje základním oblastem života: složení a uspořádání domácnosti, plodnost a děti, partnerství včetně jeho historie a kvality partnerství, rodiče a domácnost rodičů včetně jejího fungování v období dětství respondenta, zdraví a duševní pohoda, ekonomická aktivita a příjem respondenta a partnera, majetek domácnosti a majetkové transfery a konečně hodnotové orientace a postoje.

Závěr
Longitudinální přístup umožňuje studovat průběh změn rodinného chování a jeho kontextu. Šetření jsou často pojímána interdisciplinárně, berou tedy v úvahu široké spektrum faktorů, které demografické události ovlivňují či podmiňují. A to jak faktory ekonomického, tak societárního charakteru včetně hodnotových orientací respondentů.
Projekty jsou také často koncipovány jako mezinárodně srovnatelná šetření. Z hlediska mezinárodní koncepce pak bývá při dotazování povinné zahrnutí jednotlivých tématických oblastí, dotazníky mohou být doplněny o moduly, které tvoří fakultativní část a je na rozhodnutí národního vědeckého týmu, zda se na tyto části bude v dané zemi dotazovat, či nikoli. Při přípravě národních verzí je nutné zohlednit odlišnosti populačního vývoje a životní reality v dané zemi, ovšem pouze do té míry, aby nebyla narušena srovnatelnost s ostatními národními projekty. V zájmu mezinárodní srovnatelnosti je také požadavek na  respektování dikce otázek formulovaných v dotazníku.
Velký potenciál, který v sobě skýtá tento typ výzkumů, může být plně využit pouze tehdy, pokud se jedná o data vysoké kvality. Aby bylo takové šetření úspěšné, jsou pro něj nezbytnou podmínkou dobrý výchozí studovaný soubor a jemu odpovídající pravidla šetření.

Poznámky:
1 Kontrolní zkouška před výběrovým šetřením provedeným v Belgii prokázala, že chyby v datování byly časté, i když časový sled událostí byl správný. V Belgii existující populační registr umožnil provést porovnání se zjištěnými údaji. Bylo však ověřeno, že vliv chybných údajů na následné analýzy není podstatný, je-li zachován správný sled po sobě jdoucích událostí (Lelièvre, 1992).
2 Na řešení projektu se podílí Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí a agentura STEM.

Literatura:
Alan, J.1989. Etapy života očima sociologie. Praha: Panorama.
Buriánek, J., Munk, J. 1980. Některé problémy sledování dynamiky sociálních jevů. Sociologický časopis, roč. 16, č. 2, str. 191-198.
Gershuny, J. 1998. Thinking Dynamically: Sociology and Narrative Data. In: Leisering, L., Walker, R. (Eds.) The Dynamics of Modern Society. Bristol: The Policy Press.
Lelièvre, É. 1992. Nové metody studia vztahů mezi demografickými událostmi. In: Pavlík, Z. (Ed.). Sňatečnost a rodina. Praha: Academia, str. 225-237. 
Willekens, F.J. 1999. The Life Course: Models and Analysis. In: van Wissen, L.J.G., Dykstra, P.A. (Eds.). Population Issues. An Interdisciplinary Focus. New York: Plenum Publishers.




Anna Šťastná
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum