demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50320

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
8.01.2009 REPORTÁŽ: Reprodukce lidského kapitálu

Ve dnech 15. a 16. prosince 2008 uspořádala katedra demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání v Praze první společnou mezinárodní konferenci na téma „Reprodukce lidského kapitálu (vzájemné vazby a souvislosti)“. V následujícím textu vám přinášíme reportáž z této konference.

Konference byla součástí dlouhodobého výzkumného projektu 2D06026 „Reprodukce lidského kapitálu“ financovaného MŠMT v rámci Národního programu výzkumu II. Protože je problematika lidských zdrojů a lidského kapitálu velice široká a je třeba ji chápat komplexně na úrovni celého národního hospodářství, pořadatelé se rozhodli demografický pohled doplnit pohledem ostatních disciplin, a tak si na základě předání vzájemných zkušeností a poznatků dále rozšířit pohled na problematiku lidského kapitálu a upozornit na význam investic státu právě do této oblasti.

Konference se zúčastnilo na 60 osob z různých institucí z Čech a ze Slovenska. Program byl rozdělen do dvou jednacích dnů. Jako první vystoupil František Murgaš s příspěvkem „Lidský kapitál jako součást agregovaného humánního kapitálu a jeho prostorová diferenciace na Slovensku“. Lidský kapitál jako faktor vzdělání a znalostí je klíčovým předpokladem růstu prosperity společnosti. Autor si klade otázku, zda takto chápaný růst je cílem rozvoje společnosti. Navrhuje holistický přístup ke studiu lidského, sociálního a kulturního kapitálu, který vyústil v konstrukci nového pojmu humánní kapitál. Prostorová diferenciace takto chápaného humánního kapitálu byla doplněna kartogramy.


Luděk Šídlo a Klára Tesárková se v příspěvku „Populační prognózy České republiky vs. realita – zhodnocení přesnosti pomocí Keyfitzova indexu kvality predikce“ pokusili pomocí jednoduché metody o základní porovnání přesnosti vybraných prognóz České republiky v minulých letech. Do porovnání vstupovaly vybrané publikované varianty populačních prognóz ČSÚ, autorů B. Burcina a T. Kučery (PřF UK v Praze), Eurostatu a OSN. Po úvodním porovnání prognózovaných hodnot počtu obyvatel s reálnými hodnotami vykazovanými v běžné evidenci obyvatelstva Českým statistickým úřadem je přesnost hodnocena pomocí Keyfitzova indexu kvality predikce. Výsledné hodnoty tohoto indexu jsou uváděny jak za celkový počet obyvatel, tak i za vybrané věkové kategorie. Výsledky potvrzují vyšší přesnost českých prognóz (než zahraničních) a zároveň vznik nepřesností vlivem nepředpokládaných demografických změn na našem území v posledních letech.


V příspěvku „Zdroje lidského kapitálu vybraných skupin terciálně vzdělaných českých odborníků a riziko jejich zahraniční  migrace“ autorů Jany Vavrečkové, Ivo Baštýře, Ludvíka Michaličky a Jakuba Musila byli posluchači seznámeni s výsledky mnohaletého výzkumu rizik migrace vybraných skupin odborníků (lékaři, odborníci IT/ICT, inženýři - technici) z ČR za prací do zahraničí. Analýza se opírá o identifikaci skupin odborníků nejvíce poptávaných na trhu práce EU, o model pravděpodobné nabídky a poptávky těchto skupin v ČR do roku 2012, o rozbor postojů cca 1 150 respondentů k pracovní migraci do zahraničí a o aktuální míru výdělkové motivace k migraci. Studie vyúsťuje v tyto nejvýznamnější poznatky: v ČR převyšuje u analyzovaných odborníků poptávka nabídku, tím se migrační potenciál snižuje (tak působí i sbližování výdělkových úrovní); respondenti převážně deklarují záměr dočasného pracovního pobytu v zahraničí; největší intenzita potencionálního odchodu do zahraničí je zjišťována u lékařů.


V odpoledním bloku seznámila účastníky konference Jitka Bartošová s přípěvkem „Příjmy domácností ve vybraných regionech ČR“, v němž se zaměřila na charakterizaci aktuálního rozdělení příjmů českých domácností v několika vybraných regionech. K vystižení úrovně, diferenciace a tvaru rozdělení jsou zde použity jak jednoduché a běžně používané, tak i složitější a méně časté typy výběrových charakteristik. Součástí příspěvku byl rovněž popis každoročního výběrového zjišťování příjmů a životních podmínek obyvatelstva (EU–SILC) a stručný popis současného regionálního uspořádání ČR.


Jaroslav Vencálek hovořil „O vzájemnosti reprodukce a integrace lidského kapitálu v podmínkách (nejen) České republiky“, přičemž nestačí vnímat a analyzovat jakýkoliv kapitál jen sám o sobě, včetně kapitálu lidského. Vzhledem k celoplanetární integraci nejrůznějších krajinných objektů a jevů se vedle prozaického lidského fenoménu sebeprosazení (jedinec, komunita, populační soubor, obyvatelé regionu,…), stává společenskou nutností potřeba studia těch schopností člověka, které mu umožní vnímání nejrůzněji chápaných celků (včetně populačních souborů) ve vztahu k fungování jejich částí. To ale již přesahuje okruh dílčích oborových znalostí (např. demografie, geografie obyvatelstva) a směřuje ke komplexnějšímu chápání fraktálně utvářených celistvostí. Vlastní proces přirozené reprodukce lidského kapitálu je tak odvislý nejen od principů vlastní mozkové synergie lidí ale i synergické působících vlivů vnějšího prostředí.


V příspěvku Magdaleny KotýnkovéDemografický vývoj a změny na trhu práce v letech 1995–2007“ se autorka zaměřila na to, jak změny, které se odehrávají na trhu práce, jsou ovlivněny jak ekonomickým, tak demografickým vývojem. Ekonomický vývoj s sebou nese změny v tvorbě pracovních míst a demografický vývoj přináší změny v rozsahu potenciální pracovní síly, která je ekonomické sféře k dispozici. Vše se následně promítá do vývoje míry ekonomické aktivity obyvatelstva a do vývoje míry zaměstnanosti. Proto také růst potenciální pracovní síly po celé období 1995–2007 ovlivnil vývoj základních ukazatelů trhu práce. Změny, ke kterým došlo ve věkové struktuře obyvatelstva, změny v délce vzdělávání mládeže a změny legislativy v oblasti starobních důchodů znamenaly, že se velmi rozdílně vyvíjela ekonomická aktivita a zaměstnanost mládeže (15–24) na straně jedné a starší pracovní síly (55–64) na straně druhé.


Dagmar Bartoňová v příspěvku „Odraz změn demografického chování a stárnutí obyvatelstva ČR ve struktuře domácností a rodin koncem 20. a začátkem 21. století“  připomněla jak se nový režim demografické reprodukce na konci 20. století se promítl i ve struktuře a počtech domácností. Pokles úrovně sňatečnosti a plodnosti a posun jejich největší intenzity do vyššího věku se nejvíce projevil v poklesu počtu a podílu úplných rodinných domácností s dětmi u mladších generací. Snížení úrovně úmrtnosti starších osob, zvláště mužů, spolu s růstem rozvodovosti přispěly k růstu počtů i podílů neúplných rodinných domácností, domácností jednotlivců a úplných rodinných domácností bez dětí zejména starších osob. Zrychlení stárnutí populace počátkem 21. století v důsledku posunu silných poválečných ročníků do věku 60 a více let se projevilo v dalším růstu počtu i zastoupení rodinných domácností bez dětí a domácností jednotlivců. Podle  prognózy počtu domácností se do roku 2020 odhaduje zvýšení počtu domácností jednotlivců starších 70 let ze současných  375 tis. na téměř 545 tis.


V referátu Drahomíry DubskéMandatorní výdaje státního rozpočtu: Jaká je cena lidského kapitálu?“ byli posluchači seznámeni se změnami objemu mandatorních výdajů v letech 1995–2007. Při pozvolném snižování zátěže transformačních dluhů se hlavním rizikem českých veřejných financí stává z dlouhodobého pohledu výdajová strana státního rozpočtu. Největší položkou jeho mandatorních (povinných) výdajů jsou sociální transfery, z nich pak výdaje na penze. Povinnost státu zajistit starobní důchody lze takto chápat jako cenu lidského kapitálu ex post, neboť tito lidé ve svém produktivním věku participovali na ekonomickém výkonu země či jejím fungování. Kromě penzí jsou mandatorními výdaji souvisejícími s lidským kapitálem peníze na státní sociální podporu, dávky nemocenského pojištění, dávky v nezaměstnanosti a aktivní politika zaměstnanosti. Quasi mandatorní výdaje pak tvoří hlavně mzdy zaměstnanců veřejného sektoru. Na závěr si autorka klade otázky: Je jejich výše v poměrových indikátorech dlouhodobě financovatelná? Za jakých podmínek?


Příspěvek Vladimíra HulíkaPrognóza počtu žáků a studentů v ČR do roku 2050 – výsledky a možnosti“ představuje prognózu žáků a studentů připravovanou v rámci projektu RELIK – Reprodukce lidského kapitálu v Ústavu pro informace ve vzdělávání. Popisuje metody a předpoklady, ze kterých projekce vychází, a také poukazuje na nedostatky dat, která jsou pro projekci používána, a na problémy z těchto nedostatků vyplývající. V poslední části pak nastiňuje možnosti práce s výsledky takovéto projekce, a to nejen ve světle reprodukce lidského kapitálu.

Na úvod druhého dne zazněl přípěvek autorů Jakuba Fischera, Petra Mazoucha a Saviny Finardi, jehož hlavním obsahem byly různé metodiky měření investic do lidského kapitálu a návratnosti těchto investic jak z pohledu jedince tak i z pohledu společnosti, vyvolal velice bouřlivou diskusi, která celý řešitelský tým obohatila o nové pohledy na danou problematiku.


Přípěvek Jitky Langhamrové a Tomáše FialySoučasná demografická situace České republiky ve srovnání s ostatními zeměmi EU“ připomněl známou skutečnost stárnutí populací vyspělých zemí. Prodlužuje se střední délka života jak mužů, tak žen, snižuje se plodnost. Vliv má také migrace. Výsledkem změn, které v populaci nastaly, jsou pak výrazné změny ve věkovém složení obyvatelstva. Přibývá starších a nejstarších osob. Změny ve věkovém složení obyvatelstva jsou dobře patrné z vývoje biologických a ekonomických generací. Proto je následující text věnován právě těmto změnám za období od roku 1950 do roku 2007 na základě dostupných údajů Eurostatu.

Titíž autoři se ve svém druhém příspěvku „Věková struktura obyvatelstva ČR a vybraných zemí EU – perspektivy budoucího vývoje“ věnovali porovnání hodnot vybraných charakteristik stárnutí populace v zemích EU, Norsku a ve Švýcarsku v současné době a předpokládanému budoucímu vývoji v těchto zemích do roku 2060. Vycházeli z projekce Eurostatu, která předpokládá, že demografický vývoj jednotlivých zemí se bude postupně sbližovat. Pro země s nižší plodností se v ní předpokládá růst plodnosti, pro země s vyšší plodností udržení současné úrovně nebo nepatrný pokles. Pro všechny země se předpokládá pokračující prodlužování střední délky života mužů i žen. V ČR se předpokládá migrační přírůstek kolem 2,5 ‰ (tedy kolem 25 tisíc osob ročně), na Slovensku jen kolem 1 ‰ (asi 5 tisíc osob ročně). Co se týče průměrné roční míry migračního přírůstku za celé prognózované období, pro ČR se předpokládá tato míra mírně nadprůměrná, nejvyšší ze všech postkomunistických zemí EU. Mění se věková struktura obyvatelstva ČR a EU, populace stárne.


Tyto i další přípěvky účastníků konference jsou v plném znění součástí sborníku. V případě zájmu lze tento sborník získat na adrese: Katedra demografie FIS VŠE, nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 či na e-mailu: kacerova@vse.cz.


Eva Kačerová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum