demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51629

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
13.02.2009 REPORTÁŽ: Rodičovská péče a politika zaměstnanosti

Ve dnech 5. a 6. února 2009 se v Praze konala mezinárodní konference Rodičovská péče a politika zaměstnanosti „kolize nebo komplementarita?“ pořádaná Českým předsednictvím v radě EU a místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí za podpory Evropské komise.

Pozornost konference, na níž vystoupila kromě ministra Petra Nečase a eurokomisaře Vladimíra Špidly řada dalších osobností politického i akademického světa, byla zaměřena na problematiku vztahu rodinné politiky, resp. domácí rodičovské péče o děti a politiky zaměstnanosti. V souladu s prioritami českého předsednictví měla konference upozornit na význam domácí rodičovské péče o děti pro zdravý vývoj dítěte s tím, že politika zaměstnanosti nesmí být důvodem pro omezování svobody rodičů v rozhodování o způsobu zabezpečení péče o děti v rané fázi jejich života. Rodičům by měla být ponechána možnost individuální domácí péče bez důsledku sociálního či ekonomického znevýhodnění, což samozřejmě neznamená kolizi s cíli podpory jiných, nerodičovských typů péče o děti. Konference měla za cíl ukázat, že obě varianty nejsou v rozporu, ale že se vzájemně doplňují a pomáhají společně vytvářet takové prostředí, v němž mohou jednotlivci a rodiny naplnit své představy o rodinném a soukromém životě bez vnějšího tlaku na určité rozhodnutí.


Účastníky přivítal úvodním slovem místopředseda vlády ČR a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který zdůraznil, že rodinná politika je jednou z klíčových oblastí, které je třeba řešit, ovšem nesmí být zaměňována ani s politikou populační, ani s politikou zaměstnanosti, která je vůči rodinné politice komplementární. Podpora rodin musí být horizontální a musí prolínat všemi politikami. Je nutné respektovat autonomii vývoje rodin a utvářet prostor pro svobodné rozhodování rodičů malých dětí, zda chtějí v rané fázi života dítěte o něj pečovat osobně, nebo zda chtějí kombinovat péči o dítě s výkonem placeného zaměstnání či zda se chtějí naplno navrátit do pracovního procesu. Žádnou z těchto variant přitom nesmí politika upřednostňovat, neboť péče o děti je plnohodnotnou prací a alternativou k výkonu placeného zaměstnání a dosahování vysoké zaměstnanosti nesmí probíhat na úkor svobody rodin.


Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla navázal připomenutím, že členské státy Evropské unie si stanovily Barcelonská kritéria, v jejichž rámci hrají významnou roli zařízení péče o děti, která přispívají k rozvoji dětí a k jejich růstu.  Shledává v nich následující přínosy:
1.) větší rovnost dětí a rodin – velká pomoc zejména pro chudé děti a děti cizinců, možnost překonat sociální nerovnost
2.) významná úloha při předcházení chudobě dětí pomocí zaměstnanosti rodičů
3.) zajištění rovnosti mezi muži a ženami – dávají oběma rodičům možnost uplatnění v zaměstnání
Barcelonské cíle, stanovující, že do roku 2010 by měly členské státy mít k dispozici nějaký typ zařízení pro 33 % dětí do tří let a pro 90 % dětí mezi třemi lety až po věk nástupu do základní školy, tak jasně napomáhají lepšímu přístupu obou rodičů k zaměstnání, dávají ženám větší šanci vstoupit na trh práce a nepřímo mohou mít vliv na demografický vývoj.


Francouzská státní tajemnice odpovědná za oblast rodiny Nadine Morano ve svém úvodním slovu nastínila situaci ve Francii, kde je nejvyšší porodnost v Evropě za současné vysoké zaměstnanosti žen, což je podpořeno velmi širokou nabídkou rozmanitých forem péče o dítě při zohlednění pracovních i geografických podmínek. Vedle kolektivních jeslí a mikrojeslí působí ve Francii rovněž mateřské asistentky pečující až o 4 děti najednou, přičemž v plánu je též podpora podnikových jeslí pomocí speciálního daňového úvěru. Mezi priority v oblasti rodinné politiky patří mimo jiné boj proti chudobě matek a dětí, zajištění rovnosti mužů a žen a lepší slučitelnosti rodiny a zaměstnání.

V odlišné situaci se v současné době nachází Itálie, kde je nízká účast žen na pracovním trhu a zároveň nízká úroveň porodnosti. Italská ministryně pro rovné příležitosti a rodinu Mara Carfagna v této souvislosti poznamenala, že cílem politiky přátelské rodině proto je zvýšení porodnosti a nárůst zaměstnanosti žen o 5 % za současné podpory harmonizace práce a rodiny.


V úvodní přednášce prvního dne konference nazvané „Rozvoj bez dětí?“ přednesl ředitel Ústavu finančního a daňového práva Univerzity Heidelberg v Německu Paul Kirchhof 7 úvah týkajících se budoucí existence Evropy.
1.) růst je možný jen tehdy, když budou růst i děti – ve společnosti se usiluje o ekonomický růst, který však závisí na tom, zda budou dorůstat děti, které budou v budoucnu produkovat hodnoty; dobrá rodinná politika je tedy v podstatě hospodářskou politikou
2.) trojí konflikt, před kterým stojí mladí lidé – 1. chtějí rodinu a děti, 2. chtějí vykonávat své povolání, 3. děti vyžadují čas svých rodičů, péče o děti je věcí a právem rodičů a děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči
3.) vztah mezi rodinou a zaměstnáním – musíme bojovat o to, aby mladé rodiny mohly přijmout nabízenou svobodu, rodičům pečujícím o děti by se měl odvádět adekvátní rodičovský plat
4.) otázka, zda v Evropě změnit průběh pracovních drah, tj. zda by se neměla změnit studijní a výdělečná dráha dnešních mladých lidí
5.) mezigenerační smlouva – rodina poskytuje pro mezigenerační smlouvu to nejdůležitější, poskytuje jednoho z partnerů této smlouvy – děti; proto musejí být na prvním místě v mezigenerační smlouvě matky a rodiny, které vychovaly děti, by měly dostat vyšší důchod než bezdětní
6.) daňové právo – upravit daň z příjmu tak, aby rodiče danili jen ty příjmy, které patří jim, nikoliv ty, které investovali do dětí
7.) rodinná politika je důležitá politika svobody – v rozmanitosti, autonomii a svobodě rodin tkví budoucnost států a celé Evropy


V prvním tématickém bloku konference věnovaném Moderním rodinným politikám a jejich vztahu k zaměstnání a rovným příležitostem zazněl příspěvek Spiridona Paraskewopoulose z Univerzity v Lipsku nazvaný „Moderní rodinná politika a její vztah k politice zaměstnanosti“, v němž věnoval nejprve pozornost původnímu modelu rodiny v evropských společnostech, který byl výrazně ovlivněn společenskými a kulturními vlivy. Tento základní vzorec rodiny založený na heterosexuálním partnerství s dětmi, tradiční dělbě rolí a nepsané mezigenerační smlouvě se podstatně změnil a pluralizoval. Stejně tak je nejednotná rodinná politika v Evropské unii, kterou je možno rozdělit do pěti základních modelů – skandinávského, francouzského, anglosaského, jihoevropského a modelu německy mluvících zemí. Rodinná politika totiž spadá do kompetence jednotlivých států, nikoliv do kompetence Evropské unie.

V přednášce „Od požadavků na péči k cílům rovných příležitostí ve prospěch žen i dětí“ Chiara Saraceno z Výzkumného centra pro sociální vědy v Berlíně zmínila klíčové otázky rodinné politiky, kterými jsou:
- rovné příležitosti mužů a žen
- adekvátní příjmy pro rodiny
- ochrana dětí před chudobou
- rovné příležitosti pro děti
- investice do dětí jako do naší budoucnosti
- udržení míry porodnosti
Dle ní dává zaměstnanost ženám více moci v páru a podporuje tedy větší rovnoprávnost partnerských svazků. Zaměstnanost obou rodičů zároveň chrání děti před chudobou, proto je ekonomická aktivita žen dobrá pro prevenci chudoby a zvýšení porodnosti v zemi. Na druhou stranu děti potřebují odpovídající péči a i rodiče pociťují potřebu péči poskytovat, nicméně existuje i potřeba nebýt poskytováním péče zahlcen a neplatit příliš vysokou cenu za to, že se rozhodnu pečovat. Proto by měli být rodiče alespoň 1 rok po narození dítěte podporováni 50 % předchozího příjmu, avšak příliš dlouhá rodičovská dovolená není dobrá ani pro ženu, ani pro dítě. V závěru shrnula, že je důležité skloubit rodinnou politiku s politikou zaměstnanosti, že kvalitní péče o předškolní děti by měla být součástí sociálních opatření a že je důležité zaměřit pozornost na rovné příležitosti a sociální spravedlnost pro děti. 


Druhý blok konference byl věnován tématu Rodičovství jako povolání. Jay Belsky z Ústavu pro studium otázek dětí, rodiny a sociálních věcí Birkbeck University of London přednesl z pohledu psychologa referát „Když si rodiče mohou vybrat, jak vychovávat děti a pečovat o ně – proč a jak na to“. Péče o děti je komplexní soubor, proto když je kvalita péče dobrá, má z toho dítě lingvistický, kognitivní a emocionální užitek. Nejedná se však jen o kvalitu péče, ale rovněž o její množství, neboť čím více času stráví děti v zařízeních kolektivní péče, tím neposlušnější a agresivnější jsou, když nastoupí do školy. Příliš mnoho času stráveného v těchto zařízeních má tedy dle něj negativní dopad na vývoj dítěte.

Catherine Hakim z Katedry sociologie London School of Economics navázala s přednáškou „Sociální politika – pilíř rodičovství a činnosti ve prospěch rodiny“, v níž vycházela z výzkumu, na jehož základě formulovala preferenční teorii. Dle ní se muži a ženy řadí do diverzifikovaných skupin na základě životního stylu preferujícího práci či rodinu (nebo kombinaci obojího), přičemž většina žen se nachází v tzv. adaptabilní skupině, kdy si chtějí užívat jak práci, tak rodinu. I přes to by však měla být formulována taková rodinná politika, která bude odpovídat očekáváním všech tří skupin. Z výzkumu dále vyplynulo, že rodiče se chtějí o děti po první 3-4 roky jejich života raději starat sami, než je umístit do zařízení kolektivní péče a zároveň chtějí mít možnost volby, neboť volba je hodnotou sama o sobě.


Druhý den konference zahájil přednáškou „Jak udržet rodinu v době demografické krize a stavu nouze ve vzdělání“ předseda Pontifikální rady pro otázky rodiny ze Svaté stolice Ennio Antonelli. Předeslal, že je velmi důležité, aby byla rodina založena na manželském svazku, neboť v těchto rodinách je dle jeho názoru oproti neúplným rodinám a rodinám založeným na nesezdaném soužití nižší trestná činnost dětí, nižší úmrtnost dětí, snižuje se počet sebevražd, zvyšuje se produktivita práce partnerů a je méně pravděpodobné, že se ženy a děti ocitnou v chudobě. Zdravá rodina je velmi důležitým zdrojem pro společnost, zajišťuje budoucnost společnosti prostřednictvím narozených dětí, je nezaměnitelnou školou společenského života a učí děti etickým ctnostem, proto by měla společnost rodinu chránit a podporovat.
Zároveň nastínil možné cesty, kterými se můžeme ubírat:
- neodkládat uzavírání sňatků
- podporovat podniky, aby mohly k zaměstnancům přistupovat individuálně a aby jim nabízely flexibilní formy pracovních úvazků
- prosazovat větší spravedlnost ve vybírání daní (přihlížet k nezaopatřeným dětem a k přítomnosti postižené osoby)


První blok druhého dne Formy veřejné podpory rodičů pečujících celodenně o děti otevřel Guillermo Barrios Baudor z Univerzity krále Juana Carlose v Madridu referátem „Přiblížení tématu z hlediska pracovního práva a sociálního zabezpečení“, v němž navrhnul, co může udělat veřejná správa, aby přispěla k lepšímu slaďování rodiny a zaměstnání:
- zlepšit zákonodárství v otázce pracovní doby, zejména se zaměřením na flexibilní pracovní dobu
- uznat dobu péče o děti do důchodového pojištění
- vyzdvihnout důstojnost práce v domácnosti a vytvořit dobrý systém soukromého pojištění
- poskytnout podnikům, které umožňují sladování práce a rodiny, daňové úlevy
- podporovat nejen veřejné a soukromé jesle a mateřské školy, ale též podniková zařízení péče o děti
- podporovat veškerá kolektivní vyjednávání týkající se většího zapojení otců do péče o děti formou otcovské dovolené
- podporovat osoby samostatně výdělečně činné
- vytvořit nové zdroje pracovních míst

Günter Danhel z Ústavu pro otázky manželství a rodiny v Rakousku navázal příspěvkem „Právo rodičů na výchovu – ale i povinnost“. Stále více oblastí života podléhá v dnešní době tlaku výdělečného světa. Z toho důvodu by měla být kvantifikována též domácí práce a péče o děti. Tato péče by měla být lépe ohodnocena, než je nyní, neboť rodiny, které chtějí v rané fázi vychovávat děti samy, nesmějí být penalizovány. Zdroje od státu by proto měly být transferovány rodičům přímo, aby měli možnost svobodně rozhodnout, jakým způsobem péči o děti zajistí. Zároveň by určitým řešením mohly být daňové úlevy pro rodiny s dětmi.


Další blok druhého dne konference nesl název Srovnání alternativních forem podpory péče o děti v jednotlivých zemích EU. Komplementarita rodičovské péče a inovativních forem nerodičovské péče o děti.
V něm Marta Korintus z Ústavu sociální politiky a práce obeznámila v prezentaci „Úkoly a budoucnost služeb péče o děti v Maďarsku“ posluchače se situací v Maďarsku, kde v současnosti 11 % dětí příslušného věku navštěvuje jesle a 85 % mateřské školy. V rámci jeselských služeb jsou poskytovány rodičům i další, doplňkové služby, jako jsou mateřské skupiny pro batolata (kde se setkávají rodiče s dětmi), organizované události pro rodiny, některé jesle mají knihovny či poskytují možnost odnést si jídlo, uvařené v jeslích, s sebou domů. Vedle toho existuje tzv. rodinná denní péče zajišťovaná v domácnostech, kdy může mít jeden dospělý v péči maximálně 5 dětí. Tato služba je však pro některé rodiny příliš finančně nákladná a v roce 2007 bylo pouze 205 takovýchto poskytovatelů. Závěrem přednášející shrnula některé výzvy v péči o děti v Maďarsku: není dostatek zařízení péče o děti do 3 let, existuje problém zajištění financování těchto zařízení (financování rodičovské dovolené se v současné době vyplatí spíše než financování institucionálních zařízení), boj proti chudobě dětí. Možný pokrok pak spatřuje v integraci služeb jeslí a mateřských škol, rozvoji rodinné denní péče o děti a změně legislativy, která by umožňovala umístění dvouletých dětí do mateřských škol.

François Héran z Národního ústavu pro demografická studia ve Francii vystoupil v této sekci s příspěvkem „Rodinná politika a formy podpory péče o děti v členských zemích EU“. Předeslal, že kvalita péče o děti je ve Francii dobrá a splňující základní kritéria, kterými jsou přístupnost, cenová dostupnost, kvalita a pohoda dítěte. Potřeba by však bylo větší množství pracovníků v zařízeních péče do děti. Francouzská rodinná politika je dle něj historickým kompromisem mezi několika ideologiemi: podpora velkých rodin; snižování nerovností a umožnění sladění práce a rodiny; koncipovaní takových služeb, aby ženy mohly pracovat na plný úvazek; rovnoprávný a včasný přístup dětí do MŠ; svoboda volby (zajištěním dostatečně široké nabídky a zamezením vynucené volby) apod. V rámci reformy z roku 2006, kdy byl mimo jiné zaveden příspěvek na svobodnou volbu, se rovněž rozšířily pobídky na prodloužení pracovní doby v institucionálních zařízeních a zpružnění systému a pobídky firem na zřizování podnikových jeslí a mateřských škol.

 

Poslední tématický blok konference byl zaměřen na Kompetence v rodinné politice mezi národní a nadnárodní úrovní. Josef Isensee z Univerzity v Bonnu, Fakulty práva a státu – Juridicum ve svém vystoupení „Rodinná politika Evropské unie? O hranicích nadnárodních kompetencí“ shrnul, že Evropská unie nedisponuje kompetenčním titulem pro rodinnou politiku jako takovou, v rámci rodinné politiky má pouze marginální a disparátní kompetence, které se omezují spíše na oblast ekonomickou a politiku zaměstnanosti. Je potřeba ctít a respektovat národní kulturní, sociální, politickou a etnickou diferenciaci jednotlivých států, kterou nelze nadnárodně nivelizovat. Evropská unie proto musí být v oblasti rodinné politiky neutrální a členské státy musejí priority své rodinné politiky volit sami.

Yves Roland-Gosselin z Konfederace organizací pro rodinu v Evropské Unii (COFACE) ve Francii v příspěvku nazvaném „Evropská rodinná politika: rodinná dimenze evropských politik a iniciativ“ představil COFACE jako pluralitní organizaci, která vznikla před 50 lety, sdružuje 56 organizací z 27 členských států a má za úkol propagovat rodinnou politiku, mezigenerační solidaritu, zájmy dětí, rovnost příležitostí a nediskriminační politiku. Dle této organizace by se EU měla zabývat následujícími tématy:
- sladění soukromého a pracovního života
- prevence předlužení
- vzdělávání v oblasti financí, aby se rodiny naučily hospodařit se svým rozpočtem
- alkohol a rodiny
- zdraví, výživa, obezita
- podpora přistěhovalců a integrace dětí přistěhovalců do škol
- boj proti počítačové negramotnosti
- ochrana dětí pod vlivem televize a počítačů
- handicapy


Po zmíněném tématickém bloku následovala panelová diskuse s představiteli nestátních neziskových organizací, které zastupoval Albin Nees z Německého svazu pro otázky rodiny, Jana Jamborová z belgické mezinárodní organizace Nové ženy pro Evropu (NWFE), Jana Hainsworth z Organizace EUROCHILD sídlící v Belgii a Thérèse Murphy z Evropských ženských lobby.

Závěrečné slovo konference pronesla Anna Záborská, předsedkyně Výboru pro práva žen Evropského parlamentu a Jérôme Vignon z Evropské komise v Belgii. Anna Záborská ve svém projevu shrnula následující stěžejní body: je třeba zaměřit pozornost na oboustrannou solidaritu mezi generacemi, přizpůsobit podniky a trh potřebám rodin (nikoliv naopak, jak je tomu nyní), společensky uznávat rodičovství, nepodceňovat přínos rodičů při výkonu rodičovských odpovědností, zrovnoprávnit sféru rodiny a zaměstnání a nabízet prostor pro svobodné rozhodování. Jérôme Vignon následně připomněl, že nesmíme zapomínat na demografický vývoj, který s sebou mimo jiné přináší narůstající počet osamoceně žijících lidí, musíme klást důraz na volbu a kvalitu, respektovat rozdílnosti a prosazovat princip subsidiarity. Rodinná dovolená a trh práce nesmějí stát proti sobě a vedle kvalitní rodičovské dovolené musejí být dostupné i kvalitní služby. V neposlední řadě je velmi důležité vyměňovat si v rámci Evropské unie zkušenosti a příklady dobré praxe.

 

V úplném závěru konference proběhla prezentace předsednické trojky. Francii v ní zastupovala Florence Lianos, zástupkyně ředitele zodpovědná za politiky týkající se dětí, rodiny a seniorů na Vrchním ředitelství pro sociální akci Ministerstva práce, sociálních vztahů, rodiny a solidarity, za Švédsko se představil Joakim Pettersson, poradce ministra pro sociální věci na Ministerstvu zdraví a sociálních věcí a Českou republiku reprezentoval Marián Hošek, náměstek ministra pro sociální služby, veřejnou správu a sociálně-právní ochranu Ministerstva práce a sociálních věcí. V jejich řeči opět zazněly nejdůležitější body týkající se tématu konference, mezi které lze zařadit nutnost svobodné volby, slučitelnost rodiny a zaměstnání, dostupnost a kvalitu zařízení denní péče o děti a ocenění rodičovské péče o děti. 


Kamila Svobodová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum