demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50312

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
23.01.2010 REPORTÁŽ: Konference Reprodukce lidského kapitálu

Ve dnech 14. a 15. prosince 2009 uspořádala katedra demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání v Praze druhý ročník mezinárodní konference „Reprodukce lidského kapitálu (vzájemné vazby a souvislosti)“. Konference byla součástí projektu financovaného MŠMT „Reprodukce lidského kapitálu“.



Protože je problematika lidských zdrojů a lidského kapitálu velice široká a je třeba ji chápat komplexně na úrovni celého národního hospodářství, pořadatelé se rozhodli demografický pohled doplnit pohledem ostatních disciplin, a tak si na základě předání vzájemných zkušeností a poznatků dále rozšířit pohled na problematiku lidského kapitálu a upozornit na význam investic státu právě do této oblasti.

Konference se zúčastnilo na 60 osob z různých institucí z Čech, ze Slovenska a  oproti loňskému ročníku i z Polska. Program byl rozdělen do dvou jednacích dnů. Jako první vystoupil Josef Koubek s příspěvkem „Několik poznámek k pojetí lidského kapitálu“. Účastníky seznámil s pojmem institucionální kapitál, který je definován jako zásoby a toky znalostí a dovedností, které jsou organizaci k dispozici. Jednotliví lidé vytvářejí, udržují a používají své znalosti a dovednosti (lidský kapitál) a formují tak intelektuální kapitál. Jejich znalosti a dovednosti se rozšiřují a prohlubují vzájemným působením a ovlivňováním (společenský kapitál) a plodí tak institucionalizované znalosti a dovednosti vlastněné organizací (organizační kapitál). Intelektuální kapitál je tak tvořen lidským kapitálem, společenským kapitálem a organizačním kapitálem. Všechny tyto pojmy byly definovány z hlediska organizace, ale do jisté míry je lze vztáhnout i na celou společnost.

Kristýna Vltavská a Jakub Fischer vystoupili s příspěvkem „Možnosti měření vlivu lidského kapitálu na souhrnnou produktivitu faktorů: český a slovenský příklad“, jehož cílem bylo ukázat vliv lidského kapitálu na souhrnnou produktivitu faktorů. Lidský kapitál byl v příspěvku odhadován pomocí nejvyššího dosaženého stupně vzdělání a vliv analyzován v jednotlivých českých a slovenských odvětvích v období 2004–2007, přičemž pozornost byla věnována i srovnání mezi oběma zeměmi. Oproti běžně používaným postupům byla brána v úvahu změna ve složení pracovní síly, což umožňuje provést odhad vlivu služeb práce (labour services) jako součet vlivu počtu odpracovaných hodin a vlivu složení pracovní síly.

Příspěvek Františka MurgašeLidský kapitál jako součást kvality života“ seznámil posluchače s historií konceptu kvality života již od dob antiky až po vytvoření multidisciplinárního konceptu, na němž se podílí psychologie, teologie, medicína, ekonomie, ale i geografie, které vysvětluje prostorovou diferenciaci. Kvalita života má subjektivní a objektivní dimenzi, kterou lze mimo jiné vyjádřit indikátory „obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním“ a „obyvatelé vlastnící osobní počítač“.

Cílem příspěvku Ladislava PrůšiLidské zdroje v postmoderní informační společnosti“ bylo analyzovat efektivitu financování služeb sociální péče pro seniory, které jsou nejrozšířenějším typem sociálních služeb a ukázat možné varianty úprav současného systému financování tak, aby potřeby seniorů v budoucnosti mohly být uspokojeny alespoň na současné úrovni.

V prvním odpoledním bloku seznámily účastníky konference Irena E. Kotowska a Dorota Weziak–Bialowolska  s příspěvkem „Human capital of different socio-economic groups in Poland”, v němž byl lidský kapitál hodnocen pomocí komponentní analýzy kategoriálních proměnných, na jejímž základě byla stanovena úroveň lidského kapitálu v Polsku v letech 2007 a  2009. Na závěr představily i doporučení na zvýšení úrovně lidského kapitálu.

Irena E. Kotowska ve studii „Reconciliation of work and family in Poland – results of the Social Diagnosis Survey 2009” představila výsledky výběrového šetření, v němž byly zjišťovány preference a možnosti Poláků sladit rodičovské povinnosti (zejména péči o malé děti) s vlastní pracovní kariérou.

Vladimír Hulík a Klára Tesárková se ve svém vystoupení „Vývoj přístupu a dokončování terciárního vzdělávání v České repubulice v závislosti na demografickém vývoji“ analyzovali demografický vývoj po roce 1989 a jeho možné důsledky pro vývoj terciárního vzdělávání. Přístup ke vzdělávání byl hodnocen z pohledu teorie systémů terciárního vzdělávání Martina Trowa (elitní, masové a univerzální). Pro analýzu vstupu na terciární úroveň bylo použito ukazatele čisté míry vstupu do terciárního vzdělávání. Vývoj produkce terciárních vzdělávacích institucí byl pak analyzován pomocí čisté míry graduace.

Příspěvek Pavlíny ŠťastnovéProces vzdělávání v ČR a v zemích OECD (rozvoj lidského kapitálu ve vzdělávání)“ byl založen na každoročně publikované ročence OECD z oblasti vzdělávání Education at Glance. V této ročence jsou sledovány indikátory, které umožňují porovnávat členské země v jednotlivých oblastech vzdělání a vzdělávání a přispívat tak k pochopení významu provázanosti vzdělanosti a konkurence schopnosti a úspěšnosti daných zemích v mezinárodním srovnání. Příspěvek se soustředil na popis vybraných indikátorů OECD, a to na indikátory zaměřené na to, kolik studentů ukončí sekundární vzdělávání a vstoupí do terciárního vzdělávání, kolik studentů ukončí terciární vzdělávání, jak dosažené vzdělání ovlivňuje úspěšnost na trhu práce a věnoval výsledkům za Českou republiku ve srovnání s vybranými zeměmi OECD.

V druhém odpoledním bloky seznámili Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová a Vladimír Hulík v příspěvku „Aktualizovaná prognóza struktury vzdělanosti obyvatel ČR“ s výsledky aktualizované prognózy z roku 2007. Tato aktualizovaná prognóza z roku 2009 zohledňuje změny demografického vývoje v posledních dvou letech, především poměrně velký nárůst plodnosti a výrazné zvýšení migračního přírůstku. Předpokládaný další vývoj však bere v úvahu očekávané zpomalení růstu plodnosti a výrazný pokles imigrace od roku 2009. Prognóza rozlišuje pouze čtyři úrovně dosaženého vzdělání: základní, střední bez maturity, střední s maturitou a vyšší vzdělání. Podle prognózy se bude snižovat podíl osob, které dosáhnou pouze základního vzdělání či středního vzdělání bez maturity, výrazně naopak vzroste podíl osob s vyšším vzděláním. Dojde rovněž ke snížení rozdílů mezi úrovní vzdělání mužů a žen. Prognóza byla vypočtena nejen pro celou ČR, ale i pro každý z jejích 14 krajů.

Kamila Svobodová v příspěvku „Příprava na stáří a odchod do důchodu“ se věnovala různým způsobům přípravy na stáří v rozmanitých oblastech zahrnujících např. finanční a materiální přípravu, volnočasové aktivity či změny v oblasti bytové. Díky různorodé datové základně obsahující několik výzkumů provedených VÚPSV v posledních letech je možné porovnat strategie a způsoby přípravy na stáří u osob středního a předdůchodového věku se samotnými seniory, kteří se na svou přípravu na stáří dívají zpětně. Kromě otázek týkajících se přípravy na stáří byla věnována pozornost též časování odchodu do důchodu a plánům na toto životní období.

Ve svém příspěvku Anna ŠťastnáRealization of childbearing intentions in the Czech Republic“ využila údaje z Czech Generations and Gender Survey panel data z let 2005 a 2008 ke zjištění realizovaných či nerealizových záměrů mít děti. Obsahem článku je zkoumání, do jaké míry hraje v reálném chování roli záměr a vnímaný dosah mít děti a nakolik lze  připsat tento dosah jiným faktorům, jako jsou osobní charakteristiky, životní zkušenosti a socio-ekonomické situace.

Druhý den zahájila Pavlína Šťastnová, která se v příspěvku „Výnosy ze vzdělávání v ČR a v zemích OECD“ soustředila na popis vybraných indikátorů OECD z ročenky Education at Glance, a to na indikátory spojené s výnosy ze vzdělání a na nerovnosti v příjmech ovlivněné vzděláním, na genderové nerovnosti v příjmech a na vliv vzdělání na tyto nerovnosti. Dále se zaměřila na ochotu jedinců investovat do vzdělávání a na faktory, které tuto ochotu ovlivňují. V závěrečné části se věnovala společenským dopadům vzdělání.

Luděk Šídlo a Klára Tesárková v příspěvku „Současná regionální diferenciace lékařů primární péče v České republice z pohledu demografie“ představili současné (období 2000–2007) regionální odlišnosti ve věkové, ale i pohlavní struktuře lékařů primární péče v České republice, které jsou potřebné mj. také pro predikování budoucího vývoje dostupnosti zdravotní péče tohoto typu. Do skupiny lékařů primární péče se v České republice zahrnují lékaři z odborností všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, gynekologie a porodnictví a zubní lékařství. Na základě výpočtů z vytříděných dat z Registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů poskytnutých ÚZIS ČR je patrné, že existují nemalé rozdíly v demografické struktuře lékařů jak napříč studovanými odbornostmi, tak především napříč regiony. Nezanedbatelnou roli zde hraje proces demografického stárnutí lékařů spojený s nízkým počtem absolventů lékařských fakult z posledních let.

V referátu „Lidský kapitál, sociální kapitál, křížové koalice a paralelní redistribuční hry“ Radim Valenčík a Rafik Bedretdinov zkoumali efektivnost procesu nabývání a uplatnění lidského kapitálu, která je podmíněna úlohou sociálního kapitálu. Podstatným aspektem role sociálního kapitálu je začlenění nositele lidského kapitálu (tedy konkrétního člověka) do sociálních sítí a jeho pozice v sociálních sítích. K analýze sociálních sítí z hlediska jejich vlivu na reprodukci lidského kapitálu byl vyvinut původní aparát teorie redistribučních systémů, který umožnil odhalit a analyzovat křížové koalice mezi různými organizacemi či institucemi, paralelní redistribuční hry, které se v různých organizacích či institucích hrají, a další významné fenomény společenské reality. Z toho vyplývá řada praktických závěrů souvisejících mj. s úlohou a profilací výzkumné činnosti při tvorbě absolventských sítí univerzit.

Příspěvek Nadi Johanisové Lidský kapitál v širších souvislostech“ polemizoval s některými vžitými vzorci myšlení, redukujícími člověka na producenta a konzumenta v peněžní ekonomice, a hledal definici sféry nepeněžní ekonomiky, přičemž se opíral mj. o feministické a environmentální  kritiky ekonomické teorie (H. Hendersonová,H.  Daly aj.) a o myšlení C.C. Williamse a E. Cahna. Jako příklad bylo uvedeno úspěšné rozvíjení služeb  pro seniory mimo sféru peněžní ekonomiky –  časové banky (time banks) v USA, ve Velké Británii a v Japonsku. Dále nabídl shrnutí konceptu sociální kapitál, jak se rozvíjí zejména v anglosaské literatuře, a uvedl příklad jeho hodnocení a měření. Odhlédnutí od dichotomie produktivní/neproduktivní a hlubší ponor do sféry tzv. nepeněžní ekonomiky, stejně jako komparace a propojení konceptů „lidský kapitál“  a „sociální kapitál“  může přinést nový pohled na problematiku lidského kapitálu i na otázky kolem stárnutí populace.

Lucie Vítková se v příspěvku „Dlouhodobý vývoj indexu stáří a indexu ekonomické závislosti ve vyspělých zemích“ věnovala dlouhodobým trendům vývoje indexu stáří a indexu ekonomického zatížení jakožto vybraným ukazatelům věkové struktury, a to na souboru 34 rozvinutých zemí v období od roku 1950 do roku 2005. Stárnutí populací je imanentním rysem demografického vývoje v druhé fázi a po skončení demografické revoluce. Přes rozdíly ve vývoji poměru tří hlavních věkových skupin ve zkoumaném souboru zemí lze sledovat dva hlavní trendy. Nárůst podílu seniorů oproti dětské složce a zároveň relativně příznivý vývoj indexu ekonomické závislosti, tedy poměru ekonomicky neaktivních věkových skupin (dětí a seniorů) ku skupině osob ve věku ekonomické aktivity.

Ivo Patta ve svém příspěvku „Implicitní dluh důchodového systému a způsoby jeho eliminace“ definoval implicitní dluh důchodového systému a provedl jeho hrubý výpočet pro základní představu posluchačů. Následně nastínil čtyři možné strategie odstranění dluhu, který vzniká v průběžně financovaném důchodovém systému. První mapuje klady a zápory prodloužení věku ochodu do důchodu, tj. státní administrativou nejběžněji používaný způsob snižování implicitního dluhu. Druhá, spoření na důchod, zkoumá postupy použité penzijními fondy a následky takto provedené reformy pro jednotlivé zúčastněné subjekty. Třetí stanoví základní požadavky na demokratickou důchodovou reformu a definuje skutečnou zásluhovost v průběžně financovaném důchodovém systému. Zabývá se podrobně důsledky a v neposlední řadě výsledky zcela nově pojaté reformy důchodového systému.

Přípěvky ostatních autorů na konferenci z důvodů jejich pracovní zaneprázdněnosti (konference se konala během semestru, což pro pracovníky z VŠ není nejšťastnější termín) nebyly předneseny osobně a jsou součástí sborníku. V případě zájmu lze tento sborník získat na adrese: Katedra demografie FIS VŠE, nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 či na e-mailu: kacerova@vse.cz.

Konference byla součástí projektu 2D06026 financovaného MŠMT „Reprodukce lidského kapitálu".

Eva Kačerová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum