Po roce 1990 byl nejen v České republice ale v celé oblasti střední a východní Evropy zaznamenán prudký pokles plodnosti. Klesly nejen absolutní počty narozených, ale zejména ukazatel úhrnné plodnosti (total fertility rate, TFR – v rámci přehlednosti budeme v tomto příspěvku používat anglické zkratky ukazatelů). Úhrnná plodnost je definována jako „průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního věku neměnné“ (ČSÚ 2009).



Tento ukazatel tedy standardizuje počty narozených na věkovou strukturu žen, je “nekontaminován vlivem věkové struktury” (Ryder 1965: 297). Ukazatel úhrnné plodnosti se tedy zdá být dokonalým ukazatelem úrovně plodnosti v dané zemi. Není však tomu tak. Ukazatel je totiž „kontaminován“ dalšími veličinami, především strukturou žen podle počtu dětí (parity).

V období po roce 1990 totiž došlo v zemích střední a východní Evropy k masovému odkládání porodů do vyššího věku. A tehdy se mění především struktura žen podle parity. Mnohem více žen v mladém věku zůstává bezdětných, je málo žen které by rodily děti druhého a vyššího pořadí. Rapidně rostoucí věk žen při narození dítěte souvisí s poměrně výrazným procesem odkládání (postponement) vstupu do manželství, těhotenství a porodů do pozdějšího věku, díky čemuž může ukazatel úhrnné plodnosti nabýt extrémně nízkých a absurdních hodnot. Pokles plodnosti žen v mladém věku nebyl okamžitě vyrovnán vzestupem plodnosti ve věku starším, neboť tyto starší ženy již mají "odrozeno". Tato několikaletá časová mezera, kdy starší ženy již nerodí, a mladší ženy porod odkládají do vyššího věku, je charakterizována prudkým poklesem úrovně úhrnné plodnosti pod hladinu tzv. "lowest-low fertility" (Kohler, Billari a Ortega 2002) o hodnotě 1,3. Při takto výrazných změnách časování porodů je ovšem ukazatel úhrnné plodnosti zkreslený, podhodnocený.

Alternativou je použít tzv. index plodnosti očištěný od vlivu věkové a paritní struktury – PATFR (Park 1976, Rallu a Toulemon 1994). Tento ukazatel vztahuje narozené k ženám nejen podle věku, ale zároveň podle daného pořadí i. Například děti prvního pořadí jsou vztahovány k počtu bezdětných žen a podobně. Tento výpočet je samozřejmě náročnější na datovou základnu: zatímco narození podle věku a pořadí jsou publikovány každoročně v Demografické ročence (ČSÚ 2009), ženy podle věku a parity jsou zjišťovány jednou za deset let ve Sčítání lidu, naposledy tedy v roce 2001. PATFR je výsledným ukazatelem tabulek plodnosti, které se počítají podobně jako tabulky úmrtnosti, s tím rozdílem že pro vyšší stavy (jednodětná, dvoudětná...) může žen daného stavu jak přibývat, tak ubývat (jde tedy o vícestavové tabulky):



Pokud uvedená data nejsou k dispozici, lze k očištění ukazatele od vlivu posouvání plodnosti do vyššího věku použít metodu, kterou navrhli Bongaarts a Feeney (1998). Tato metoda bere v potaz úhrnnou plodnost podle pořadí a průměrný věk podle pořadí, a úhrnnou plodnost upravuje koeficientem vypočteným z růstu průměrného věku mezi následujícím a předcházejícím kalendářním rokem.



Metoda Bongaarts-Feeney byla podrobena kritice zejména z důvodu své jednoduchosti a nestabilnosti v čase. Nestabilitu lze řešit například dodatečným vyrovnáním tříletými plovoucími průměry. Vážnějším nedostatkem je, že úhrnná plodnost může být zkreslena nejen celkovým posunem časování plodnosti, ale i dílčími změnami v distribuci plodnosti podle věku, tedy ve tvaru křivky plodnosti. Tento nedostatek se snažili odstranit Kohler a Philipov (2001) a  Kohler a Ortega (2002). Jimi navržené metody jsou ovšem již poměrně dosti složité, zájemce odkazujeme na uvedené články.

Další možností je zcela rezignovat na pohled z hlediska věku ženy a orientovat se na meziporodní intervaly. Hlavní myšlenkou tohoto přístupu je, že zatímco první dítě se rodí hlavně v závislosti na věku matky, u dětí vyššího pořadí je důležitější stáří předchozího dítěte nežli věk ženy. Ukazatel period average parity (průměrná parita, PAP) je vypočten pomocí parity progression ratios (pravděpodobnost narození dítěte vyššího pořadí, PPR). Zde jsou možné dva přístupy, které postupně představíme. Pro narozené prvního pořadí zůstáváme u konceptu věku matky a použijeme ukazatel PATFR1.

První výpočet PAP-inc. pomocí incidence rates (míry) vztahuje počet narozených dětí daného pořadí i k počtům narozených předchozího pořadí, a to podle délky meziporodního intervalu d. Výpočet je velmi podobný výpočtu úhrnné rozvodovosti, kdy počty rozvodů podle délky trvání manželství vztahujeme k odpovídajícímu počtu sňatků. Tento výpočet není náročný na datovou základnu, potřebujeme počty narozených podle pořadí a  doby uplynulé od předchozího porodu (tabulka D.13 z Demografické ročenky 2008, ČSÚ 2009) a celkové počty narozených podle pořadí v předchozích letech.
 


Druhá možnost výpočtu PAP-prob. pomocí probabilities (pravděpodobnosti) je náročnější na datovou základnu, potřebujeme počty žen podle parity a podle roku narození předchozího dítěte. Tyto počty získáme nejlépe nakumulováním počtů narozených podle pořadí a roku narození předchozího dítěte z předchozích let (podrobněji viz Sobotka et al. 2006, Rallu a Toulemon 1994). Výpočet je podobný výpočtu tabulek sňatečnosti.


 
V obou případech postupujeme stejně k získání výsledného PAP:



Pro ilustraci uvedených ukazatelů poskytujeme několik grafů a dvě tabulky, údaje pocházejí jednak z projektů Human Fertility Database a Geburtenbarometer: Monthly Monitoring of Fertility in Austria, jednak z vlastních výpočtů. Uvedené příklady jsou za období posledních dvaceti let pro Českou Republiku, Rakousko a Slovensko.
Na prvním grafu vidíme vývoj úhrnné plodnosti v posledních více než dvaceti letech. Zatímco v Rakousku je vývoj velmi stabilní a ženám se rodí v průměru okolo 1,4 dítěte, v České republice a na Slovensku jsme zaznamenali prudký pád úhrnné plodnosti z hodnot okolo 2 i více na hodnotu 1,2. K tomuto pádu došlo v devadesátých letech, a byl doprovázen prudkým růstem průměrného věku matek (graf 2), zejména u prvního dítěte (graf 3). Zatímco dříve se ženy stávaly matkami v průměru ve dvaadvaceti, nyní je to ve věku 26-27 let. Tento rychlý nárůst, ke kterému došlo během necelých deseti let, způsobil „vakuum“ ve kterém nerodily děti ani mladé ženy (které odkládají), ani ženy starší (které již měli děti dříve). Pokud použijeme jednoduchý adjustment Bongaaartse a Feeneyho, úhrnná plodnost se rázem zvýší na značně realističtější hladinu 1,6-1,8 dětí (graf 4).


Graf 1: Úhrnná plodnost v České republice, v Rakousku a na Slovensku, 1985-2008

Zdroj: Human Fertility Database

Graf 2: Průměrný věk matek v České republice, v Rakousku a na Slovensku, 1985-2008

Zdroj: Human Fertility Database

Graf 3: Průměrný věk matek při prvním porodu v České republice, v Rakousku a na Slovensku, 1985-2008

Zdroj: Human Fertility Database

Graf 4: Úhrnná plodnost upravená metodou Bongaarts-Feeney v České republice, v Rakousku a na Slovensku, 1985-2007

Zdroj: vlastní výpočty s použitím dat z Human Fertility Database

Další tři grafy ukazují plodnost prvního pořadí, kde došlo k nejvýraznějšímu propadu. Zatímco úhrnná plodnost prvního pořadí ukazuje propad až téměř na hladinu 0,5 (což by z dlouhodobého hlediska znamenalo že pouze polovina žen bude mít první dítě, neboli že polovina žen zůstane bezdětných), ukazatel PATFR1 ukazuje střízlivější propad, na 20-30 %. Použijeme-li metodu Bongaarts-Feeney, konečná bezdětnost z transverzálního pohledu dosahuje okolo 15-25 %.

Graf 5: Úhrnná plodnost prvního pořadí v České republice, v Rakousku a na Slovensku, 1991-2008

Zdroj: Human Fertility Database

Graf 6: PATFR1 v České republice, v Rakousku a na Slovensku, 1991-2008

Zdroj: Human Fertility Database

Graf 7: Úhrnná plodnost prvního pořadí upravená metodou Bongaarts-Feeney v České republice, v Rakousku a na Slovensku, 1991-2007

Zdroj: vlastní výpočty s použitím dat z Human Fertility Database

Následují grafy srovnávající všechny dostupné ukazatele plodnosti. Graf 8 obsahuje čtyři různé ukazatele pro Rakousko. Je vidět, že v zemi, kde nedochází k prudkým změnám, je hodnota úhrnné plodnosti takřka totožná s PATFR. Ukazatele PAP a BF se nacházejí o 0,1-0,2 dítěte výše. Graf 9 ukazuje pět různých ukazatelů pro Českou republiku. Zde je patrná prudká divergence jednotlivých ukazatelů po roce 1990, kdy je každý ukazatel jinak ovlivněn změnami v časování plodnosti. Nejvíce je ovlivněna úhrnná plodnost, a také PATFR. Naopak Bongaarts-Feeneyho úprava zpočátku úroveň plodnosti až nadhodnocuje (vliv rychlého zvyšování průměrného věku). Za nejrealističtější můžeme považovat ukazatele PAP.

Graf 8: Rozličné ukazatele plodnosti v Rakousku 1984-2008

Zdroj: Geburtenbarometer a Human Fertility Database

Graf 9: Rozličné ukazatele plodnosti v České republice, 1991-2008

Zdroj: vlastní výpočty

Podrobnější informace o různých typech výpočtu agregovaných ukazatelů plodnosti získáte v uvedené literatuře, a dále v češtině v článku v časopise Demografie 2/2003 (Sobotka 2003), a v angličtině v metodologickém článku „Monthly Estimates of the Quantum of Fertility: Towards a Fertility Monitoring System in Austria“ (Sobotka et al. 2004) a zejména v dodatcích k tomuto článku jež jsou dostupné online. Užitečné informace naleznete též v „Methods Protocol for the Human Fertility Database“. Data a aplikace naleznete na stránkách Human Fertility Database http://www.humanfertility.org/ a Geburtenbarometer http://www.oeaw.ac.at/vid/barometer


Literatura:
Bongaarts a Feeney 1998. On the quantum and tempo of fertility. Population and Development Review 2/24: 271-291.
ČSÚ 2009. Demografická ročenka ČR 2008. Český statistický úřad, Praha. http://czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4019-09
Geburtenbarometer: Monthly Monitoring of Fertility in Austria. Vienna Institute of Demography. http://www.oeaw.ac.at/vid/barometer
Human Fertility Database. Max Planck Institute for Demographic Research and Vienna Institute of Demography. www.humanfertility.org
Jasilioniene et al. 2010. Methods Protocol for the Human Fertility Database. http://www.humanfertility.org/Docs/methods.pdf
Kohler, Billari a Ortega 2002. The emergence of lowest-low fertility in Europe during the 1990s. Population and Development Review 4: 641-680.
Kohler a Ortega 2002. Tempo-adjusted period parity progression measures, fertility postponement and completed cohort fertility. Demographic Research 6/6: 92-144. http://www.demographic research.org/Volumes/Vol6/6/default.htm
Kohler a Philipov 2001. Variance effects in the Bongaarts-Feeney formula. Demography 1/38: 1-16.
Park 1976. Lifetime probability of additional births by age and parity for American women, 1935–1968: A new measurement of period fertility. Demography 1/13: 1-17.
Rallu a Toulemon 1994. Period fertility measures. The construction of different indices and their application to France, 1946-89. Population, An English Selection 6: 59-94.
Ryder 1965. The measurement of fertility patterns. In.: Sheps, M. C. and J. C. Ridley (eds.) Public Health and Population Change. University of Pittsburgh Press: 287-306.
Sobotka 2003. Změny v časování mateřství a pokles plodnosti v České republice v 90. letech. Demografie 2/45: 77-87.
Sobotka et al. 2006. Monthly Estimates of the Quantum of Fertility: Towards a Fertility Monitoring System in Austria. Vienna Yearbook of Population Research Volume 2005: 109-141.  http://www.oeaw.ac.at/vid/publications/VYPR2005/VYPR2005.shtml




Kryštof Zeman