demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50813

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
12.11.2010 REPORTÁŽ: Třetí seminář aplikované demografie na Albertově

Dne 17.9. 2010 se v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Albertov 6) konala v pořadí již třetí konference (Seminář A. C. Kuijstena) aplikované demografie věnovaná demografickému stárnutí, zdravotnímu stavu seniorů a sociálním službám pro seniory. Z tohoto semináře vám přinášíme reportáž.

Nebyla to tedy čistě demografická konference (jak už její název napovídá), ale na stárnutí populace zde bylo prezentováno více pohledů. Seminář zahájili úvodním slovem RNDr. Tomáš Kučera, CSc., Jakub Langhammer, Ph.D. a Ing. David Kafka z MPSV ČR (náměstek ministra pro sociální a rodinnou politiku).

 

První tématický blok se nesl v mnohaslibném duchu: „Co můžeme očekávat“ a odstartoval ho příspěvek Tomáše Kučery (ve spolupráci s RNDr. Borisem Burcinem, Ph.D., který se bohužel musel z konference omluvit). Prezentace poukázala na očekávané změny ve věkové struktuře populace v příštích čtyřiceti letech a na předpokládaný nárůst indexu stáří (poměr složky 65+ vztažené k dětské složce populace do 14 let včetně), který by měl nejvyšší hodnoty dosahovat někdy kolem roku 2040. Tomáš Kučera zároveň upozornil, že populaci ve věku 65 a více let nelze považovat za homogenní celek a je třeba ji rozložit do více věkových kategorií, a ty sledovat a posuzovat zvlášť. Největší procentuální nárůst je do budoucna predikován právě u nejstarší složky populace, tj. věkové kategorie 85 a více let. Změny nastanou i v indexu zátěže ekonomicky aktivní populace. Pokud v roce 2010 připadalo v ČR zhruba 22 seniorů na 100 osob v produktivním věku 15-64 let (průměr evropské sedmadvacítky činil 25 seniorů na 100 osob v produktivním věku), v roce 2050 by se měl podle stávajících parametrů průměr EU (pokud se Unie nerozšíří o nové členy, či se nerozpadne) zvýšit na 50 seniorů na 100 osob v ekonomicky aktivním věku (v případě ČR dokonce až na 55).
Shrnutí příspěvku upozornilo na radikálnější podobu procesu stárnutí v ČR, než v celé EU: „Relativně brzy po odeznění vlivu poválečného baby-boomu nastoupila generace baby-boomu sedmdesátých let (a pak došlo k výraznému poklesu úrovně plodnosti). Tento fakt může v důsledcích zapříčinit, že ČR bude patřit v rámci EU výhledově k nejstarším populacím.“

 

Na prezentaci Tomáše Kučery s Borisem Burcinem navázala Prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc. příspěvkem nazvaným Trendy a vyhlídky zdravotního stavu seniorů v ČR a v zemích EU. Svou přednášku zahájila promítnutím fotografie jedné z nejstarších zdokumentovaných obyvatelek naší planety, jež zemřela ve věku 122 let. Dále se přednášející zaměřila na hlavní rysy procesu stárnutí v EU. Stále se zvyšuje naděje dožití při narození, zvláště pak naděje dožití ve věku 65 let. Nejenom více lidí se dožívá vyššího věku, ale především starší lidé žijí déle (otázkou je, v jakém zdravotním stavu). Navzdory všem systémovým změnám je stále patrný rozdíl v naději dožití východní části EU a ostatních členských států Unie. Dožití se vyššího věku a prožití více let ve stáří s sebou nese i zvýšené riziko prožití většího počtu let v nedobrém zdravotním stavu, kdy organismus sužuje soubor různých chorob a zdravotních omezení, jež nevedou přímo ke smrti, ale významně člověka omezují a snižují jeho soběstačnost.
Na základě shlukové analýzy (naděje dožití ve věku 65 let bez zdravotního omezení) vytipovala Jitka Rychtaříková tři typy zemí EU:
1) Lidé (ženy i muži) se nedožívají příliš vysokého věku, jsou navíc limitováni ve svých aktivitách a trpí chronickými nemocemi (východoevropské a středoevropské státy Unie)
2) Lidé (ženy i muži) se dožívají vysokého věku bez omezení ve svých aktivitách a bez chronických nemocí (severské státy Unie, dále pak Řecko a Lucembursko)
3) Lidé (ženy i muži) se dožívají relativně vysokého věku v relativně dobrém zdravotním stavu (objektivně), subjektivně však považují svůj zdravotní stav za horší, než je (např. Německo, Francie, Portugalsko, Slovinsko či Finsko).

 

První blok konference uzavřel geriatr, MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc svým příspěvkem Očekávané důsledky vývoje zdravotního stavu seniorů a jeho demografických aspektů z hlediska dlouhodobé péče o seniory. Ve své prezentaci upozornil na nedostatečnost demografických dat pro popis a analýzu zdravotního stavu seniorů.
Poukázal na fakt, že v kontextu sociálních, ekonomických a politických souvislostí (panika ze stárnutí populace, ztráta a nedostatek mezigenerační solidarity, problémy s financováním) je zapotřebí:
- zajistit funkční systém podpůrné všestranné dlouhodobé péče
- přistupovat ke zdravotnímu stavu seniorů individuálně a komplexně
- zajistit seniorům v dlouhodobé péči důstojnost a klást důraz na hledání nejvhodnějších služeb pro tyto klienty.
V pohledu na zdravotní stav seniorů nestačí dbát medicínské klasifikace nemocí. Zdeněk Kalvach kladl důraz na „křehkost“ seniorů, jež se s rostoucím věkem zvyšuje.

 

Po občerstvující přestávce, během níž pokračovaly debaty na témata, jež se objevila v předchozích prezentacích, došlo na druhý blok příspěvků, tentokrát shrnutých pod otázkou: „Co by mohlo/mělo být uděláno?“ Tedy od vědecké analýzy, co je, se přešlo k politickému hledisku, co by býti mělo.
Profesor Joseph Troisi, Ph.D. (z Mezinárodního institutu pro stárnutí v rámci OSN) se soustředil na Pozici dlouhodobé péče v rámci modelu „welfare-state“ ve společnostech postižených procesem stárnutí a zabýval se též jednotlivými rolemi rodiny, státu a občanské společnosti. Dotkl se problematiky péče o nemocné seniory v prostředí rodiny (to s sebou ovšem nese zátěž ekonomicky aktivních, často již však též starších osob, jež se snaží skloubit svou profesi s péčí o člena rodiny) a problematiky institucionální péče. Je důležité mezi těmito složkami najít jakousi rovnováhu, aby byl systém efektivní, pro seniory i jejich okolí akceptovatelný a hlavně udržitelný.

 

Mgr. Petr  Wija, PhD. navázal příspěvkem Přístupy a priority MPSV ČR týkající se dlouhodobé péče. Dlouhodobá péče by měla být specifickou oblastí sociální ochrany. Autor prezentace poukázal na některé zajímavé postřehy v souvislosti s budováním systému dlouhodobé péče.
„Nejnákladnější management je ten, jemuž chybí informace“ (Holčík) či „Nejlepší způsob předvídání budoucnosti je její formování“ (Peter Drucker).
Na příkladu Spojeného království poukázal Petr Wija na trend, kdy v 90. letech dvacátého století výrazně stoupla hodnota ukazatele měřícího počet lůžek na 1 000 obyvatel v pečovatelských domech.

 

Závěrečnou prezentaci Problematika péče v systému mezinárodní politiky stárnutí populace obstaral Dr. Alexandre Sidorenko, mezinárodní expert na problematiku stárnutí populace.. Ve všech zemích světa (bez ohledu na rozvinutost jejich ekonomik) je očekáván nárůst procentuálního zastoupení populace osob ve věku 60 a více let (v Asii se to mj. bude týkat ekonomicky expandující Číny, ale i rozvíjející se Indie), někdy od dvacátých let dvacátého století začne viditelněji stárnout i africký kontinent. Zatímco v ekonomicky a sociálně rozvinutých oblastech světa žijí starší lidé nejčastěji se svým partnerem/partnerkou, v rozvojových zemích žijí nejčastěji (až ze tří čtvrtin) se svými dětmi či vnoučaty. Ve vyspělých ekonomikách žijí senioři podstatně častěji sami, oproti seniorům z rozvojových ekonomik. Je zřejmé, že do budoucna náklady na dlouhodobou péči seniorů nutně porostou. Závěrem pak autor příspěvku poukázal na Madridský akční plán.

 

Konference byla velmi zajímavá, příspěvky se vhodně doplňovaly a napříč všemi se neslo ústřední téma semináře: Jak může demografie (spektrum demografických dat) pomoci v hledání odpovědí na otázky týkající se zdravotního stavu seniorů a optimálního systému péče pro tyto osoby. Třetí seminář aplikované demografie je rozhodně příslibem dalších přínosných prezentací a lze očekávat, že i příští rok bude zajištěna hojná účast přednášejících, témat i posluchačů.


Marek Řezanka
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum