demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51629

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
18.02.2011 REPORTÁŽ: Reprodukce lidského kapitálu

13. a 14.  12. 2010 pořádala katedra demografie Vysoké školy ekonomické v Praze a Ústav pro informace ve vzdělávání 3. ročník konference Reprodukce lidského kapitálu. V novém bloku prezentovali studenti oboru sociálně-ekonomická demografie a statisticko-pojistné inženýrství výsledky svých semestrálních, bakalářských či diplomových prací.

Lukáš Bricín se v příspěvku Ekonomicky aktivní obyvatelstvo a trh práce zabýval vývojem a srovnáním ekonomicky aktivního obyvatelstva v zemích střední Evropy (Německo, Polsko, Česko, Slovensko, Rakousko a Maďarsko) a porovnáním tohoto vývoje v regionu s údaji za celou EU. Konkrétně se zaměřil nejdříve na vymezení pojmu ekonomicky aktivní obyvatelstvo a na vývoj jeho stavu ve srovnávaných zemích. Poté se věnoval problematice nezaměstnanosti a zamýšlel se nad hypotézami týkajícími se vztahu celkové míry nezaměstnanosti a  počtu osob v produktivním věku, míry dlouhodobé nezaměstnanosti a vývojem HDP. Na závěr se věnoval zaměstnanosti a podrobnějšímu členění měr zaměstnanosti ve srovnávaných zemích.
Kornélia Cséfalvaiová ve svém příspěvku Zmeny v rodinnom správaní prezentovala názory různých autorů na rodinu, manželství, rodičovství a výchovu. Zdůraznila význam manželství a výchovy. Definovala pojem rodina z pohledu současné moderní společnosti, význam rodiny a její funkce. Poukázala na změny, kterým rodina v průběhu 20. století čelila a kterými procházela. Přednesený příspěvek měl za cíl ovlivnit názory zejména mladých lidí na rodinu, přivést je ke kladnému postoji k rodičovství a manželství.
Marie Janoušková si pro prezentaci na téma Klasifikace zemí EU s využitím demografických údajů se zaměřením na náhradní rodinnou péči vyhledala údaje o formách náhradní rodinné péči v České republice a srovnávala podmínky, které musí žadatelé splňovat u jejích různých forem. Obsah příspěvku tak poněkud neodrážel to, co bylo v názvu slibováno. Rozebrala projekt Národního akčního plánu Ministerstva práce a sociálních věcí na období 2009-2011. Statisticky porovnala sociologický rozvoj rodin. Dále se pokusila vysvětlit kontraproduktivitu zákonů České republiky (státních orgánů) vzhledem k náhradní rodinné péči. Popsala rozdělení a stagnaci ústavních zařízení. Na krajových statistikách ústavních zařízení vysvětlovala nedostatečnost sociální podpory. Dále prezentovala výsledky soupisu dostupné evidence Ministerstva práce a sociálních věcí o počtu dětí s nařízenou ústavní výchovou a srovnala je s umisťováním dětí do náhradní rodinné péče. Teprve v psaném příspěvku byla rozebrána mezinárodní adopce a Úmluvu o právech dítěte, čl. 21 z r. 1989 a okrajové srovnání mezinárodních statistik a vývoj legislativ států vztahující se k adopcím. Částečně se také věnovala nezvyklým formám náhradní rodinné péče ve světě.
V příspěvku Střední délka života v České republice a v zemích EU Jana Langhamrová poukázala na změny v úmrtnosti, které měly za následek prodlužování střední délky života a snížení kojenecké úmrtnosti. Na základě časových řad dostupných na stránkách ČSÚ byl vyhodnocen vývoj základních ukazatelů, které se na změnách úmrtnosti podílely. Z údajů o vývoji střední délky života mužů a žen ve vybraných věkových skupinách, kvocientu kojenecké úmrtnosti a ukazatele skutečné porodnosti v České republice v letech 1920-2008 byl také vypočítán paradox střední délky života a potřebná úroveň porodnosti a střední délky života pro zachování prosté reprodukce. Paradox střední délky života se obvykle používá pouze pro porovnání střední délky života osoby právě narozené a osoby jednoleté. Jana Langhamrová ukázala, že zaměříme-li se podrobněji na délky života osob v dětském věku, zjistíme, že v dřívější době platilo, že i zbývající délka života osoby 13leté byla delší, než délka života osoby při narození. Z dostupných dat pro střední délku života při narození pro muže a ženy například vyplývá, že v roce 1920 byla naděje dožití pro 13letého chlapce vyšší než pro 0letého v témže roce. Totéž platilo v roce 1920 pro 12letou dívku. Bylo to způsobeno vysokou kojeneckou a dětskou úmrtností. Bez zajímavosti nebylo ani přehledné srovnání vývoje střední délky života v České republice a v evropských zemích. Ve všech zemích délka života postupně roste, výjimkou jsou například země bývalého Sovětského svazu, kde dochází ke kolísání střední délky života v průběhu posledních 20 let. Srovnání jednotlivých zemí bylo provedeno na základě údajů z databáze Eurostatu a Human Mortality Database.
Stanislav Mazouch seznámil posluchače v příspěvku Výběrové šetření pracovních sil s teoretickým pozadím tohoto šetření. Česká republika se dělí dle statistiky na NUTS 1 (Česká republika), NUTS 2 (8 statistických oblastí) a NUTS 3 (14 krajů). Tímto dělením můžeme porovnávat územní celky v rámci EU, které mají stejné členění. Musíme počítat s tím, že VŠPS je výběrové šetření a za menší celky může být více nepřesné. VŠPS šetří domácnosti v náhodně vybraných bytech, kde zjišťuje obvykle bydlící osoby. Osoby zde nemusí mít trvalé, přechodné bydliště nebo zde být nahlášeny. Šetří se všechny osoby, které zde budou bydlet alespoň jeden rok, aby mohlo proběhnout celé šetření. U osob mladších 15 let se zjišťují jen základní informace, jako věk, pohlaví, národnost, vztah k sobě v čele domácnosti. Šetření se neprovádí v hromadných ubytovacích zařízeních, proto údaje za cizí státní příslušníky a jiné skupiny obyvatelstva nejsou přesné. Tyto údaje lze zjistit z jiných šetření. Samotné šetření se v České republice provádí ve více jak 25 tis. bytech, což je asi 0,6 procenta všech obydlených bytů. Dále bylo uvedeno, kolik procent obydlených bytů se šetří v zahraničí. V ČR je šetření dobrovolné, v některých zemích EU je povinné. Informace byly převážně čerpány z veřejných zdrojů Českého statistického úřadu.
Jan Pivrnec navázal s příspěvkem Demografická analýza ekonomicky aktivního obyvatelstva, jehož cílem bylo seznámit posluchače s tím, jak je ovlivňováno fenoménem posledních let -  stárnutím obyvatelstva a jaké problémy a úskalí toto stárnutí obyvatelstva přináší. Posluchači byli seznámeni s problematikou neustále klesajícího počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Za pomoci převzaté střední varianty projekce obyvatelstva České republiky, kterou vypracoval Český statistický úřad, byla nastíněna doporučení vzhledem k důchodové reformě chystané v současné době. Prezentující se také zamýšlel se nad pojmem „reálná služba státu“, který definoval jako odchod osoby ze vzdělávací soustavy do zaměstnání. S tím, jak v posledních letech stoupá počet studentů terciálního studia, se předpoklad, že lidé jsou ekonomicky aktivní zhruba od 20 let věku, ukazuje jako nereálný. To by při zachování stávajícího věku odhodu do důchodu vedlo k tomu, že jako ekonomicky aktivní trávíme stále kratší dobu. S tím, jak se prodlužuje délka života, by se mohl a měl zvyšovat věk odchodu do důchodu, ale ne podle věku účastníka, ale podle let, které skutečně odpracoval. To pak následně vzbudilo širokou diskusi.
Cílem příspěvku Petry Suchánkové Muži vs. ženy v ČR a v sousedních státech (srovnávací analýza s využitím vybraných statistických dat v roce 2008) bylo zmapovat, zda v České republice a v sousedních státech existuje diskriminace v odměňování mužů a žen. V úvodu byly podrobně popsány metody sběru dat je jejich klasifikace, v analytické části se autorka zaměřila na základní indikátory v genderové statistice. Byly testovány tyto hypotézy:
  1. Je rozdílná míra nezaměstnanosti mužů a žen mezi našimi sousedy a námi v nejvyšším stupni vzdělání? Dají se rozdíly v míře nezaměstnanosti přisoudit faktu, že některé státy patřily do tzv. Východního bloku a jiné do Západního?
  2. Je v ČR a ve všech sousedních státech stejný rozdíl v odměňování mužů a žen?
  3. Jedním z faktorů ovlivňujících GPG (gender pay gap) je průměrný týdenní počet odpracovaných hodin. Stráví muži během týdne v práci v průměru více hodin, a proto mají vyšší plat?
U hypotézy 1 se zjistilo, že míra nezaměstnanosti mužů a žen mezi státy je opravdu rozdílná. Tento rozdíl však nelze přičítat tomu, že některé státy patřily před rokem 1989 do tzv. Východního popř. Západního bloku.
Hypotézu číslo 2 bylo nutno zamítnout. Podle dat z Eurostatu se ukázalo, že rozdíly v odměňování jsou mezi státy velmi rozdílné. Důvodem však nemusí být rozdílná diskriminace na trhu práce, ale spíše srovnatelnost jednotlivých datových zdrojů a postupné přechody z jiným šetřením.
U hypotézy 3 byl zkoumán jeden z faktorů, které přispívají k rozdílnému odměňování v zaměstnání, a tím byly odpracované hodiny. Při porovnávání mužů a žen v rámci jednotlivých vybraných států došla autorka k závěru, že ve všech státech muži pracující na plný úvazek tráví v zaměstnání více hodin než ženy s plným úvazkem. Naopak porovnáváme-li počty odpracovaných hodin u zaměstnanců a zaměstnankyň pracujících na částečný úvazek, odpracují více hodin ženy. Autorka tím prokázala, že odpracovaná doba v zaměstnání má vliv na rozdíl v odměňování mužů a žen.

Texty příspěvků ostatních 55 autorů jsou k dispozici zde.


Eva Kačerová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum