demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51624

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
3.05.2011 VÝZKUM: Cizinci v městské části Praha 13

Situaci v městské části Praha 13 se náš tým dlouhodobě věnuje na základě poptávky ze strany představitelů městské části. Na opakující se demografické analýzy tak navazuje výzkum cizinců v této městské části. V následujícím textu přinášíme jako ukázku několik kapitol.Výzkum byl zpracováván ve druhé polovině roku 2010.

1. Východiska a cíle výzkumu
Problematika cizinců v různých místech České republiky je stále aktuálnější. Mediální zájem o tuto problematiku zvýšila také doznívající hospodářská krize, která právě na cizince dopadla nejvýrazněji, což celou řadu imigrantů postavilo do nelehké situace. V této souvislosti zaznívaly  stále častěji také obavy z významného nárůstu kriminality v důsledku sociálního propadu jednotlivých národnostních skupin. Zdá se, že nejčernější obavy se nenaplnily, i když  na konečné hodnocení je ještě brzy. Krize kulminující mezi lety 2008 až? 2010 nám však napověděla, na co bychom měli být v budoucnu připraveni a co je možné očekávat v případě opakující se situace ekonomické recese.

Základním východiskem koncepce tohoto výzkumu bylo identifikování problémů v kontextu cizinecké problematiky a návrh optimálních nástrojů, které by vedly ke zlepšení situace. Významný akcent je přitom kladen na reálnou proveditelnost těchto opatření v kompetenčním rámci politiky samosprávy. Je totiž zřejmé, že cizinecká problematika je podmíněna celou řadou faktorů, nejvíce pak v oblasti legislativy, nicméně na toto téma existuje již mnoho relevantních studií. V reálné kompetenci samosprávy na úrovni městské části zároveň není dosažení kýžených legislativních změn reálné.  Cíle výzkumu lze proto definovat ve třech základních rovinách:

a) Popis stávající situace z pohledu statistiky
(Kvantitativní analýza)

b) Identifikace potenciálních problémů a rizik v kontextu cizinecké problematiky
(Expertní šetření, Focus group)

c) Návrh reálných nástrojů, které by reflektovaly identifikované problémy a rizika
 (Expertní šetření, Focus group)


2. Metodologie
Koncepce výzkumu zahrnuje využití kvantitativních i kvalitativních metod. Hlavní důraz je však kladen na expertní šetření v jehož rámci jsme se zaměřili na potenciální oblasti problémů.

2.1. Kvantitativní analýza
Kvantitativní analýza využívá více různých zdrojů, jelikož analýza dílčího městského obvodu v rámci metropole obvykle bývá podmíněna celou řadou faktorů, především se jezná o pracovní migraci, dojíždění za vzděláním, apod. Zároveň objekt výzkumného zájmu, tedy cizí státní příslušníci, představuje značný problém v oblasti evidence. Významnou komplikací je mimo jiné také změna ve vedení policejních statistik, které jsou od roku 2007  poskytovány  pouze za území celého kraje a nikoli jednotlivých obvodů.

2.2. Expertní šetření
Expertní šetření bylo zvoleno jako páteřní výzkumná metoda. Celkově bylo osloveno 15 expertů z různých institucí, které přicházejí do kontaktu s cizinci v různých kontextech. Nejpočetněji byli zastoupeni experti ze vzdělávacích institucí (mateřské školy- MŠ, základních školy- ZŠ a střední školy- SŠ). Dále byly realizovány rozhovory s pracovníky státní i městské policie, pod které jednotlivé lokality Prahy 13 spadají. Významnou skupinou expertů byli také pracovníci neziskových organizací, které na území Prahy 13 poskytují služby zaměřené na cizince.

S jednotlivými experty byly realizovány polostrukturované rozhovory, které umožňují v dostatečné míře srovnání a zároveň poskytují výzkumníkovi potřebný prostor pro flexibilní vedení rozhovoru. Rozhovory nebyly nahrávány z důvodu udržení otevřenosti a důvěry mezi výzkumníkem a expertem. Cizinecká problematika je do jisté míry politicky podmíněné téma a v případě nahrávání by se dotazovaní experti mohli obávat  potenciálních problémů.

Struktura rozhovoru byla rozdělena do dvou základních částí zaměřených na popis stávající situace, popřípadě její vývoj  a na otázky spojené s integrací cizinců, vhodných integračních nástrojů a opatření, atd.  Dílčí otázky mohly být přizpůsobeny výzkumníky na míru instituci, ze které expert pocházel.

Otázky polostrukturovaného rozhovoru
A) Stávající situace a vývoj
- Jaké je národnostní složení cizinců na Praze 13?
- Dokážete odhadnout podíl cizinců na Praze 13?
- Jaká je sociální situace cizinců, popřípadě odlišná sociální situace dle jednotlivých národností?
- Pozorujete vývoj v posledních letech? Horizont 5 let, 10 let, 15 let.
- Jak jsou podle vás cizinci přijímáni místními obyvateli?
- Daří se integrace jednotlivých národnostních skupin? Snaží se o to samotní cizinci?
- Popište jednu špatnou zkušenost a jednu dobrou zkušenost
- Jaké je podle vás uplatnění na trhu práce jednotlivých národnostních skupin?
- Setkáváte se s kriminalitou cizinců?
- Setkáváte se s problematickou mládeží?
- Jak vidíte budoucí vývoj jednotlivých národnostních skupin v oblastech:
a) Integrace
b) Sociální situace
c) Vzdělání
d) Uplatnění na trhu práce

B) Integrace, prevence, nástroje
- Jak by se podle vás měli cizinci chovat?
- Vidíte nějaká potenciální rizika spojená s pobytem cizinců na Praze 13?
- Liší se rizika dle národností?
- Řekněte nějakou vaši pesimistickou vizi
- Nyní řekněte optimistickou vizi.
- Jaká je role městské části v oblasti integrace?
- Role neziskového sektoru?
- Role vzdělávacích institucí?
- Potřebujeme cizince?
 
2.3. Focus group
Poslední využitou výzkumnou metodou je Focus group, která byla využita na hlubší pochopení hlavního identifikovaného problému v rámci expertního šetření, kterým se ukázala být Problémová mládež, především v oblasti sídliště Nové Butovice. V rámci Focus group jsme se zaměřili na pochopení situace a především definování vhodných nástrojů prevence. Jednotliví účastníci pak okruhy témat ještě rozšířili o další témata.

Složení účastníků Focus group bylo nadesignováno v návaznosti na expertní šetření s akcentem právě na problematiku mladistvých, konkrétně potom problematiky gangů. Mezi účastníky byli zástupci státní a městské policie, kurátorů pro mládež z Úřadu městské části Praha 13, zástupce sociálního odboru ÚMČ Prahy 13 a dále zástupci nestátních neziskových organizací, které na Praze 13 působí v terénu, ať již se zaměřením na drogovou problematiku, nebo na problematiku cizinců. Celkem se Focus group zúčastnilo 7 lidí.

----

3.4. Závěr
(dílčí závěr z kvantitativní analýzy)
Správní obvod Praha 13 je regionem, který se v současné době velice populačně rozrůstá, a to jak vlivem přirozené měny, tak zejména vlivem migrace. Tu umožňuje intenzivní bytová výstavba posledních několika let. SO Praha 13 je však částí Prahy, kde se na migraci a celkovém populačním růstu výrazně podílejí cizinci. I když statistiky, které by nám populaci cizinců blíže dokumentovaly jsou téměř nedostupné, přesto existující data ukazují na relativně vysoký podíl cizinců v populaci SO Praha 13 – ten v roce 2007 představoval necelých 12 % a lze předpokládat jeho další nárůst během posledních dvou let.

Podle evidence celorepublikové zahraniční migrace celkem připadá většina migrace ze zahraničí na osoby ve věku 20-49 let, maxima pak migrační saldo dosahuje ve věkové skupině 20-29 let, i když s postupem času zaznamenáváme stále častěji migraci jak starších, tak mladších osob. Věková struktura cizinců je tak mladší ve srovnání s českou populací, což se projevuje i ve věkové struktuře populace SO Praha 13. Ta je jednou z nejmladších v rámci Hl.m.Prahy vůbec.

Graf 11: Věková struktura SO Hl.m.Prahy, 2009 (zdroj ČSÚ)
 

Odhaduje se, že v současné době je zhruba 90 % obyvatel – cizinců v produktivním věku, vzhledem k zaznamenaným trendům však lze očekávat nárůst zejména dětské složky populace cizinců, neboť určitá část z nich se zde pravděpodobně usadí a založí rodinu. To bude představovat zátěž zejména pro mateřské a základní školy SO Praha 13 které se již nyní vyznačují vysokým podílem dětí cizí státní příslušnosti ve srovnání s ostatními částmi ČR. Podíl dětí cizí státní příslušnosti dosahuje v MŠ necelých 8 %, v ZŠ pak necelých 9 % žáků.

Z hlediska struktury cizinců je SO Praha 13 také specifickým regionem. Nejvyšší podíl cizinců pochází z Ukrajiny a Ruska, na celkovém počtu cizinců se podílejí více než 50 %, zejména občané Ruska jsou mezi cizinci v SO Praha 13 ve srovnání s jinými lokalitami zastoupeni výrazně častěji. Naopak méně často jsou zastoupeni občané ze zemí EU a Vietnamci.

---------------


6. Závěr a doporučení

6.1. Shrnutí
Obecným závěrem vyplývajícím především z expertního šetření, ale také z uskutečněné Focus group je, že problémy s cizími státními příslušníky nejsou na území městské části Praha 13 v současné době nikterak významné. Tento závěr je překvapující i z toho důvodu, že dle statistických údajů stejně jako na základě odhadů lidí, kteří se problematikou cizinců na území Prahy 13 zabývají, je podíl cizích státních příslušníků relativně vysoký a ve srovnání s jinými městskými částmi rozhodně nadprůměrný. Navíc se v řadě případů jedná o pracovní migranty, kteří jsou zde pouze kvůli práci a své rodiny mají v zemi původu, což je častý rizikový faktor ovlivňující vykořenění takovýchto migrantů. Z pohledu národnosti se toto riziko týká nejvíce Ukrajinců, kteří bydlí na ubytovnách, popřípadě ve větším množství v nájemních bytech.

Dle získaných informací se cizinci nepodílejí ve větší míře na páchání trestné činnosti ani na páchání přestupků. Mezi uživateli drog, se kterými se daří dlouhodobě pracovat v rámci terénních programů, nejsou téměř žádní cizinci a ani s alkoholismem není problém cizinců významněji spojen. V expertním šetření identifikovaný problém mladistvých gangů nebyl při podrobnějším rozboru potvrzen jako fenomén s významným rizikovým potenciálem a také byla vyvrácena obava z národnostních konfliktů mezi mladistvími, jelikož nejvýznamnější gang rozkrytý před třemi lety vedl Čech.

Nejvíce obav bylo proto identifikováno v oblasti výhledu do budoucna a v rovině potenciálního konfliktu starousedlíků a cizinců ve chvíli, kdy přesáhne podíl cizinců v Praze 13 určitou „únosnou mez“. Přičemž tato „únosná mez“ je velmi relativní, pro někoho již byla překročena, někdo ji nedokáže vyčíslit a pro jiné může být překročena v blízkém horizontu. Právě na předcházení potenciálním konfliktům mezi cizinci a původními obyvateli byla zaměřena Focus group a stejně jako v expertním šetření, i zde byl kladen největší důraz na prointegrační politiky městské části.

Tyto obavy jsou důležité mimo jiné i v kontextu zjištěných výsledků vyplývajících z demografické analýzy.  Z tabulek 5 a 6, stejně jako z Grafu 9 je patrný významný nárůst počtu cizinců na území SO Prahy 13. Zajímavé je srovnání vývoje počtu cizinců z členských zemí Evropské unie a z tzv. třetích zemí. Zatímco počet cizinců z EU v posledních letech stagnuje, jsou to právě cizinci ze třetích zemí, jejichž počet v posledních pěti letech významně narůstá. Odhaduje se, že v současné době je zhruba 90 % obyvatel – cizinců v produktivním věku, vzhledem k zaznamenaným trendům však lze očekávat nárůst zejména dětské složky populace cizinců, neboť určitá část z nich se zde pravděpodobně usadí a založí rodinu.

Zároveň se téměř všichni experti shodli na tom, že Praha 13 představuje v oblasti aktivní prointegrační politiky příklad dobré praxe, což potvrdili i pracovníci všech zainteresovaných neziskových organizací, kteří mohou srovnávat situaci v jiných částech Prahy. Je pravděpodobné, že na dobrém soužití většinového obyvatelstva Prahy 13 a cizinců má podíl aktivní a prointegrační politika městské části, díky níž se daří předcházet možným problémům v soužití.

Ze zkušeností celé řady západoevropských zemí, které prošly v posledních desetiletích mohutnými imigračními vlnami, lze vypozorovat negativní zkušenosti s fenoménem stigmatizace lokalit. Takováto stigmatizace může vycházet stejně tak z domněnek a fám, jako ze zkušeností s reálným vývojem. V každém případě může dojít v relativně krátkém čase, v řádu let, k významné etnicko – sociální proměně celých čtvrtí. Tato proměna bývá urychlována obousměrnými tendencemi, kdy se původní obyvatelé z obavy z budoucího vývoje, respektive z nespokojenosti se stávajícím vývojem, stěhují pryč a naopak jiní lidé se stěhují do takovéto lokality. Výsledkem celého procesu je vyšší míra segregace, ať již na bázi národnosti nebo sociálního statusu. Jestliže tedy v současné době neexistuje na Praze 13 v kontextu cizinecké problematiky významnější problém, tato situace se může rychle změnit.

6.2. Doporučení
Na základě dílčích výsledků a také na základě vícestupňové konfrontace těchto dílčích výsledků lze doporučit několik opatření a postupů, jejichž cílem je předcházení negativnímu vývoji v budoucnu. Tato doporučení lze definovat dvěma základními okruhy témat. Především se jedná o činnosti, jejichž cílem je předcházení segregace, respektive podpora integračních politik. Další významnou oblast představují aktivity zaměřené na prevenci rizikového chování, především u mládeže.

a) Kurzy češtiny
Cíl: Podpora integrace cizinců
Nejčastěji zmiňovaným možným nástrojem podpory integrace byla realizace kurzů češtiny, které budou nabízeny na Praze 13 a pokud možno s ohledem na vysoké pracovní vytížení celé řady cizinců. Shoda panovala v tom, že kursy mohou být poskytovány za drobný poplatek, což by nemělo vést k odlivu zájemců o tyto kursy. Většinou byl uváděn poplatek kolem 50 Kč za jednu hodinu jako únosný.

b) Vzdělávání relevantních pracovníků
Cíl: Zvyšování kvality poskytovaných služeb cizincům – podpora integrace cizinců
Důležitým aspektem integračních politik je kvalifikovaný přístup relevantních pracovníků. Jedná se především o pracovníky policie, samosprávy, školství a zaangažovaných neziskových organizací. Návrhy na vzdělávání pracovníků neziskových organizací zaznívaly z řad expertů působících v samosprávě, popřípadě u policie. Hlavními tématy takovýchto kursů by měly být specifické, odborné problémy týkající se především legislativy. Naopak vzdělávání pracovníků samospráv, škol a policie by mělo být zaměřeno na pochopení kulturních podmíněností a odlišného chování některých cizinců. 

c) Propagace Prahy 13 jako dobré adresy
Cíl: Předcházení oboustrannému procesu  segregace
Vzhledem ke skutečnosti, že nejvýznamnějším identifikovaným problémem v rámci výzkumu byly obavy z budoucího vývoje, je důležité nepodcenit možnou stigmatizaci některých čtvrtí, popřípadě celé městské části. Z výpovědí expertů a také z vývoje realizovaných developerských projektů vyplývá pravděpodobný další nárůst podílu cizinců na Praze 13. Z tohoto důvodu je důležité zabránit hrozícímu odlivu původních obyvatel a zároveň pomocí vhodných nástrojů lákat k imigraci široké spektrum populace, aby nezačalo docházet k dominanci jedné národnosti.  

d) Podpora terénní sociální práce
Cíl: Prevence segregace, prevence kriminality
Z výpovědí expertů vyplynulo, že mnoho cizinců žijících na Praze 13 se v dostatečné míře neorientuje v institucionálním prostředí jak samosprávy, tak ani státní správy. Neznalost povinností, jako například placení daní, pojištění, apod., pak mohou mít za důsledek sociální propad celých skupin cizinců a jejich následnou segregaci. Z těchto důvodů by bylo důležité poskytovat dlouhodobě služby terénními sociálními pracovníky, kteří by se podíleli na snižování těchto potenciálních rizik.

e) Podpora a realizace nízkoprahových aktivit
Cíl: Prevence rizikového chování mládeže
Zde byla naprostá většina opatření zaměřena na intenzivnější práci s mládeží, ale nejen z řad cizinců. Mezi jinými názory zazněl také požadavek na větší podporu běžných sportovních klubů na území Prahy 13, ať už se jedná o fotbalový klub, basketbalový, apod. Ideální by byl tento nástroj i směrem k integraci cizinců, jelikož by se nejednalo o aktivitu zaměřenou na nějakou národnostní ani sociální skupinu, ale na všechny mladé z Prahy 13.

Dalšími podporovanými aktivitami by měla být intenzivní práce v terénu s mladistvími, opět bez ohledu na národnost. Zde je však již riziko, že tyto aktivity budou tendovat v zaměření na užší sociální skupinu. V každém případě byl požadavek na terénní práci s mladistvími zmíněn téměř všemi experty zapojenými do výzkumu, stejně tak jako podpora nízkoprahových klubů, kde však panovala obava, že pro takovéto aktivity se budou těžko hledat prostory.
 

Daniel Hůle
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum