Situaci v městské části Praha 13 se náš tým dlouhodobě věnuje na základě poptávky ze strany představitelů městské části. Na opakující se demografické analýzy tak navazuje výzkum cizinců v této městské části. V následujícím textu přinášíme jako ukázku několik kapitol.Výzkum byl zpracováván ve druhé polovině roku 2010.

1. Východiska a cíle výzkumu

Problematika cizinců v různých místech České republiky je stále aktuálnější. Mediální zájem o tuto problematiku zvýšila také doznívající hospodářská krize, která právě na cizince dopadla nejvýrazněji, což celou řadu imigrantů postavilo do nelehké situace. V této souvislosti zaznívaly  stále častěji také obavy z významného nárůstu kriminality v důsledku sociálního propadu jednotlivých národnostních skupin. Zdá se, že nejčernější obavy se nenaplnily, i když  na konečné hodnocení je ještě brzy. Krize kulminující mezi lety 2008 až? 2010 nám však napověděla, na co bychom měli být v budoucnu připraveni a co je možné očekávat v případě opakující se situace ekonomické recese.

Základním východiskem koncepce tohoto výzkumu bylo identifikování problémů v kontextu cizinecké problematiky a návrh optimálních nástrojů, které by vedly ke zlepšení situace. Významný akcent je přitom kladen na reálnou proveditelnost těchto opatření v kompetenčním rámci politiky samosprávy. Je totiž zřejmé, že cizinecká problematika je podmíněna celou řadou faktorů, nejvíce pak v oblasti legislativy, nicméně na toto téma existuje již mnoho relevantních studií. V reálné kompetenci samosprávy na úrovni městské části zároveň není dosažení kýžených legislativních změn reálné.  Cíle výzkumu lze proto definovat ve třech základních rovinách:

a) Popis stávající situace z pohledu statistiky
(Kvantitativní analýza)

b) Identifikace potenciálních problémů a rizik v kontextu cizinecké problematiky
(Expertní šetření, Focus group)

c) Návrh reálných nástrojů, které by reflektovaly identifikované problémy a rizika
 (Expertní šetření, Focus group)

2. Metodologie

Koncepce výzkumu zahrnuje využití kvantitativních i kvalitativních metod. Hlavní důraz je však kladen na expertní šetření v jehož rámci jsme se zaměřili na potenciální oblasti problémů.

2.1. Kvantitativní analýza

Kvantitativní analýza využívá více různých zdrojů, jelikož analýza dílčího městského obvodu v rámci metropole obvykle bývá podmíněna celou řadou faktorů, především se jezná o pracovní migraci, dojíždění za vzděláním, apod. Zároveň objekt výzkumného zájmu, tedy cizí státní příslušníci, představuje značný problém v oblasti evidence. Významnou komplikací je mimo jiné také změna ve vedení policejních statistik, které jsou od roku 2007  poskytovány  pouze za území celého kraje a nikoli jednotlivých obvodů.

2.2. Expertní šetření

Expertní šetření bylo zvoleno jako páteřní výzkumná metoda. Celkově bylo osloveno 15 expertů z různých institucí, které přicházejí do kontaktu s cizinci v různých kontextech. Nejpočetněji byli zastoupeni experti ze vzdělávacích institucí (mateřské školy- MŠ, základních školy- ZŠ a střední školy- SŠ). Dále byly realizovány rozhovory s pracovníky státní i městské policie, pod které jednotlivé lokality Prahy 13 spadají. Významnou skupinou expertů byli také pracovníci neziskových organizací, které na území Prahy 13 poskytují služby zaměřené na cizince.

S jednotlivými experty byly realizovány polostrukturované rozhovory, které umožňují v dostatečné míře srovnání a zároveň poskytují výzkumníkovi potřebný prostor pro flexibilní vedení rozhovoru. Rozhovory nebyly nahrávány z důvodu udržení otevřenosti a důvěry mezi výzkumníkem a expertem. Cizinecká problematika je do jisté míry politicky podmíněné téma a v případě nahrávání by se dotazovaní experti mohli obávat  potenciálních problémů.

Struktura rozhovoru byla rozdělena do dvou základních částí zaměřených na popis stávající situace, popřípadě její vývoj  a na otázky spojené s integrací cizinců, vhodných integračních nástrojů a opatření, atd.  Dílčí otázky mohly být přizpůsobeny výzkumníky na míru instituci, ze které expert pocházel.

Otázky polostrukturovaného rozhovoru
A) Stávající situace a vývoj
- Jaké je národnostní složení cizinců na Praze 13?
- Dokážete odhadnout podíl cizinců na Praze 13?
- Jaká je sociální situace cizinců, popřípadě odlišná sociální situace dle jednotlivých národností?
- Pozorujete vývoj v posledních letech? Horizont 5 let, 10 let, 15 let.
- Jak jsou podle vás cizinci přijímáni místními obyvateli?
- Daří se integrace jednotlivých národnostních skupin? Snaží se o to samotní cizinci?
- Popište jednu špatnou zkušenost a jednu dobrou zkušenost
- Jaké je podle vás uplatnění na trhu práce jednotlivých národnostních skupin?
- Setkáváte se s kriminalitou cizinců?
- Setkáváte se s problematickou mládeží?
- Jak vidíte budoucí vývoj jednotlivých národnostních skupin v oblastech:
a) Integrace
b) Sociální situace
c) Vzdělání
d) Uplatnění na trhu práce

B) Integrace, prevence, nástroje
- Jak by se podle vás měli cizinci chovat?
- Vidíte nějaká potenciální rizika spojená s pobytem cizinců na Praze 13?
- Liší se rizika dle národností?
- Řekněte nějakou vaši pesimistickou vizi
- Nyní řekněte optimistickou vizi.
- Jaká je role městské části v oblasti integrace?
- Role neziskového sektoru?
- Role vzdělávacích institucí?
- Potřebujeme cizince?
 

2.3. Focus group

Poslední využitou výzkumnou metodou je Focus group, která byla využita na hlubší pochopení hlavního identifikovaného problému v rámci expertního šetření, kterým se ukázala být Problémová mládež, především v oblasti sídliště Nové Butovice. V rámci Focus group jsme se zaměřili na pochopení situace a především definování vhodných nástrojů prevence. Jednotliví účastníci pak okruhy témat ještě rozšířili o další témata.

Složení účastníků Focus group bylo nadesignováno v návaznosti na expertní šetření s akcentem právě na problematiku mladistvých, konkrétně potom problematiky gangů. Mezi účastníky byli zástupci státní a městské policie, kurátorů pro mládež z Úřadu městské části Praha 13, zástupce sociálního odboru ÚMČ Prahy 13 a dále zástupci nestátních neziskových organizací, které na Praze 13 působí v terénu, ať již se zaměřením na drogovou problematiku, nebo na problematiku cizinců. Celkem se Focus group zúčastnilo 7 lidí.

----

3.4. Závěr

(dílčí závěr z kvantitativní analýzy)
Správní obvod Praha 13 je regionem, který se v současné době velice populačně rozrůstá, a to jak vlivem přirozené měny, tak zejména vlivem migrace. Tu umožňuje intenzivní bytová výstavba posledních několika let. SO Praha 13 je však částí Prahy, kde se na migraci a celkovém populačním růstu výrazně podílejí cizinci. I když statistiky, které by nám populaci cizinců blíže dokumentovaly jsou téměř nedostupné, přesto existující data ukazují na relativně vysoký podíl cizinců v populaci SO Praha 13 – ten v roce 2007 představoval necelých 12 % a lze předpokládat jeho další nárůst během posledních dvou let.

Podle evidence celorepublikové zahraniční migrace celkem připadá většina migrace ze zahraničí na osoby ve věku 20-49 let, maxima pak migrační saldo dosahuje ve věkové skupině 20-29 let, i když s postupem času zaznamenáváme stále častěji migraci jak starších, tak mladších osob. Věková struktura cizinců je tak mladší ve srovnání s českou populací, což se projevuje i ve věkové struktuře populace SO Praha 13. Ta je jednou z nejmladších v rámci Hl.m.Prahy vůbec.

Graf 11: Věková struktura SO Hl.m.Prahy, 2009 (zdroj ČSÚ)
 

Odhaduje se, že v současné době je zhruba 90 % obyvatel – cizinců v produktivním věku, vzhledem k zaznamenaným trendům však lze očekávat nárůst zejména dětské složky populace cizinců, neboť určitá část z nich se zde pravděpodobně usadí a založí rodinu. To bude představovat zátěž zejména pro mateřské a základní školy SO Praha 13 které se již nyní vyznačují vysokým podílem dětí cizí státní příslušnosti ve srovnání s ostatními částmi ČR. Podíl dětí cizí státní příslušnosti dosahuje v MŠ necelých 8 %, v ZŠ pak necelých 9 % žáků.

Z hlediska struktury cizinců je SO Praha 13 také specifickým regionem. Nejvyšší podíl cizinců pochází z Ukrajiny a Ruska, na celkovém počtu cizinců se podílejí více než 50 %, zejména občané Ruska jsou mezi cizinci v SO Praha 13 ve srovnání s jinými lokalitami zastoupeni výrazně častěji. Naopak méně často jsou zastoupeni občané ze zemí EU a Vietnamci.

---------------

6. Závěr a doporučení

6.1. Shrnutí

Obecným závěrem vyplývajícím především z expertního šetření, ale také z uskutečněné Focus group je, že problémy s cizími státními příslušníky nejsou na území městské části Praha 13 v současné době nikterak významné. Tento závěr je překvapující i z toho důvodu, že dle statistických údajů stejně jako na základě odhadů lidí, kteří se problematikou cizinců na území Prahy 13 zabývají, je podíl cizích státních příslušníků relativně vysoký a ve srovnání s jinými městskými částmi rozhodně nadprůměrný. Navíc se v řadě případů jedná o pracovní migranty, kteří jsou zde pouze kvůli práci a své rodiny mají v zemi původu, což je častý rizikový faktor ovlivňující vykořenění takovýchto migrantů. Z pohledu národnosti se toto riziko týká nejvíce Ukrajinců, kteří bydlí na ubytovnách, popřípadě ve větším množství v nájemních bytech.

Dle získaných informací se cizinci nepodílejí ve větší míře na páchání trestné činnosti ani na páchání přestupků. Mezi uživateli drog, se kterými se daří dlouhodobě pracovat v rámci terénních programů, nejsou téměř žádní cizinci a ani s alkoholismem není problém cizinců významněji spojen. V expertním šetření identifikovaný problém mladistvých gangů nebyl při podrobnějším rozboru potvrzen jako fenomén s významným rizikovým potenciálem a také byla vyvrácena obava z národnostních konfliktů mezi mladistvími, jelikož nejvýznamnější gang rozkrytý před třemi lety vedl Čech.

Nejvíce obav bylo proto identifikováno v oblasti výhledu do budoucna a v rovině potenciálního konfliktu starousedlíků a cizinců ve chvíli, kdy přesáhne podíl cizinců v Praze 13 určitou „únosnou mez“. Přičemž tato „únosná mez“ je velmi relativní, pro někoho již byla překročena, někdo ji nedokáže vyčíslit a pro jiné může být překročena v blízkém horizontu. Právě na předcházení potenciálním konfliktům mezi cizinci a původními obyvateli byla zaměřena Focus group a stejně jako v expertním šetření, i zde byl kladen největší důraz na prointegrační politiky městské části.

Tyto obavy jsou důležité mimo jiné i v kontextu zjištěných výsledků vyplývajících z demografické analýzy.  Z tabulek 5 a 6, stejně jako z Grafu 9 je patrný významný nárůst počtu cizinců na území SO Prahy 13. Zajímavé je srovnání vývoje počtu cizinců z členských zemí Evropské unie a z tzv. třetích zemí. Zatímco počet cizinců z EU v posledních letech stagnuje, jsou to právě cizinci ze třetích zemí, jejichž počet v posledních pěti letech významně narůstá. Odhaduje se, že v současné době je zhruba 90 % obyvatel – cizinců v produktivním věku, vzhledem k zaznamenaným trendům však lze očekávat nárůst zejména dětské složky populace cizinců, neboť určitá část z nich se zde pravděpodobně usadí a založí rodinu.

Zároveň se téměř všichni experti shodli na tom, že Praha 13 představuje v oblasti aktivní prointegrační politiky příklad dobré praxe, což potvrdili i pracovníci všech zainteresovaných neziskových organizací, kteří mohou srovnávat situaci v jiných částech Prahy. Je pravděpodobné, že na dobrém soužití většinového obyvatelstva Prahy 13 a cizinců má podíl aktivní a prointegrační politika městské části, díky níž se daří předcházet možným problémům v soužití.

Ze zkušeností celé řady západoevropských zemí, které prošly v posledních desetiletích mohutnými imigračními vlnami, lze vypozorovat negativní zkušenosti s fenoménem stigmatizace lokalit. Takováto stigmatizace může vycházet stejně tak z domněnek a fám, jako ze zkušeností s reálným vývojem. V každém případě může dojít v relativně krátkém čase, v řádu let, k významné etnicko – sociální proměně celých čtvrtí. Tato proměna bývá urychlována obousměrnými tendencemi, kdy se původní obyvatelé z obavy z budoucího vývoje, respektive z nespokojenosti se stávajícím vývojem, stěhují pryč a naopak jiní lidé se stěhují do takovéto lokality. Výsledkem celého procesu je vyšší míra segregace, ať již na bázi národnosti nebo sociálního statusu. Jestliže tedy v současné době neexistuje na Praze 13 v kontextu cizinecké problematiky významnější problém, tato situace se může rychle změnit.

6.2. Doporučení

Na základě dílčích výsledků a také na základě vícestupňové konfrontace těchto dílčích výsledků lze doporučit několik opatření a postupů, jejichž cílem je předcházení negativnímu vývoji v budoucnu. Tato doporučení lze definovat dvěma základními okruhy témat. Především se jedná o činnosti, jejichž cílem je předcházení segregace, respektive podpora integračních politik. Další významnou oblast představují aktivity zaměřené na prevenci rizikového chování, především u mládeže.

a) Kurzy češtiny
Cíl: Podpora integrace cizinců
Nejčastěji zmiňovaným možným nástrojem podpory integrace byla realizace kurzů češtiny, které budou nabízeny na Praze 13 a pokud možno s ohledem na vysoké pracovní vytížení celé řady cizinců. Shoda panovala v tom, že kursy mohou být poskytovány za drobný poplatek, což by nemělo vést k odlivu zájemců o tyto kursy. Většinou byl uváděn poplatek kolem 50 Kč za jednu hodinu jako únosný.

b) Vzdělávání relevantních pracovníků
Cíl: Zvyšování kvality poskytovaných služeb cizincům – podpora integrace cizinců
Důležitým aspektem integračních politik je kvalifikovaný přístup relevantních pracovníků. Jedná se především o pracovníky policie, samosprávy, školství a zaangažovaných neziskových organizací. Návrhy na vzdělávání pracovníků neziskových organizací zaznívaly z řad expertů působících v samosprávě, popřípadě u policie. Hlavními tématy takovýchto kursů by měly být specifické, odborné problémy týkající se především legislativy. Naopak vzdělávání pracovníků samospráv, škol a policie by mělo být zaměřeno na pochopení kulturních podmíněností a odlišného chování některých cizinců. 

c) Propagace Prahy 13 jako dobré adresy
Cíl: Předcházení oboustrannému procesu  segregace
Vzhledem ke skutečnosti, že nejvýznamnějším identifikovaným problémem v rámci výzkumu byly obavy z budoucího vývoje, je důležité nepodcenit možnou stigmatizaci některých čtvrtí, popřípadě celé městské části. Z výpovědí expertů a také z vývoje realizovaných developerských projektů vyplývá pravděpodobný další nárůst podílu cizinců na Praze 13. Z tohoto důvodu je důležité zabránit hrozícímu odlivu původních obyvatel a zároveň pomocí vhodných nástrojů lákat k imigraci široké spektrum populace, aby nezačalo docházet k dominanci jedné národnosti.  

d) Podpora terénní sociální práce
Cíl: Prevence segregace, prevence kriminality
Z výpovědí expertů vyplynulo, že mnoho cizinců žijících na Praze 13 se v dostatečné míře neorientuje v institucionálním prostředí jak samosprávy, tak ani státní správy. Neznalost povinností, jako například placení daní, pojištění, apod., pak mohou mít za důsledek sociální propad celých skupin cizinců a jejich následnou segregaci. Z těchto důvodů by bylo důležité poskytovat dlouhodobě služby terénními sociálními pracovníky, kteří by se podíleli na snižování těchto potenciálních rizik.

e) Podpora a realizace nízkoprahových aktivit
Cíl: Prevence rizikového chování mládeže
Zde byla naprostá většina opatření zaměřena na intenzivnější práci s mládeží, ale nejen z řad cizinců. Mezi jinými názory zazněl také požadavek na větší podporu běžných sportovních klubů na území Prahy 13, ať už se jedná o fotbalový klub, basketbalový, apod. Ideální by byl tento nástroj i směrem k integraci cizinců, jelikož by se nejednalo o aktivitu zaměřenou na nějakou národnostní ani sociální skupinu, ale na všechny mladé z Prahy 13.

Dalšími podporovanými aktivitami by měla být intenzivní práce v terénu s mladistvími, opět bez ohledu na národnost. Zde je však již riziko, že tyto aktivity budou tendovat v zaměření na užší sociální skupinu. V každém případě byl požadavek na terénní práci s mladistvími zmíněn téměř všemi experty zapojenými do výzkumu, stejně tak jako podpora nízkoprahových klubů, kde však panovala obava, že pro takovéto aktivity se budou těžko hledat prostory.