demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89992

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
5.12.2011 ANALÝZA: Nashledanou v Česku: romská migrace ze Slovenska do ČR

Text reaguje na nedávné nepokoje na Šluknovsku, které proběhly v souvislosti s rasovými útoky na romské etnikum v této části republiky. Snaží se zodpovědět palčivou otázku: je romská migrace do Česka zcela novým jevem nebo pouze se opakující, ba tradiční záležitostí, která začala po rozpadu federace či dokonce dříve? Bude se v budoucnu opakovat nebo dokonce stupňovat? A proč slovenští Romové volí právě Česko?

Problematika romské menšiny v ČR je bolavým problémem, který mimo jiné souvisí s dlouhou historií perzekucí a pronásledování Romů na území Česka a Slovenska již od středověku a také nedávným velkým stěhováním slovenských Romů do ČR po rozpadu federace.

Nepokoje na Šluknovsku: staré kořeny nového problému

Bouře a protesty, které v srpnu a září sužovaly sever Čech a především Šluknovský výběžek, pomalu končí, otázky ale zůstávají.
K dalšímu v řadě napětí mezi Čechy a Romy došlo poté, co skupina mladých Romů mačetami napadla osazenstvo herny v Novém Boru dne 7. srpna 2011 a další skupina asi dvaceti Romů zaútočila na skupinu Čechů v Rumburku dne 21. srpna 2011. Vzápětí se začaly konat protestní demonstrace a s dalšími útoky se dál stupňovalo napětí mezi starousedlíky a především novými Romy. Toto napětí využily především pravicové strany (Dělnická strana sociální spravedlnosti a hnutí Svobodná mládež), které vyprovokovaly místní obyvatele k pochodu na Romy v severočeském Varnsdorfu dne 26. srpna 2011 a 2.-3. září 2011. Oficiálním důvodem k mítinkům a následným demonstracím, které doprovázelo násilí na obou stranách, bylo to, že ve městě v posledním půlroce prudce vzrostla kriminalita, kterou prý mají na svědomí především nově přistěhovalí Romové (Pokorný, 2011). Řada těchto Romů přitom pochází ze Slovenska a do Česka se dostala v dobách po rozpadu federace nebo během známé vlny azylových migrací po roce 2000.
Stěhování Romů jak po území ČR, tak i ze zahraničí (především ze Slovenska) je již dlouhá léta se opakující společensko-ekonomický jev, který má svoje kořeny v dobách 1. republiky a komunistického Československa. V této souvislosti se připomíná situace z roku 2000, kdy se zvedla vlna azylové migrace slovenských Romů do Česka a místní azylová zařízení praskala ve švech. Zkusme se podívat, co se tehdy dělo a zda se tato situace může opakovat v budoucnu.

Romská migrace ze Slovenska? To už tady bylo.

Pokud nějaká migrace Romů z chudých osad na východním Slovensku do bohatšího Česka před rokem 2000 probíhala, nevěnovala jí média a široká veřejnost téměř žádnou pozornost. Poplach se spustil v roce 2000, kdy skoro 800 slovenských občanů (v drtivé většině Romů) podalo žádost o azyl. V roce 2002 celkový počet žádostí ze Slovenska stoupl na 843 (třetí pozice v žebříčku po Ukrajině a Vietnamu) a v následujícím roce ještě vzrostl na 1055 (ČSÚ, 2011). Média se předháněla v popisu „záplavy“ slovenských Romů a cizinecká policie zvažovala možnosti, jak Romy mezi jinými Slováky rozpoznat a nepustit je do republiky. Celá záležitost se komplikovala tím, že v té době byly Česko a Slovensko v celní unii a platil svobodný pohyb občanů.
Co se přesně stalo a proč se najednou zvedla migrační vlna? Odpověď je jednoduchá - slovenští Romové totiž objevili báječnou možnost jak zneužít „český stát blahobytu“.

Řekni, odkud jdeš, a já ti řeknu, jaký jsi emigrant

Podle zprávy Mezinárodní organizace pro migraci z roku 2003 se romská migrace z východního Slovenska dá rozdělit do čtyř kategorií (IOM, 2003). První kategorii tvoří neregistrování emigranti – jsou to nejčastěji odchovanci dětských domovů nebo potulující se mladíci, kteří ani nemají zájem hledat práci. Živí se nejčastěji krádežemi a prodejem drog. Druhou kategorií jsou „dočasní“ pracovní emigranti – jedná se o nejstarší typ romské migrace do Česka - tito lidé vyhledávají zejména zaměstnání načerno (jelikož nemusí platit daně), v důsledku čehož často „naletí“ a musí se vracet domů bez peněz. Tito Romové jezdí za prací několikrát do roka, nejčastěji na sezónu a většinu peněz také přiváží domů rodinám. Třetí kategorií romských migrantů jsou žadatelé o azyl. Tento  mezi slovenskými Romy „nejpopulárnější“ druh migrace se zakládá na předpokladu, že azylové řízení v Česku je skoro vždy zdlouhavé a může trvat až několik let. I když v naprosté většině případů žádost o azyl bude zamítnuta, čas strávený v azylovém zařízení s bezplatným ubytováním a jídlem je pro řadu romských rodin „dovolenou“. Čtvrtou a poslední kategorii slovenských Romů představují „vícenásobní“ emigranti – jedná se o Romy narozené na území České republiky, kteří z nějakého důvodu dostali po rozpadu Československé federace slovenské státní občanství. Tito Romové mají v Česku příbuzné nebo celé rodiny a hojně je navštěvují. Do této kategorie zapadají také odmítnutí romští žadatelé o azyl ze Severní Ameriky nebo Velké Británie: „zastávka“ v azylovém zařízení v České republice je pro ně jakýmsi „oddechem“ na cestě zpět na Slovensko.

Evropský odliv mozků

Ekonomická teorie přichází s následujícím vysvětlením migračních toků: ve státě, kde je návratnost lidského kapitálu nízká (tj. rozdíl ve mzdě vysoce kvalifikovaných pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací či vzděláním je nepatrný), budou emigrovat právě ti lidé, jejichž kvalifikační schopnosti jsou nad průměrem. Příkladem může být Švédsko s vysokým zdaněním občanů, kteří díky svým schopnostem snáze vydělávají nadprůměrnou mzdu, a přidělováním různých dotací a dávek lidem, kteří nejsou schopni dostatečně vydělat. Ve výsledku dochází k jakési sociální „rovnosti“, kdy všichni vydělávají víceméně stejně nehledě na pracovní nasazení a píli, protože bohatí v podstatě „připlácí“ chudým. Právě proto pozorujme v současné Evropě „odliv“ mozků – tento proces nabral hrozivých rozměrů například ve Francii a Německu, kde tisíce mladých absolventů vysokých škol hledá štěstí za oceánem: v Kanadě nebo Spojených státech.
Naproti tomu ve státech, kde získat vzdělání je drahé a dovolit si to může jen nepatrná vrstva lidí, se emigrovat za lepším výdělkem vyplácí jen nekvalifikovaným pracovníkům. Vzdělaných odborníků je totiž tak málo, že jsou velice ceněni a jejich platy se pohybují nad celostátním průměrem: odejdou-li do zahraničí, určitě se nebudou mít tak dobře jako doma. Je prostě lepší být velkou rybou v malém rybníku.
Samozřejmě tato teorie neplatí v době válečných konfliktů nebo ekonomických krachů, jakým byl například rozpad SSSR: proto v České republice a Polsku můžeme velmi často potkat Ukrajince nebo Bělorusa, který byl doma profesorem na vysoké škole nebo hudebníkem v divadle, ale v současné době je nucen živořit jako dělník nebo česáč ovoce.
Podle zprávy OECD z roku 2004 počet vysokoškolsky vzdělaných lidí na Slovensku ve věku mezi 25. a 64. rokem života činil 10% z celkové populace, což je výrazně nižší číslo než je průměr „rozšířené“ EU (21 %), a je na stejné úrovni jako u takové tradiční „emigrantské“ země jako například Itálie (OECD, 2004). Podle předpokladů ekonomické teorie by se emigrovat vyplatilo především Slovákům s nízkou kvalifikací nebo základním vzděláním – když si zvolí emigraci, možná nezbohatnou, určitě se ale nebudou mít tak špatně, jako kdyby zůstali doma. Tento předpoklad ale na Romy neplatí – hodně z nich totiž práci ani nehledá. Ve výzkumné zprávě Slovenského institutu informatiky a statistiky, která se mimo jiné zabývá odhadem nárůstu romské populace na Slovensku do roku 2025, se konstatuje, že vnější emigrace Romů ze Slovenska je „minimální“ a „v budoucnu se nečeká její významný nárůst“ (Infostat, 2002). Dále zpráva uvádí, že jelikož hlavním typem migrace ve sjednocené Evropě je migrace pracovní a Romové nemají ve zvyku migrovat za prací, lze očekávat, že migrace slovenských Romů je a bude „téměř nulová“. Co tedy nutí slovenské Romy emigrovat a proč právě do Česka?

Romští lichváři a sociální sítě

Romové emigrují proto, že život na Slovensku se stává neúnosným (Strielkowski, 2008). Velice nepopulární snížení sociálních dávek od ledna 2003 (maximální částka, kterou může romská rodina dostat od státu včetně všech příspěvku na děti a bydlení, činila před zavedením Eura 10500 SK) a zavedení poplatků v hotovosti za návštěvu osobního lékaře (byť se jedná o symbolickou částku, při hojném počtů dětí a tudíž i návštěv lékařské ordinace se tato suma mohla vyšplhat na 500-600 SK měsíčně nebo její ekvivalent v Eurech) ve spojení s tradiční diskriminací Romů, rostoucí nezaměstnaností a segregací romského etnika přivádí stále více Romů na myšlenku emigrovat. V neposlední řadě při tom hrají roli lichváři a sociální sítě.
Romští lichváři na Slovensku jsou považováni za nejdrastičtějších ve Východní Evropě: splátky dluhu jsou tak vysoké, že z pětisetkoruny se za několik měsíců stává několikatisícová částka (Strielkowski, 2008). Právě lichváři přišli na výborný nápad: když se již romská rodina topí v dluzích, její sociální dávky na splacení nestačí a práce i výdělek jsou v nedohlednu, pošlou rodinu na „dovelenou“ do nějaké okolní země. Rodina požádá o azyl a všechno „kapesné“ posílá lichvářům. Azyl je rovněž dobrá věc, když již Romy nebaví nekonečné dluhy splácet a chtějí někam utéct: získávají tím čas a doufají, že se na dluh třeba zapomene. No a tady přichází vysvětlení, proč se cílovou zemí pro azyl stává právě Česko: je totiž blízko a tak lichváři mohou mít svoje oběti pod stálou kontrolou, kromě toho podobný jazyk a zkušenosti ze společného federativního státu usnadňují Romům běžný život a komunikaci s úřady. Dřívější cíle romské azylové migrace, Kanada a Velká Británie, již azyl občanům zemí EU moc neposkytují, kromě toho, na rozdíl od těchto zemí je azylové řízení v Česku zdlouhavé a byrokratické. Pokud v něm slovenští Romové neuspějí, odejdou zpět na Slovensko nebo zkusí štěstí jinde.
Další věcí, která Romy „táhne“ právě do Česka, jsou rozvětvené romské rodinné „sítě“. Romové jsou notoricky známí tím, že hodně „drží“ spolu. I když podle některých gypsiologů je tato tradice na ústupu, Romové ze Slovenska si pořád mohou být téměř jisti, že přijedou-li do Česka a mají-li tady aspoň vzdálené příbuzné, dostanou jídlo a přístřeší na dobu od několika dnů do několika měsíců a že příbuzní se postarají o vyřízení formalit a shánění práce.

Výhlídky do budoucna: příště v Česku?

Jak tedy předejít dalšímu exodu slovenských Romů do Česka? Uzavřením hranic a monitorováním romské populace se problém moc nevyřeší. Spíše by bylo na místě zlikvidovat jak lichvu a bezpráví, které Romy vyhání ze Slovenska, tak se zaměřit na vytvoření rychlého a transparentního systému azylového řízení – celá procedura nemá trvat roky ale týdny, aby v případě odmítnutí mohli Romové zkusit ještě jinou zem. „Stát blahobytu“ je drahý a jak je vidět přitahuje spoustu lidí, kteří si z něj rádi něco ukrojí.
Hrozí tedy nějaká další „masová“ migrace slovenských Romů? Nejspíše ne: azylová zařízení již o ně nemají zájem a o práci (zvlášť o takovou, o kterou v Česku není nouze – jedná se těžkou fyzickou práci například na stavbách a v továrnách) Romové moc nestojí. Nezbývá tedy nic jiného, než jako doposud „importovat“ ukrajinské dělníky s vysokoškolským diplomem.


Trocha historie - Romové v českých a slovenských zemích
Podle významné slovenské gypsioložky Emilie Horváthové se Romové poprvé objevili v českých zemích a na Slovensku ve 13. století spolu s křížovou výpravou vracející se ze Svaté země (Horvathová, 1962). Když území Maďarska prožívalo v roce 1241 nájezd Tatarů, Romové masově utíkali do Čech, aby se před nájezdníky zachránili. První skutečně doložená zmínka o Romech v českých zemích se datuje rokem 1399. V knize poprav vladařů z Ružomberku se objevuje zápis o „cikánovi, který byl součástí potulné tlupy lapků“ (Davidová, 1970). První Romové, kteří se objevili v Čechách, byli hudební, kováři nebo dokonce vojáci ve službách maďarských králů. V této době soužití s romským etnikem nepůsobilo původnímu obyvatelstvu české kotliny skoro žádné problémy. Potíže začaly po porážce maďarské armády Turky u Mohácse 28. srpna 1526 – v obavě před Turky a jejich možnými „zvědy“ začali být Romové perzekuování. Zajímavé je, že ani otomanští Turci je neměli příliš v lásce: oproti tomu o Židech a Křesťanech, ačkoli to byli jejich nepřátelé, mluvili jako o „lidech Knihy“, tj. Koránu. Romové pod žádnou definici nepatřili a bývali nemilosrdně vybíjení (Crowe, 2005).
V roce 1538 král Ferdinand I. Habsburk vydal první zákon omezující pohyb Romů a jeho následovníci Leopold I. a Josef I. v restriktivní politice pokračovali. Marie Terezie zakázala používat slova „Rom“ a „Cikán“ a nařídila nazývat Romy výlučně „novými občany“ nebo „novými Maďary“. Zákazy a perzekuce se střídaly s pokusem o asimilaci etnika, žádný z nich se však nesetkal s valným zájmem romské populace.
Po vzniku Československa všichni Romové dostali občanství nového státu. Československé sčítání obyvatelstva z roku 1921 uvádí, že v Českých zemích v té době žilo 61 občanů romské národnosti a na Slovensku jich počet stanovil 7.967 osob (Davidová, 1970). Tyto počty však nebyly přesné, protože se zakládaly na předpokladu, že Rom je ten, kdo označuje romštinu za svůj mateřský jazyk.
Druhá světová válka přinesla zatím nejhorší perzekuce romské populace: během romského Holocaustu (známého jako Pořajmos) bylo v Česku zabito kolem 8 000 Romů a na Slovensku kolem 1 000. Povalečné sčítání obyvatelstva z roku 1947 uvádí, že v Československu v té době žilo kolem 101 000 Romů: 84 438 na Slovensku a zbytek v Česku. Jejich počet se díky vysoké porodnosti stále zvyšoval a po rozpadu federace v roce 1993 se počet Romů na Slovensku odhadoval na 400 000 a v České republice 150 000 osob (Nečas a Miklušáková, 2002).


Literatura:

  • CROWE, D. 1995, A history of Gypsies of Eastern Europe and Russia. I.B. Taurus Publishers, London.
  • ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2011, Statistické ročenky České republiky 1999-2008. Praha. Dostupné na: www.czso.cz
  • DAVIDOVÁ, E. 1970, The Gypsies in Czechoslovakia. Part I: Main Characteristics and Brief Historical Development. Překlad D.E. Guy, Journal of the Gypsy Lore Society, Third Series. Vol. 69, No. 3-4.
  • iDNES.cz, 2011. Zprávy iDnes.cz. 21.08.2011. Dostupné zde
  • INFOSTAT (Institute of Informatics and Statistics), 2002, Projection of Roma population in Slovakia until 2025. Bratislava, Akty, November 2002. Dostupné zde
  • IOM - International Organization for Migration, 2003, Závěrečná zpráva k projektu Analýza soudobé migrace a usazování příslušníků romských komunit ze Slovenské republiky na území České republiky (č.j. OAMP-948/2003). Dostupné zde
  • HORVATHOVÁ, E. 1962, Cigáni na Slovensku. Bratislava, Vydavetel’stvo Slovenskej Akademie vied
  • NEČAS, C., MIKLUŠÁKOVÁ, M. 2002, Historie Romů na území České republiky. Český rozhlas. Dostupné zde 
  • POKORNÝ, M. 2011, Na Šluknovsku se bojí i místní Romové. Portál ihned.cz, 11.09. 2011. Dostupné zde
  • STRIELKOWSKI, W., 2008, People of the road: the role of ethnic origin in migration decision. A study of Slovak Roma asylum-seekers in the Czech Republic in 1998-2006. Prague Social Science Studies, Economic Series EC-028, ISSN 1801-5999. Faculty of Arts press, Charles University in Prague: 3-30.
  • OECD, 2004, Education at a Glance: OECD Indicators – 2004 Edition. Dostupné zde

Wadim Strielkowski

Autor je ekonom-migracialog, který se zabývá otázkami pracovní migrace a migrační politiky.
Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze. E-mail: strielkowski@fsv.cuni.cz.

hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum