10.03.2012 REPORTÁŽ: Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity
Dne 1. března 2012 se v Černínském paláci v Praze uskutečnila konference věnovaná aktivnímu stárnutí a mezigenerační solidaritě, čímž byl v České republice oficiálně zahájen Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 vyhlášený Evropskou unií.
Konferenci zahájil úvodním slovem ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který připomenul, že je to poprvé v historii, kdy se lidé dožívají tak vysokého věku. Dále zmínil, že aktuální demografický vývoj není vnímán pouze na národních úrovních jednotlivých členských států, ale je v popředí zájmu Evropské unie, kde se odráží zejména ve strategickém dokumentu EU2020.
Dále ministr neopomenul zmínit vhodné načasování Evropského roku aktivního stárnutí, neboť právě v této době MPSV aktivně pracuje na přípravě nového akčního plánu stárnutí na roky 2013-2017.
Po vystoupení ministra následovalo vystoupení náměstka MŠMT Jana Kocourka, který shrnul výsledky dosažené v rámci Evropského roku Dobrovolnictví 2011 a obrazně pak předal štafetu Evropského roku náměstkovi MPSV Janu Dobešovi. Ten připomenul, že Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 letos právě končí a že je tedy symbolické, že bude ukončen právě Evropským rokem aktivního stárnutí.
Vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal zdůraznil provázanost jednotlivých Evropských roků a připomněl, že rok 2013 bude Evropským rokem aktivního občanství. Dále se věnoval demografickým ukazatelům EU a zdůraznil, že zatímco v současné době je průměrný věk obyvatel v EU 46 let a podíl osob 65+ dosahuje 16 %, tak již v roce 2030 bude průměrný věk v EU 47 let a podíl osob 65+ se téměř zdvojnásobí na 30 %. Další oblastí, které se ve svém proslovu věnoval, byl průzkum veřejného mínění v rámci EU, ze kterého je mimo jiné zřejmé, že skutečnost stárnoucí populace si v zemích EU uvědomuje 71 % respondentů, avšak jako možný problém ho označuje pouze 40 % respondentů. Dle tohoto průzkumu je také zřejmé, že problém mezigenerační diskriminace je výraznější v postkomunistických zemích a také vnímaní osob ve věku 55+ je v těchto zemích negativnější, než ve státech EU 15. Z provedeného šetření pak dále vyplývá, že 2/3 respondentů se domnívají, že by osoby po dosažení důchodového věku měly mít možnost nadále pracovat a 1/3 dokonce zvažuje, že po dosažení důchodového věku bude sama dále pracovat.
V souvislosti s vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí v EU, která v průměru dosahuje 20 %, se Jan Michal zmínil o konkurenci mladých a starých pracovníků, které je dle jeho názoru též potřeba věnovat pozornost. Na závěr svého příspěvku pak připomenul fenomén tzv. „stříbrné ekonomiky“, tedy rozšiřování služeb pro seniory, ve které vidí do budoucna potenciál.
S dalším příspěvkem pak vystoupila Daniela Retková z občanského sdružení Život90, která jako přínos k Evropskému roku 2012 zmínila mezinárodní konferenci IFA (International Federation on Ageing) 2012, pro kterou bylo sdružení Život90 vybráno jako pořadatel. Konference se bude konat 28. května – 1. června 2012 v Praze s mottem Stáří spojuje.
Po vystoupení paní Retkové následovalo představení patronů (ambasadorů) jednotlivých tematických oblastí Evropského roku 2012. Stali se jimi a oficiálně byli do role patronů uvedeni předáním jmenovací listiny náměstkem ministra MPSV Janem Dobešem následující osobnosti.
Květa Fialová, která se dlouhodobě zabývá (nejen mediální) podporou starších osob, zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, která chce hájit práva seniorů na půdě evropské rady, sociolog prof. Ivo Možný, který upozornil zejména na problém vysokého stáří ve věku 80+, filozof a teolog Milan Klapetek, který klade důraz na poznání a individuální rozhodnutí každého, jak prožít stáří, a parazitolog prof. Michal Giboda, který se chce v rámci Evropského roku 2012 věnovat rizikům pro seniory cestovatele. Dalšími patronkami, které se však nemohly konference zúčastnit, se staly Zuzana Baudyšová z nadace Naše dítě a bioložka prof. Helena Haškovcová.
Dalibor Holý z Českého statistického úřadu následně představil „seniory v datech“. Zmínil se o rozdílném mediánovém věku obyvatel různých zemí EU, který je v některých zemích např. Rakousku, Řecku, Finsku a Itálii 42 a více let oproti mediánovému věku 36 let v Irsku, Makedonii a na Islandu. Stranou jeho zájmu nezůstala ani rychlost stárnutí evropských populací, kdy jako nejrychleji stárnoucí populace EU označil Řecko, Německo a Lichtenštejnsko. Dále se pak zaměřil na populaci starších osob v ČR, zejména na její vzdělanostní a pracovní charakteristiky. Upozornil na velmi nízký počet osob ve věku 55+ zapojených do vzdělávacího procesu, který v ČR dosahuje pouze 5 % všech osob ve věku 55+. Dále uvedl, že 17 % obyvatel ČR pobírá starobní důchod a že roste podíl počtu pracujících důchodců, kteří tak tvoří 3 % celkové zaměstnanosti v ČR. Upozornil však na to, že existují značné rozdíly mezi muži a ženami, kdy zaměstnaní muži pobírající důchod, zejména v pozdějším věku tvoří až dvojnásobně početnější skupinu nežli ženy.
S dalším konferenčním příspěvkem Aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita v praxi obcí a měst vystoupil Petr Švec, ředitel Národní sítě Zdravých měst ČR. Jeho hlavním sdělením bylo, že konference na úrovni ministerstev mají smysl jako zastřešující prvek, ale že reálný život se neodehrává na ministerstvech, ale v obcích a městech, kde je tedy také nutno reálně jednat. Představil asociaci aktivních místních samospráv Národní síť Zdravých měst ČR, které se programově hlásí k principům udržitelného rozvoje, zapojují veřejnost do rozhodovacích procesů a podporují zdravý životní styl svých obyvatel.
V odpolední části pak byly představeny jednotlivé tematické oblasti Evropského roku 2012 a zároveň s nimi byly představeny organizace, které se v konkrétních oblastech angažují.
Tematickou oblast Zaměstnávání starších osob odborně uvedl prof. Igor Tomeš, který připomněl, že stárnutí je kontinuální proces a že stárneme ve všech fázích života, což souvisí se změnou životního cyklu současného člověka, kdy se neprodlužuje pouze etapa stáří, ale i předchozí etapy lidského života, jako je studium, rodičovství a období pracovní aktivity. Upozornil na aktuální nebezpečí konkurence dvou skupin osob staršího věku, kdy jako hlavní problém na poli zaměstnávání starších osob vidí konkurování si skupin osob v předdůchodovém věku a skupin osob v důchodovém věku. Osoby v důchodovém věku mohou, díky tomu, že mají příjem z důchodového systému, nabízet svou práci za nižší mzdu, což jim vytváří konkurenční výhodu oproti těm, kteří jsou v těsné blízkosti důchodového věku. Zmiňuje potřebu přehodnocení celkového pohledu na důchodový systém, kdy by důchod mohl být chápán pouze jako náhrada (a nikoli jako doplněk) mzdy. Dále se věnoval problému age managementu a potřeby odstranění pozitivní diskriminace. Jako další podmínku nutnou pro podporu zaměstnávání starších osob spatřuje vyšší flexibilitu zákoníku práce, který musí reagovat na měnící se životní styl a zvyklosti současných lidí.
V rámci tematické oblasti zaměstnávání starších osob byly představeny následující organizace, jejichž zástupci přednesli své vize a případné úspěchy dosažené v dané tematické oblasti.
- Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. – Ilona Štorová představila strategii Age managementu v ČR
- Byznys pro společnost, o.s. – Veronika Boďová představila soutěž Odpovědná firma
- Odborový svaz Transgas RWE – Šárka Vojíková představila projekt péče o bývalé zaměstnance
- Česká spořitelna – Dagmar Sladká představila age management v praxi ČS, která má více než 160 zaměstnanců v důchodovém věku
Další tematická oblast Evropského roku 2012 Celoživotní vzdělávání a učení byla uvedena předsedou Asociace univerzit třetího věku ČR Petrem Vavřínem. Ten předeslal, že celoživotní vzdělání se dotýká hlavně terciárního vzdělávání. Zmínil, že již dávno neplatí předávání zkušeností mezi jednotlivými generacemi tzv. z otce na syna, ale že současná rychlost pokroku vyžaduje proces celoživotního učení se. Doporučil rozlišovat mezi standardními univerzitními programy a programy zaměřenými na celoživotní vzdělávání, které vidí jako „byznys“. Zmínil pozitivní dopad celoživotního vzdělávání na snížení nezaměstnanosti na příkladu Finska, kde díky celoživotnímu vzdělávání klesla nezaměstnanosti z 19 % v roce 1992 na současnou úroveň 8 %. Dále se věnoval ČR, kde jako pozitivní vyzdvihl fakt, že z 26 univerzit registrovaných v ČR jich 21 nabízí programy celoživotního vzdělávání. Celoživotní vzdělávání je nabízeno formou více než 700 kurzů pro osoby ve věku 55+ a využívá ho cca 38000 osob, což tvoří přibližně 1,5 % všech osob starších 55+.
Mezi organizace představené v rámci tematické oblasti Celoživotní vzdělávání a učení patří následující organizace:
- Evropská Rozvojová agentura, s.r.o. – Lenka Tykvartová představila projekt Aktivní stárnutí jako odpověď na nadcházející společenskou krizi v ČR a EU
- Nebelvír, o.p.s. – Nikola Holá představila společnost Nebelvír a její aktivity
- Bohemia EU Planners Ltd. – Andrea Matušáková a Vendula Raymová představily firemnní aktivity
- Zastoupení Evropské komise v České republice – Vendula Raymová představila projekty Cyklus regionálních seminářů EU a my 50+ a fotosoutěž Dávej-ber
- Krajský úřad Kraje Vysočina – představil radní Petr Krčál a seznámil přítomné s aktivitami pro seniory podporovanými Krajem Vysočina
- Česká rada dětí a mládeže – předseda Aleš Sedláček seznámil přítomné s dlouholetým projektem Bambiriáda
- Experimentální univerzita pro prarodiče a vnoučata byla představena Danou Steinovou
Dobrovolnictví starších osob a seniorů jako tematická oblast Evropského roku 2012 byla uvedena předsedou občanského sdružení Hestia Jiřím Tošnerem. Ten se věnoval fenoménu současné doby dobrovolnictví a jako poslání obecně prospěšných společností zaměřených na dobrovolníky uvedl heslo „pomáháme těm, kteří chtějí pomáhat“. Po jeho zhodnocení stavu dobrovolnictví v ČR se pak přestavily následující organice působící v oblasti dobrovolnictví:
- Hestia, o.s.
- Dobrovolnické centrum, o.s představila Lenka Černá
- Diakonie ČCE – středisko Rolnička, o.s. představila Renata Gargulová
- Centrum pro rodinu a sociální péči – projekt centra KLAS – klub aktivních seniorů představila Dana Žižkovská
Odborného uvedení čtvrté tematické oblasti Mezigenerační dialog se ujala socioložka Lucie Vidovićová. Představila obecné zásady dialogu, které adaptovala s ohledem na specifické charakteristiky mezigeneračního dialogu. Společnost a její generace obrazně znázornila jako letokruhy stromu, které na sobě, stejně jako různé generace v rámci jedné společnosti, závisí. V rámci představení jednotlivých zásad mezigeneračního dialogu pak tyto vhodně doplňovala o praktické sociologické zkušenosti z ČR, kdy poukázala na problematiku generačního vnímaní se jednotlivých věkově odlišných skupin s odkazem na znepokojující averzi mladé generace vůči starým, kterou demonstrovala na vzniku různých skupin deklarujícím téměř nenávist vůči seniorům na sociálních sítích. Dále se věnovala problematice mediálního vnímání starších osob a jejich následnému téměř bulvárnímu mediálnímu prezentování, což dle jejího názoru rozhodně nepřispívá k tvorbě konstruktivního mezigeneračního dialogu.
V rámci přestavené oblasti Mezigenerační dialog se prezentovaly následující organizace:
- Diakonie ČCE byla představena Vendulou Kodetovou
- Elpida, o.p.s a její linka důvěry pro seniory byla představena Jiřím Hrabětem
- Síť mateřských center o.s představila Rut Kolínská
- Živá paměť, o.p.s byla představena Darinou Sedláčkovou
- Asociace vzdělavatelů v sociální práci; časopis Sociální práce / Sociálna práca byl představen Romanem Balážem
- Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. představilo svůj projekt „Návštěvy“
- Stálá konference asociací ve vzdělávání byla zastoupena Silvií Pýchovou
- Evropský institut odkazu šoa, o. p. s. představila Jana Havlíková
Dalším z témat Evropského roku 2012 je oblast Zdravého stárnutí, kterou představila doktorka Hana Janatová ze Státního zdravotního ústavu, která své vystoupení hned v úvodu odlehčila frází „lepší se opotřebovat, než zrezivět“, kterou chtěla ukázat na potřebu fyzického pohybu jako jednoho ze základních předpokladů zdraví. Dále zdůraznila, že fyzické zdraví je pouze jednou z komponent zdravého stárnutí, nicméně duševní zdraví je neméně důležité. Jako nutnou podmínku duševního zdraví pak zmínila odpovídající bydlení, kde se senior může cítit dobře, a též sociální kontakty, neboť osamělost považuje za jednu z hlavních příčin porušení duševního zdraví, které pak vede i k fyzickým zraněním. Ve svém vystoupení také zmínila, že o zdraví není možno hovořit jako o nemocech, jak se v naší společnosti většinou děje. Uvedla, že zhruba 90 % seniorů je relativně zdravých, tedy nevyžadujících trvalou péči. Jako závěrečné motto pak uvedla, že i v pozdějším věku, by měl mít člověk ze života radost.
V rámci oblasti Zdravého stárnutí byly představeny následující organizace:
- Ženy50, o.s., za které Jana Jarůšková apelovala na nutnost sociálních vztahů seniorů jako nutnou podmínku duševního zdraví
- Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging a EURAG-European Federation of Older persons byly představeny Danou Steinovou, která zároveň všem přítomným předvedla praktickou ukázku trénování paměti
- Psychiatrické centrum Praha a Českomoravskou psychiatrickou společnost představila Hana Štěpánková a prezentovala nový obor geropsychologie
Posledním tematickým okruhem Evropského roku 2012 byla Kvalita života seniorů. Tento tematický okruh byl uveden architektem Davidem Tichým z občanského sdružení Centrum kvality bydlení. David Tichý uvedl, že kvalita života (nejenom seniorů) se odvíjí zásadně od způsobu bydlení. V souvislosti s bydlením seniorů připomněl, že v minulosti byla péče bydlení seniorů institucionalizována v domovech důchodců a že toto pojetí do značné míry v našich představách stále přetrvává. Vysvětlil, že domovy důchodců nejsou řešením vhodným pro současný stav vývoje společnosti, ale že by měl být vyšší důraz kladen na individuální bydlení s poskytováním tzv. home care – pečovatelské služby a decentralizace zabezpečení služeb spojených s bydlením seniorů. Jako další faktory mající vliv na kvalitu života pak označil fyzický stav, který je vyjádřen v možnosti pohybu, vstupní energii vyjádřenou formou jídla a psychickým stavem, který velmi závisí na začlenění jedince do společnosti. Osamělost označil za jeden z největších problémů ovlivňujících kvalitu života seniorů a zmínil tzv. syndrom růžové košile. Jako řešení osamělosti ve stáří představil koncept tzv. senior cohausing – sdílené bydlení seniorů. Jako hlavní přednost sdíleného bydlení seniorů vidí fakt, že díky tomu, že si spoustu činností zajistí senioři navzájem v rámci komunity sdíleného bydlení, tak se fakticky oddaluje věková hranice, kdy senior potřebuje pomoc z venčí – od státu, dobrovolníků.
V rámci bloku Kvalita života seniorů pak byly představeny tyto organizace:
- Centrum kvality bydlení zastupoval Filip Tittl
- Statutární město Brno a jeho plán aktivního stárnutí představila Ivana Draholová
- Město Prachatice zastupovala Hana Rabenhauptová
Odborný program byl ukončen panelovou diskuzí s odborníky, které se zúčastnili Igor Tomeš, Jiří Tošner, Lucie Vidovićová, Hana Janatová, David Tichý a Jan Dobeš. Ten pak také jako zástupce MPSV slavnostně podepsal memorandum Evropského roku 2012. Představené a prezentované informace a zkušenosti pak na závěr konference shrnula koordinátorka Evropského roku 2012 na MPSV Lenka Bočková a vyjádřila naději, že v další činnosti roku již bude více reálných aktivit na dosažení cílů Evropského roku 2012 a méně konferencí. Úplnou tečku za konferencí pak obstarala kapela Please The Trees spolu se sborem seniorů Elpida, která odehrála koncert na ukončení konference.
Martin Holub
hostující autor