demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50817

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
25.04.2012 REPORTÁŽ: Role obcí v transformaci sociálních služeb

Ve dnech 25. – 26. dubna 2012 se v Praze konala konference Role obcí v transformaci sociálních služeb, jejímž pořadatelem je Národní centrum podpory transformace sociálních služeb. Na konferenci vystoupili zástupci MPSV ČR, Svazu měst a obcí ČR, představitelé nestátních neziskových organizací a další odborníci.

Transformace sociálních služeb pro lidi s postižením je změna velkokapacitní ústavní služby pro lidi s postižením na bydlení a podporu v běžném prostředí. Lidé s postižením díky transformaci přecházejí z velkých ústavů do bytů či rodinných domů v běžné zástavbě a žijí způsobem života, který je obvyklý pro jejich vrstevníky. S náležitou podporou mohou lidé s postižením žít v běžných domácnostech, převzít odpovědnost za svůj život a zvládat péči o sebe a domácnost tak, jak to dělají ti, kteří v ústavech nežijí. Mohou chodit do zaměstnání, pěstovat své záliby nebo se stýkat s přáteli z okolí. Není důvod, aby svůj život trávili ve velkokapacitních institucích, které je v těchto činnostech omezují. Více o projektu Podpora transformace sociálních služeb zde.

Konferenci zahájil úvodním slovem náměstek David Kafka z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. S prezentací Transformace sociálních služeb: zkušenosti a výsledky následně vystoupila Daniela Lusková (MPSV ČR). Projekt Podpora transformace sociálních služeb je financován z ESF OP LZZ a navazuje na Koncepci podpory transformace sociálních služeb a na dosavadní aktivity v oblasti deinstitucionalizace, které vykonávaly nestátní organizace. Účastníky projektu je nyní 32 organizací, z nichž 27 pracuje přímo na tom, aby se jejich uživatelé mohli přestěhovat z ústavního do běžného prostředí. Všechny organizace směřují ke zlepšení svých služeb tak, aby zajišťovaly podporu podle individuálních potřeb konkrétního člověka. Podporu účastníků projektu zajišťuje Národní centrum podpory transformace sociálních služeb, které poskytuje také vzdělávání prostřednictvím kurzů, workshopů, nabízí supervizi a podporu externích konzultantů. Zároveň zpracovává analýzy pro potřeby deinstitucionalizace na úrovni krajů. Od května bude k dispozici registr rizik transformace a systém řízení rizik. Dále probíhá zjišťování změn v životě uživatele, připravují se aktivity v oblasti opatrovnictví a probíhá propagace v oblasti transformace zaměřená na odbornou i laickou veřejnost (kulaté stoly, propagační kampaně – články, spoty, výstavy apod.). Transformace služeb pro osoby s postižením ovlivňuje život v obcích, přispívá ke zlepšení kvality života a k odbourávání předsudků, přispívá k rozvoji a zajištění dostupnosti komunitních služeb v obci a napravuje historickou chybu, která se stala v přístupu k lidem s postižením.

 

Radka Soukupová ze Sociální komise Svazu měst a obcí představila roli samotných obcí v procesu transformace sociálních služeb. Role obcí je nezastupitelná a bez obcí nelze transformaci úspěšně realizovat. Obce jsou totiž zodpovědné za zajišťování veřejných statků, k čemuž slouží převážně veřejné služby (vedle sociálních i vzdělávací, kulturní, dopravní aj.) určené k začleňování osob v komunitě, které by jinak přežívaly s jistými obtížemi. Obec má napomáhat začleňování osob se specifickými potřebami do komunity, má koordinovat a zajišťovat poskytování komunitních služeb, iniciovat jejich poskytování i poskytovat podporu směrem k veřejnosti.
Autorka příspěvku diskutovala dvojí roli obcí v procesu transformace – obec je buďto zřizovatelem nějaké pobytové služby, o jejíž transformaci přemýšlí, nebo je obec v roli nositele veřejných zájmů všech obyvatel obce, do které směřuje některý transformační projekt (např. zřízení chráněného bydlení a s tím spojené stěhování osob se zdravotním postižením). V tomto případě se obec musí starat o to, aby dobře připravila klima v obci, musí přemýšlet o tom, jaké potřeby tito lidé mají, co jim může nabídnout a jaké služby v obci chybí a bylo by nutné rozvinout. Obec musí jednak uvažovat v intencích komunitního plánování, ale také komunikovat s veřejností, s obyvateli obce. Pokud se proces transformace sociálních služeb nebude dobře řídit, existuje řada rizik, mezi nimiž vystupují do popředí především neudržitelný režim financování, zátěž pro obecní rozpočet a jiné politické priority na komunální úrovni (ovlivněné možnými negativními reakcemi voličů), nepřijetí komunitou a odmítnutí začlenění osob do komunity či obavy ze soužití s postiženými lidmi. Je tedy nutná úzká komunikace poskytovatele sociálních služeb s obcí a musí existovat vazba mezi rozpočtem obce a komunitním plánem.

 

Karel Vít z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR prezentoval využití Integrovaného operačního programu (IOP) pro rozvoj sociálních služeb v obcích. IOP se týká všech krajů ČR mimo hl. m. Prahu, je vyhlášen na období 2007 – 2013 a týká se oblasti intervence 3.1. Služby v oblasti sociální integrace, kterou administruje MPSV. V současnosti je aktuální výzva č. 7 na období 7. 7. 2011 až 30. 6. 2013, kde jsou oprávněnými žadateli kraje a obce. Cíle transformace jsou naplňovány tvorbou alternativních sociálních služeb s menší kapacitou v běžné zástavbě. V rámci aktivity a) je podpora zaměřena na domácnosti uživatelů, zázemí pro ambulantní a denní programy, zázemí pro terénní služby, zázemí pro management a humanizaci zařízení. Z investičních prostředků je podporována výstavba objektů, rekonstrukce objektů, nákup domů a bytů a vybavení nových služeb. Podporovanými sociálními službami jsou: domov pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení, domovy se zvláštním režimem, sociálně terapeutické dílny, denní stacionář a odlehčovací služby. V rámci IOP je pro obce relevantní též aktivita Investiční podpora služeb v ohrožených sociálně vyloučených romských lokalitách (výzva č. 6; oprávnění žadatelé obce a NNO) a Investiční podpora sociální ekonomiky (výzva č. 8; oprávnění žadatelé fyzické osoby/OSVČ, podnikatelské právnické osoby, nestátní neziskové organizace).

 

Transformaci sociálních služeb z pohledu obce Krnov představila starostka Alena Krušinová. Město Krnov je s 26 tis. obyvateli 48. největší město v ČR. Město je zřizovatelem 2 domovů pro seniory, Pečovatelské služby, 2 objektů DPS a Klubu důchodců a zároveň podporuje poskytovatele sociálních služeb na území města (finanční podpora, snížené nájmy nájemních prostor v majetku města, možnost zápočtu nájmu za konkrétně prováděné práce). Klíčovými organizacemi ve městě jsou Diakonie, Charita a Armáda spásy. V oblasti transformace je hlavní podíl města na transformaci služeb pro seniory a město dále spolupracuje na transformaci služeb pro zdravotně postižené a pro lidi bez přístřeší. Transformace je z pohledu obce důležitá z několika důvodů – dochází ke zřízení nových pracovních míst, k využití budov, které by jinak chátraly, k podpoře podnikatelských činností (obchod, služby), ke zkvalitnění života lidí, kteří jsou odkázáni na pomoc jiných, a ke změně pohledu obyvatel na zdravotně postižené a jiné skupiny osob.
Cílem transformace sociálních služeb pro seniory je poskytovat služby tak, aby senior mohl co nejdéle zůstat v domácím prostředí. Byla navázána spolupráce sociálního odboru a bytového oddělení, dochází ke zkvalitňování služeb v DPS, jsou konány pravidelné schůzky vedení města s jejich obyvateli a došlo k přiřazení pečovatelské služby k domovu pro seniory a k jejímu rozšíření.
V rámci transformace služeb poskytujících péči o zdravotně postižené nabízí město nájmy budov za 1 Kč na rok, pomáhá s opravami, došlo k prodeji budovy MSK za 1 Kč pro využití sociálních služeb a město nabízí byty z bytového fondu pro klienty sociálních služeb.
V rámci transformace sociálních služeb pro obtížné životní situace pronajímá město budovu za 1 Kč za rok, nabízí městské byty, zajistilo přestavbu prostor ubytovny a její zmodernizování a spolupracuje s dětským domovem (poskytnutí bydlení pro odcházející děti).


Karel Kosina z Diecézní charity Brno vystoupil s příspěvkem Čtyři roviny transformace v kontextu principu normality. Ve svém příspěvku například upozornil na to, že integrační přístup prochází celou historií sociální práce a představuje model, který existoval ještě před vznikem disciplíny sociální práce. Péče byla v minulosti poskytována především ve venkovském prostředí tradiční společnosti v běžném domácím prostředí, které také z části nabízelo pracovní příležitosti. Jednalo se o koncept tradiční péče a tento koncept fungoval celé generace, po celá staletí. Princip integrace zdravotně postižených do přirozeného života obce a komunity tedy není pouze trendem objevujícím se v posledních letech. Tato péče historicky poskytovaná laiky může být pro pracovníky v sociálních službách poučením i inspirací.
Poskytovatelé sociálních služeb se v dnešní době nacházejí na rozcestí dvou přístupů: 1. Integrovaných forem v běžné zástavbě obce (např. chráněné bydlení určené lidem nejen s lehkým postižením, ale také s těžkým kombinovaným postižením) a 2. Uzavřených „segregovaných“ ústavních forem vzniklých v minulém století. První forma vychází z konceptu tradičního pojetí péče kombinovaného s moderními metodami sociální péče. 2. forma vychází z moderního konceptu pojetí péče (v procesu industrializace inspirovaná vznikem velkých institucí, např. nemocnic) kombinované s moderními metodami sociální péče.
Novým paradigmatem je princip normality, jehož základní myšlenka spočívá v tom, že i člověk s postižením se má nezávisle pohybovat mezi oddělenými sférami (sférou bydlení a spánku, sférou vzdělávání, zaměstnání případně terapeuticko-lékařského zabezpečení a péče a sférou volného času) tak, jak je tomu u většiny obyvatel. Princip normality, který má své kořeny ve Skandinávii, v sobě zahrnuje tři klíčové momenty: normální rytmus života (zahrnuje normální rytmus dne – ráno škola nebo práce, odpoledne aktivity, večer odpočinek, i normální rytmus týdne a roku), normální prostředí (není normální být celý den v jednom prostředí) a společensky ceněné způsoby naplnění potřeb.

 

Miroslav Cangár z Ministerstva práce a sociálnych vecí a rodiny představil projekt deinstitucionalizace systému sociálních služeb na Slovensku, který započal v loňském roce. Na Slovensku je v současné době uživatelů institucionální péče okolo 35000 osob (0,65 % obyvatel SR) a 17000 obyvatel využívá služeb domácí péče, která se týká především seniorů. Základním cílem deinstitucionalizace na Slovensku je vytvoření a zabezpečení podmínek pro nezávislý život všech občanů, odkázaných na pomoc společnosti, v přirozeném sociálním prostředí komunity prostřednictvím komplexu kvalitních alternativních služeb ve veřejném zájmu. Mezi krátkodobé cíle patří vedle přípravy národních akčních plánů především pilotní odzkoušení postupů přeměny institucionální péče vybraných zařízení sociálních služeb, návrh a postupné zavádění komplexu podpůrných sociálních služeb komunitního charakteru a opatření realizovaných na komunální úrovni.
Více informací o procesu deinstitucionalizace systému sociálních služeb na Slovensku včetně strategických dokumentů je možné nalézt zde.

 

Druhý den konference zahájili prezentací Spolupráce s obcí a dalšími partnery při transformaci sociální služby Ivan Semecký a Eliška Vydrová z organizace Vyšší Hrádek, p.s.s. Tato organizace sídlí v Brandýse nad Labem, kde poskytuje většinu svých služeb. Proces transformace s sebou nese řadu změn, jak pro klienty, tak pro samotnou organizaci. Při tomto procesu je nutné zmapování místní situace a získání informací o následujících subjektech a skutečnostech: občanech, obecním/městském úřadu (tj. o představitelích obce, fungování místní radnice a její vnitřní komunikaci apod.), organizacích a firmách, které v dané obci působí, o veřejném mínění, náladě v obci/městě, o místním prostředí a o mezilidských vztazích. Příprava poskytovatele sociálních služeb na proces transformace je velmi důležitá (a poměrně snadná), ovšem často podceňovaná. Důležitá je propagace (informační materiály), vědomosti a znalosti o místní komunální politice a o fungování obecního úřadu, komunikační dovednosti a též příprava a vedení osobních setkání. Při praxi samotného jednání, jak získat partnera a udržet ho do budoucnosti, se organizace Vyšší Hrádek drží třech bodů: ukaž, co umíš, získej zájem a pečuj o partnera (průběžná informovanost o zásadních věcech, setkávání na akcích apod.). Partnerem v obci se mohou stát další organizace poskytující návazné služby, sdružení a spolky, místní iniciativy, zájmové kluby, zástupci obce (radní, zastupitelé, vedoucí a členové jednotlivých odborů), školy a školská zařízení (při poskytování dalšího vzdělání, získání dobrovolníků, poskytnutí praxe studentům apod.), podnikatelé a firmy (získání zaměstnání pro klienty, spolupráce při organizaci různých akcí, možnost sponzoringu) a občané obce. Specifikem procesu transformace je přitom získat zájem zastupitelů obce – prostřednictvím osobních setkání a informováním o tom, co organizace dělá, co nabízí a co to přinese obci a jejím občanům (řešení problémů, pracovní místa, rozvoj sociálních služeb, změnu postojů apod.).

 

Iveta Beranová z Domova sociálních služeb se Slatiňanech představila účastníkům konference zkušenosti z probíhající transformace této organizace. Během roku 2011 a snahy najít pozemky pro vybudování chráněného bydlení rodinného typu se uskutečnila řada kontaktů a jednání se starosty, zastupiteli a dalšími občany – budoucími sousedy transformací dotčených obcí a měst. Právě budoucí sousedé jsou jedním z klíčových faktorů při deinstitucionalizaci velkých ústavů, neboť právě nedostatečná komunikace a osvěta mezi těmito lidmi může oddálit či zcela zabránit vybudování nových zařízení rodinného typu. V tomto se velmi osvědčily návštěvy v již existujícím bydlení rodinného typu, kdy se budoucí sousedé seznámí s podobou péče a konkrétně poznají, co takovéto bydlení obnáší. Důležité je včasné jednání se sousedy a odpovědi na všechny otázky a zároveň seznámení veřejnosti se současným stavem ústavů.
Nejčastější obavy sousedů se soustředí na to, co jsou vlastně klienti zač, zda nehrozí pro okolí nějaké nebezpečí (typu nebudou narušovat soužití?, nehrozí nebezpečí napadení?, nezpůsobí materiální škody v domě?), jak bude o klienty pečováno, na dopad samotné stavby. Mezi důvody negativních reakcí obyvatel – budoucích sousedů – patří především neznalost problematiky (osob s mentálním postižením, které jsou zaměňovány za psychotické nebo psychopatické osoby), předsudky, generalizace vlastní negativní zkušenosti s jinými sousedy, fámy, zkreslené informace, které se k lidem dostaly dříve než informace od poskytovatelů služeb, chybějící zkušenost se soužitím s lidmi s postižením. V probíhající transformaci je tak stěžejní včasná a komplexní informovanost místní komunity a budování přátelských sousedských vztahů hned od počátku, důkladná příprava klientů na změnu a zapojení do života v komunitě.

 

Problematiku veřejného opatrovnictví přiblížila Barbora Rittichová z Ligy lidských práv. Negativem současného stavu v oblasti opatrovnictví v ČR je velmi strohá právní úprava (Občanský soudní řád, Zákon o rodině, Občanský zákoník), nejsou jasné pravomoce opatrovníka, není kvalitní kontrola výkonu opatrovnictví a neexistují sankce, které by se daly opatrovníkům ukládat. Nový občanský zákoník přináší následující novinky: opatrovník i bez omezení svéprávnosti, nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti a předběžná prohlášení. V zákoně je nově zakotvena možnost ustanovení opatrovníka i bez zásahů do způsobilosti k právním úkonům. Výběr opatrovníka by měl probíhat dle přání a potřeb opatrované osoby a se zohledněním podnětů od osob blízkých. Dochází k vyloučení oblastí, ve kterých může opatrovník jednat – uzavírání manželství, rodičovská zodpovědnost, závěť, vydědění. Smlouva, kterou bude mít podpůrce s klientem, bude schválena soudem. Podpůrce radí a pomáhá podporovanému, účastní se jednání apod., ale klient se rozhoduje sám. Klient přitom může mít více podpůrců. Zákonem je zároveň stanoveno, že podpůrce nesmí podporovaného nevhodně ovlivňovat nebo se na jeho úkor obohatit. Dalším důležitým institutem, který se do zákona dostává, je kontrolní orgán – opatrovnická rada, která činí dohled nad správou jmění i dalších záležitostí. Opatrovnická rada může dávat svá stanoviska k činnosti opatrovníka soudu, může podat návrh na zrušení opatrovnictví či na odvolání opatrovníka. Bez souhlasu opatrovnické rady přitom opatrovník nesmí změnit bydliště opatrovaného, umístit opatrovaného do uzavřeného ústavu nebo podobného zařízení, rozhodnout o zásazích do integrity opatrovaného, nakládat s majetkem opatrovaného nad určitou hranici a činit další rozhodnutí dle usnesení opatrovnické rady. Liga lidských práv je partnerem projektu organizace Instand Modely podpory pro rozhodování lidí s mentálním postižením, jehož hlavním cílem je vytvoření nových modelů výkonu opatrovnictví a podpůrcovství.

 

Paralelně s konferencí probíhaly čtyři workshopy. První z nich byl věnován strategiím deinstitucionalizace, v rámci druhého bylo diskutováno bydlení v přirozeném prostředí. Třetí z workshopů se zaměřil na plánování sociálních služeb a transformaci a čtvrtý se věnoval monitorování systému sociálních služeb města Plzně k podpoře dotační politiky.

 

Více informací k transformaci sociálních služeb pro lidi s postižením je možné nalézt na stránkách pořadatele konference – Národního centra podpory transformace sociálních služeb.

 

Kamila Svobodová, Anna Šťastná


Demografické informační centrum
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum