demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 91742

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
1.12.2013 ANALÝZA: Populační vývoj ČR v roce 2012

Český statistický úřad každoročně vydává analýzu o vývoji obyvatelstva v Česku v uplynulém roce. Ve srovnání s rokem 2011 počet sňatků a živě narozených v roce 2012 stagnoval, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých mírně přibylo, počet rozvodů a potratů se snížil. Populační vývoj roku 2012 je ale popisován nejen ve srovnání s vývojem roku předešlého, ale v kontextu uplynulých 20 let. 

Na konci roku 2012 žilo v České republice 10 516 125 obyvatel. Celkový přírůstek byl v roce 2012 o 8,0 tisíce nižší než v roce 2011 a dosáhl 10,7 tisíce osob, z toho však pouze 0,4 tisíce bylo přirozeným přírůstkem a 10,3 tisíce způsobilo migrační saldo. Počet živě narozených se meziročně snížil o 97 dětí na 108,6 tisíce, zemřelých v roce 2012 bylo 108,2 tisíce, tedy o 1,3 tisíce více než v roce 2011. Migrační saldo se meziročně snížilo o 6,6 tisíce, i když došlo k nárůstu počtu přistěhovalých (z 22,6 tisíce v roce 2011 na 30,3 tisíce osob v roce 2012) a vystěhovalých (z 5,7 tisíce osob na 20,0 tisíce). Podíl cizinců na celkové populaci dosáhl 4,2 %.

Přestože během roku 2012 přibylo mezi obyvateli ČR dětí mladších 15 let, stárnutí populace dále pokračovalo. Nárůst počtu osob ve věku 65 a více let byl totiž výraznější. Stárnutí se projevilo zvýšením indexu stáří ze 110 na 113 osob ve věku nad 65 let na 100 dětí mladších 15 let. Průměrný věk obyvatel vzrostl meziročně o 0,2 roku na 41,3 let. Věkový medián se zvýšil o 0,3 roku na 40,4 roku.

V loňském roce bylo českými matrikami evidováno 45,2 tisíce nově uzavřených manželství. Oproti předchozímu roku, kdy bylo dosaženo historického minima v počtu uzavřených manželství, to představovalo minimální změnu – počet sňatků se meziročně zvýšil pouze o 69. Kdyby byla zachována struktura a intenzita sňatečnosti na úrovni roku 2012, tak by se před dosažením 50 let věku vdalo 60,6 % svobodných žen a oženilo 53,2 % svobodných mužů. Dle výsledků tabulek sňatečnosti svobodných z roku 2012 se muži ženili průměrně ve věku 32,3 roku, ženy se průměrně vdávaly ve věku 29,6 roku. Sňatečnost rozvedených byla ve srovnání s rokem 2011 nižší. Průměrná doba mezi rozvodem a sňatkem se mírně prodloužila, a to na 8,0 roku u žen a 7,6 roku u mužů. V roce 2012 bylo uzavřeno celkem 4 283 sňatků, kde alespoň jedna osoba měla cizí státní příslušnost, z toho 2 344 připadlo na svazek ženy z ČR a cizince, manželství muže z ČR s cizinkou bylo uzavřeno 1 663 a zbylých 276 připadlo na sňatek dvou cizích státních příslušníků. Stejně jako v předchozích letech byla nejčastější manželství mezi Čechem/Češkou a státní občankou/občanem Slovenska. Kromě Slovenek se muži nejčastěji ženili s Ukrajinkami a Ruskami, ženy se vdávaly za občany Německa a Spojeného království.

V roce 2012 bylo zaznamenáno celkem 26,4 tisíce rozvodů, o 1,7 tisíce méně než v roce 2011. Pokles byl způsoben nejen nižším počtem sňatků v předcházejících letech, ale i nižší úrovní rozvodovosti. Úhrnná rozvodovost se snížila z 46,2 % v roce 2011 na 44,5 % v roce 2012. Nejvyšší intenzita rozvodovosti byla v roce 2012 ve třetím až pátém roce trvání manželství, kdy v každém roce z těchto tří roků skončilo 24 až 27 z 1 000 manželství rozvodem (maxima bylo dosaženo v pátém roce trvání manželství). Průměrná délka trvání manželství při rozvodu se oproti předchozímu roku o 0,1 roku zkrátila, průměrné manželství ukončené rozvodem trvalo 12,8 let. Zastoupení opakovaných rozvodů se stále udržuje na úrovni 19–20 % u mužů i u žen. V loňském roce bylo rozvedeno 1,9 tisíce manželství, v nichž alespoň jeden z partnerů nebyl občanem ČR, což představovalo 7,2 % z celkového počtu rozvodů. Z celkového počtu rozvodů bylo 57,5 % rozvodů manželů s nezletilými dětmi. Na jedno rozvedené manželství s nezletilými dětmi připadalo průměrně 1,5 dítěte.

Počet živě narozených se snižoval již čtvrtým rokem, ale poslední meziroční změna byla minimální, když se v roce 2012 narodilo 108,6 tisíce dětí, což bylo pouze o 97 dětí méně než v roce 2011. Zastoupení vícečetných porodů druhým rokem dosahovalo 1,9 %. V roce 2012 bylo zaznamenáno 1 987 párů dvojčat a 8krát se narodila trojčata. Z hlediska pořadí narozeného dítěte se počet prvorozených zvýšil, v ostatních pořadích došlo k poklesu. V roce 2012 se narodilo 51,5 tisíce dětí prvního pořadí, tj. o 487 dětí více než v roce 2011, druhorozených dětí se v roce 2012 narodilo 41,8 tisíce, což bylo o 330 méně než v roce předchozím, a dětí třetího a vyššího pořadí se narodilo 15,3 tisíce, tedy o 254 méně než v roce 2011. Z hlediska rodinného stavu matky se v roce 2012 snížil počet dětí narozených ženám vdaným, rozvedeným a ovdovělým. Počet dětí narozených svobodným matkám se dále zvýšil a stejně tak se zvýšilo i zastoupení dětí narozených mimo manželství a dosáhlo 43,4 % (v roce 2011 to bylo 41,8 %). Většina dětí se tedy stále ještě rodí v manželství, ale mezi dětmi jednotlivých pořadí jsou značné rozdíly. Mezi dětmi prvního pořadí se již třetím rokem rodí více než polovina mimo manželství – v loňském roce dosáhl tento podíl 54,5 %. Z dětí druhého pořadí se neprovdaným ženám narodilo 31,6 % a mezi dětmi třetího a vyššího pořadí bylo 38,1 % narozeno mimo manželství.

Po poklesu úhrnné plodnosti na hodnotu 1,43 dítěte na ženu v roce 2011 byl v roce následujícím zaznamenán mírný nárůst a úhrnná plodnost dosáhla hodnoty 1,45 dítěte na ženu. Za meziročním nárůstem úhrnné plodnosti v roce 2012 stojí především nárůst plodnosti prvního pořadí. I plodnost druhého pořadí se meziročně mírně zvýšila, naopak u plodnosti ve třetím a vyšším pořadí došlo oproti roku 2011 k mírnému poklesu. Průměrný věk matek při porodu se meziročně zvýšil o 0,1 roku na 29,8 roku. Také u prvorodiček vzrostl průměrný věk o 0,1 roku na 27,9 roku.
Údaje o otci nebyly v roce 2012 uvedeny u 9,1 % z celkového počtu živě narozených, tj. u 9,9 tisíce dětí. Podíl narozených dětí s neuvedenými údaji o otci se liší zejména v závislosti na věku matky, na pořadí narozeného dítěte a na dosaženém vzdělání matky.

V roce 2012 bylo zaznamenáno 3 270 živě narozených dětí, jejichž ani jeden rodič neměl české státní občanství. Oproti roku 2011 to bylo o 311 více a podíl dětí s jiným než českým občanstvím na celkovém počtu živě narozených dětí tak přesáhl hranici 3 %. Mezi narozenými dětmi-cizinci je dlouhodobě nejvíce dětí s vietnamským státním občanstvím, druhé nejčastější cizí státní občanství mezi narozenými dětmi bylo občanství Ukrajiny a třetí nejčastější bylo slovenské občanství.

Také celkový počet potratů se již čtvrtým rokem snižoval. V roce 2012 bylo registrováno 37,7 tisíce potratů, což bylo 1,1 tisíce méně než v roce 2011. Téměř celý pokles byl způsoben snížením počtu umělých přerušení těhotenství (UPT). Samovolných potratů bylo zaznamenáno 13,5 tisíce, tj. o 0,1 tisíce méně, UPT bylo v loňském roce 23,0 tisíce (o 1,0 tisíce méně).

V roce 2012 nebyl u 45,5 % potratů zaznamenán žádný předchozí potrat, tj. ani interrupce, ani samovolný potrat. Mezi záznamy o umělém přerušení těhotenství rostl podíl takových, kterým v anamnéze ženy nepředcházela žádná interrupce. Z celkového počtu 23,0 tisíce UPT provedených v roce 2012, bylo 14,8 tisíce, tj. 64,4 %, u žen, které byly na podobném zákroku poprvé. Naopak mezi ženami, které prodělaly samovolný potrat, se podíl těch, u nichž došlo k samovolnému potratu opakovaně, v uplynulých letech mírně zvyšoval a v roce 2012 dosáhl téměř jedné čtvrtiny.

Podíl těhotenství končících potratem se postupně snižoval a v roce 2012 už jen čtvrtina z celkového počtu těhotenství skončila potratem. Na tomto poklesu se podílel především pokles podílu těhotenství končících interrupcí. Naopak zastoupení samovolných potratů na celkovém počtu těhotenství se zvyšovalo, což souvisí s odsouváním těhotenství do vyššího věku.

Z celkového počtu 37,7 tisíce potratů připadalo v roce 2012 na ženy s cizí státní příslušností 2 319 potratů, tj. 6,1 %.

Úhrnná potratovost v roce 2012 byla 0,51 potratu na ženu. Průměrný věk žen při potratu vzrostl na 30,2 let, při samovolném potratu došlo meziročně také k nárůstu o 0,1 roku na 31,0 roku. Průměrný věk při interrupci se nezměnil a zůstal na úrovni 29,7 roku.

Ve srovnání s rokem 2011 se počet zemřelých zvýšil o 1,3 tisíce a dosáhl 108,2 tisíce osob. Z hlediska věkového složení představovali nejčetnější skupinu zemřelí muži ve věku 80–84 let a ženy ve věku 85–89 let, a to již čtvrtým rokem. Míra úmrtnosti se obecně zvyšuje s přibývajícím věkem a ve všech věkových skupinách je úmrtnost mužů vyšší než úmrtnost stejně starých žen. Nadúmrtnost mužů byla v roce 2012 nejvyšší ve věkových skupinách 20–24 a 25–29 let, kdy byla úmrtnost mužů ve srovnání s ženami až trojnásobná. Nejmenší rozdíly mezi úmrtností mužů a žen jsou u malých dětí a u osob v nejvyšším věku.

V roce 2012 zemřelo v kojeneckém věku, tj. před prvními narozeninami, 285 dětí – to bylo o 14 méně než v roce předchozím. Díky snížení úrovně novorozenecké úmrtnosti z 1,7 ‰ v roce 2011 na 1,6 ‰ v roce 2012 a nezměněné ponovorozenecká úmrtnosti na úrovni 1,0 ‰, se kojenecká úmrtnost snížila z 2,7 ‰ na 2,6 ‰. Kojenecká úmrtnost v roce 2012 tak byla nižší než kdykoliv v minulosti a trvale patří k nejnižším na světě.

Nejčastější základní příčinou smrti, která se vybírá dle pravidel Světové zdravotnické organizace z příčin uvedených na hlášení o úmrtí, byly v roce 2012 stejně jako v předchozích letech u mužů i u žen nemoci oběhové soustavy. U téměř poloviny žen a více než poloviny mužů, kteří zemřeli na nemoci oběhové soustavy, byla i v loňském roce jako základní příčina uvedena ischemická nemoc srdeční. Druhou nejčastější příčinu úmrtí dlouhodobě představují novotvary, na něž umírá zhruba jedna čtvrtina osob. Čtvrtina novotvarů je u mužů lokalizována na průduškách a plicích, u žen představoval v roce 2012 tento typ nádorů jednu sedminu. Od roku 1994, od kdy je v platnosti 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, až do roku 2011 byly u žen nejčastější novotvary prsu, v roce 2012 bylo poprvé zaznamenáno více úmrtí na novotvary průdušek a plic. Na třetí místo z hlediska tříd příčin smrti se v roce 2012 po jednoleté přestávce, kdy toto postavení patřilo vnějším příčinám úmrtnosti, v celkovém pohledu opět vrátily nemoci dýchací soustavy. Stejné místo nemocem dýchací soustavy patří i u žen, u mužů jsou třetí nejčastější příčinou smrti vnější příčiny.

Naděje dožití při narození dále rostla, oproti roku 2011 se u mužů zvýšila o 0,3 roku na 75,0 roku, u žen vzrostla o 0,2 roku na 80,9 roku.  Na rozdílu naděje dožití při narození u mužů a u žen se podílely především rozdíly ve věku 60–69 let. Modální věk při úmrtí, tedy věk, v němž umírá v tabulkové populaci nejvíce osob, dosáhl v roce 2012 u žen 87 let, u mužů 83 let.

Zahraniční migrací získala ČR v minulém roce 10,3 tisíce obyvatel. Saldo zahraniční migrace tak oproti roku 2011 o 6,6 tisíce osob pokleslo. Migrační obrat se meziročně zvýšil jak zásluhou vyššího počtu přistěhovalých (30,2 tisíce, tj. o 7,7 tisíce více než v roce 2011), tak i vystěhovalých (20,0 tisíce, tj. o 14,3 tisíce více). Věková struktura migrantů odráží převažující důvod migrace, kterým je práce, a tak majoritní skupinu migrantů představují osoby v produktivním věku, když devět z deseti migrantů bylo ve věku 15–64 let. Pořadí zemí, jejichž občané měli v ČR nejvyšší migrační přírůstky, není zcela stabilní. V roce 2012 bylo nejvyšší migrační saldo u občanů Slovenska, druhé nejvyšší migrační saldo bylo zaznamenáno u občanů Ruska. Třetí místo patřilo v roce 2012 občanům Německa. Od roku 2002 je to poprvé, co se migrační saldo osob s německým státním občanstvím umístilo v první trojici. Současně to bylo poprvé, co se v první trojici neobjevili občané Ukrajiny. Podle údajů Ministerstva vnitra ČR žilo k 31. 12. 2013 na území ČR 438,2 tisíce cizinců, kteří tak představovali 4,2 % z celkové populace.

Objem vnitřního stěhování se meziročně mírně zvýšil. V roce 2012 bylo zaznamenáno 232,8 tisíce změn trvalého bydliště (u cizinců také dlouhodobého či přechodného bydliště) uvnitř republiky, o 1,1 tisíc více než v roce 2011. Za tímto nárůstem stálo především zvýšení počtu přestěhování na krátké vzdálenosti. Podobně jako u zahraničního stěhování jsou i osoby stěhující se v rámci ČR v průměru mladší než celková populace. Zastoupení cizinců na vnitřním stěhování dosáhlo téměř 18 %.

 

 

Tabulka 1: Pohyb obyvatelstva, 1992–2012


  

Tabulka 2: Základní analytické ukazatele demografického vývoje, 1992–2012

 

Literatura

  • ČSÚ: Vývoj obyvatelstva České republiky (2012). Praha 2013.
  • Ministerstvo vnitra ČR

Demografické informační centrum
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum