V
této sekci naleznete zpracované populační vývoje jednotlivých afrických
zemí. V zhledem k celkovému počtu států světa budou státy přibývat
pomalu, a tak se omlouváme všem, kteří zde nenajdou zemi, kterou právě
hledají. Jednotlivé země jsou seřazeny podle názvu, tedy ne podle
geografického, či subetnického členění.
![](user/img/pv_afrika_1126454736.jpg)
Alžírsko
Angola
Benin
Botswana
Burkina Faso
Burundi
Côte d'Ivoire
Čad
Džibutsko
Egypt
Eritrea
Etiopie
Gabon
Gambie
Ghana
Guinea
Guinea-Bissau
Kamerun
Kapvedry
Keňa
| Komory
Kongo
Kongo (Zair)
Lesotho
Libérie
Libye
Madagaskar
Malawi
Mali
Maroko
Mauricius
Mauritánie
Mayotte (Fr.)
Mosambik
Namibie
Niger
Nigérie
JAR
Réunion(Fr.)...... Rovník.Guinea
| Rwanda
Senegal
Seychely
Sierra Leone
Somálsko
Středoafrická.republika
Súdán
Sv. Helena a dependence
Sv.Tomáš a Princův o.
Svazijsko
Tanzanie
Togo
Tunisko
Uganda
Zambie
Západní Sahara
Zimbabwe
|
Populační vývoj afrického kontinentu
Demografická situace africké populace je velice specifická. Celá Afrika čítá (
podle odhadů Population Reference Bureau k 1.7. 2005 )
906 mil. osob. Na ploše 30,3 mil. km
2, což je zhruba 1/5 zemské souše, zde žije přibližně
14 % světové populace. Afrika je oblastí s nejvyšším populačním
přírůstkem obyvatelstva, ten v současnosti činí
2,3% a podle projekcí by měla africká populace v roce 2050 dosahovat zhruba dvojnásobku současného počtu, tj. 1,969 miliardy.
K
nejrychlejšímu nárůstu obyvatelstva docházelo v 60. a 70. letech 20.
století, kdy přirozený přírůstek dosahoval až 3 %. Naopak snížení počtu
obyvatel je zřejmé v průběhu 17. a 18. století, kdy docházelo k vývozu
otroků do Ameriky (
to trvalo až do roku 1880).
Tab.1 Vývoj počtu africké populace a její podíl na celkové populaci světa![](user/img/tab_sd_afrika_1128274286.gif)
Až
do poloviny 50. let 20. století byla situace z hlediska demografické
reprodukce v Africe shodná se situací v evropských zemích před začátkem
demografické revoluce. V
50. a 60. letech Africké země získaly nezávislost, začala sem být dovážena
lékařská péče
z vyspělých zemí, což vedlo k podchycení řady epidemií a ke snižování
úmrtnosti. Zároveň se zlepšovala i péče o matky a kojence, a proto
docházelo rovněž k nárůstu počtu dětí.
Demografická revoluce
zde neproběhla tak, jako v ostatních zemích. Spolu s dovozem lékařské
péče zde totiž nedošlo ke změnám v individuálním myšlení lidí, k
socioekonomickým a hospodářským změnám. Přetrvávající
vysoká porodnost je zde i nadále spojena s tradičními hodnotami, rozšíření antikoncepce je minimální. Tak začalo docházet k
populační explozi
a masivnímu populačnímu přírůstku. Hospodářská produkce oblasti je
nedostatečná, dochází k devastaci orné půdy, občanským válkám, etnickým
a náboženským konfliktům.V současné době je navíc přirozený přírůstek
populace snižován onemocněním
HIV/AIDS.
Tab.2 Základní demografické charakteristiky regionů Afriky![](user/img/tab_sd_afrika2_1128274336.gif)
Zdroj:
World Population Data Sheet 2005Nejvíce kritická je situace v oblasti
Subsaharské Afriky.
Ta zahrnuje 83 % africké populace a přibližně 1/10 populace
světové. Spadá sem 45 států z oblasti převážně Střední, Východní a
Západní Afriky. Porodnost je zde vysoká, značná je však také úmrtnost,
a to zejména na HIV/AIDS.
Zatímco v
Severní a Jižní Africe došlo za posledních 50 let k
poklesu úhrnné plodnosti z původních hodnot (
rok 1955) převyšujících
6,5 dítěte na 1 ženu na současné hodnoty okolo
3, v oblasti Subsaharské Afriky nedošlo k téměř žádným změnám, hodnota ukazatele poklesla jen mírně.
Hodnota
střední délky života
při narození se za posledních 50 let zvýšila poměrně výrazně především
v Severní Africe. Zatímco v roce 1955 zde střední délka života
dosahovala v průměru hodnot okolo
42 let, nyní je to přibližně
68 let. K jistému nárůstu došlo i v oblasti
Subsaharské Afriky,
zde však v posledních několika letech hodnota střední délky života opět
klesá s rozšiřující se úmrtností na HIV/AIDS. Žije zde více než 25
milionů osob nakažených
HIV (
z toho 2,1 milionu představují děti), což jsou přibližně
2/3 celosvětového počtu nakažených HIV. Prevalence v dospělé populaci (
15-49 let) činila
7,4 % ke konci roku 2004. V zemích, kde prevalence nemoci dosahuje nejvyšších hodnot (
Lesotho, Botswana, Zambie) se
snížila střední délka života pod
40 let, což znamená pokles ukazatele v některých případech až o 20 let.